14 Cmo 36/2022-0 — Vrchní soud v Praze

1. Městský soud v Praze v záhlaví uvedeným usnesením zastavil řízení o návrhu na zápis změn do obchodního rejstříku ze dne 6. ledna 2022, vedeném pod Fj 7103/2022/MSPH.2. Své rozhodnutí soud prvního stupně odůvodnil tím, že se navrhovatelka svým návrhem domáhala provedení zápisu změn do obchodního rejstříku. Usnesením ze dne 11. ledna 2022 soud prvního stupně vyzval navrhovatelku k zaplacení soudního poplatku za návrh ve výši 2 000 Kč a současně ji poučil o následcích nečinnosti. Výzva byla navrhovatelce doručena dne 13. ledna 2021 přihlášením do její datové schránky. Lhůta k zaplacení soudního poplatku marně uplynula dne 28. ledna 2022. Protože navrhovatelka soudní poplatek ve stanovené lhůtě nezaplatila, soud prvního stupně řízení s odkazem na § 9 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích /dále jen „ZSop“/, zastavil.3. Proti usnesení soudu prvního stupně podala navrhovatelka odvolání, navrhujíc požadované změny do obchodního rejstříku provést, neboť soudní poplatek dne 31. ledna 2022 uhradila.4. Po přezkoumání usnesení soudu prvního stupně i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu /dále jen o. s. ř./), odvolací soud dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.5. Z předloženého spisu se podává návrh na zápis změny zapsaných údajů do obchodního rejstříku doručený soudu prvního stupně dne 6. ledna 2022. Usnesením ze dne 11. ledna 2022 byla navrhovatelka vyzvána, aby do 15 od doručení usnesení zaplatila v kolcích či na účet soudu soudní poplatek ve výši 2 000 Kč, a rovněž byla poučena o následcích jeho nezaplacení ve stanovené lhůtě. Usnesení bylo navrhovatelce doručeno do její datové schránky dne 13. ledna 2022. Poslední den lhůty k zaplacení soudního poplatku tedy uplynul dnem 28. ledna 2022. Ve spisu je rovněž založen záznam soudu prvního stupně o složení soudního poplatku ve výši 2 000 Kč na účet soudu dne 1. února 2022.6. Podle § 9 odst. 1 ZSop nebyl-li poplatek za řízení splatný podáním návrhu na zahájení řízení, odvolání, dovolání nebo kasační stížnosti zaplacen, soud vyzve poplatníka k jeho zaplacení ve lhůtě, kterou mu určí v délce alespoň 15 dnů; výjimečně může soud určit lhůtu kratší. Po marném uplynutí této lhůty soud řízení zastaví. K zaplacení poplatku po marném uplynutí lhůty se nepřihlíží.7. Odvolací soud vychází ve své rozhodovací činnosti při aplikaci § 9 odst. 1 ZSop z ustálených judikaturních závěrů, jež nyní výstižně shrnul Nejvyšší soud v usnesení ze dne 29. ledna 2020, sp. zn. 27 Cdo 2870/2019, dostupném na www.nsoud.cz. Nejvyšší soud uvádí, že „Zaplacení soudního poplatku je zpravidla nutným předpokladem pro pokračování řízení po podání žaloby (odvolání, dovolání). Přestože (ne)zaplacení soudního poplatku má nesporně i procesněprávní důsledky, není (ne)zaplacení poplatku procesním úkonem; z tohoto důvodu nemůže být lhůta k jeho zaplacení podle § 9 odst. 1, 2 zákona lhůtou procesní ve smyslu § 55 o. s. ř. Nesplnil-li poplatník řádně svou poplatkovou povinnost již při podání žaloby, odvolání nebo dovolání (§ 4 odst. 1 a § 7 odst. 1 zákona), a soud ho proto musel vyzvat k jeho zaplacení ve lhůtě, kterou mu určil (§ 9 odst. 1, 2 zákona), je lhůta zachována pouze tehdy, jestliže je předepsaná částka nejpozději v poslední den lhůty v dispozici příslušného soudu; nepostačí, je-li podání obsahující soudní poplatek poslední den lhůty odevzdáno orgánu, který má povinnost je doručit. Nestane-li se tak, soud řízení (nejde-li o některou z výjimek stanovených v zákoně) zastaví. Zaplacení soudního poplatku po marném uplynutí soudem (dodatečně) stanovené lhůty již nemůže mít jakýkoli význam. Důvodem pro zrušení usnesení o zastavení řízení by měla být pouze skutečnost, že byl poplatek zaplacen ve lhůtě určené ve výzvě (např. nebyla-li včasně provedená platba ztotožněna s určitým řízením). Již samotná povinnost soudů vyzvat poplatníka k úhradě splatného soudního poplatku je do jisté míry beneficiem, jelikož poplatková povinnost je jednoznačně určena zákonem a poplatníkovi v zásadě nic nebrání, aby ji řádně splnil již při podání žaloby. Pokud tak neučiní, a dokonce tak neučiní ani v dodatečné (náhradní) propadné lhůtě poskytnuté soudem, je zastavení řízení logickým a ústavně konformním důsledkem jeho pasivity.“8. V poměrech projednávané věci soud prvního stupně postupoval zcela v souladu s citovaným § 9 odst. 1 ZSop a v souladu s tímto ustanovením je i přezkoumávané usnesení. Navrhovatelka soudní poplatek za návrh ve věci samé nezaplatila v soudem stanovené (dodatečné) lhůtě, přičemž zaplacení soudního poplatku po marném uplynutí soudem stanovené lhůty již nemá jakýkoli právní význam.9. S ohledem na shora uvedené skutečnosti odvolací soud usnesení soudu prvního stupně jako věcně správné potvrdil (§ 219 o. s. ř.).