2 Cmo 138/2022-279 — Vrchní soud v Praze

1. Napadeným usnesením nepřiznal soud prvního stupně žalovanému osvobození od soudního poplatku z odvolání proti rozsudku stejného soudu ze dne 1. 3. 2022, č. j. 7 Cm 145/2018-241, který v této věci činí 135 751 Kč. Uvedl, že usnesením ze dne 6. 5. 2022, č. j. 7 Cm 145/2018-261 vyzval žalovaného, aby doložil listiny potvrzující, zda jeho aktuální osobní, majetkové a výdělkové poměry odůvodňují navrhované osvobození od soudních poplatků. Žalovaný však zaslal soudu pouze vyplněný tiskopis Prohlášení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech. V něm kromě údajů o sobě uvedl pouze, že je na něm závislý nezletilý syn, se kterým nežije ve společné domácnosti. Ostatní údaje buď proškrtl anebo nevyplnil. Soud tak nepovažoval za osvědčené, že žalovaný splňuje předpoklady pro přiznání osvobození od soudních poplatků.2. Proti tomuto usnesení se včas odvolal žalovaný a navrhl jeho zrušení a vrácení věci soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Obsáhle shrnul odůvodnění napadeného usnesení a kroky, které mu předcházely, a uvedl, že o jeho poměrech nelze usuzovat jen z toho, co uvedl v tiskopise Prohlášení. Nevlastní žádné nemovitosti a proto nemohl předložit ani výpisy z katastru nemovitostí. Nemá ani žádné účty, a tedy nemohl předložit ani výpisy z nich. Nemá příjmy z pracovního poměru ani z podnikání. Má celou řadu dluhů z dřívější podnikatelské činnosti, zejména z důvodu z ručení za firmy, ve kterých působil a které se dostaly do obtíží z důvodu nevhodně zvolených obchodních partnerů. Některé jsou vymáhány exekučně, přehled exekucí ale žalovaný nemá. V důsledku těchto starostí se žalovaný psychicky zhroutil a trpí depresivními stavy. Základní životní potřeby mu pomáhají zajišťovat jeho otec a blízcí přátelé.3. Odvolací soud přezkoumal napadené rozhodnutí včetně řízení, které mu předcházelo (§ 212 a § 212a o. s. ř.), aniž k projednání nařizoval jednání [§ 214 odst. 2 písm. c) o. s. ř.]. Vyšel předně z okolností, které považoval za osvědčené již soud prvního stupně. V rámci odvolacího řízení nic nového svědčeno nebylo.4. Ustanovení § 138 o. s. ř. dává soudu oprávnění poskytnout účastníku řízení částečnou úlevu na soudním poplatku, jestliže nejde o zjevně bezúspěšné bránění práva a odůvodňují-li to poměry účastníka. Předmětné ustanovení neuvádí, co se těmito poměry má rozumět, ale nepochybně sem patří žalovaným uplatňované okolnosti povahy majetkové a příjmové i jím, ovšem až v odvolání, zmiňované okolnosti zdravotního stavu. Zcela lze od soudních poplatků osvobodit pouze výjimečně, jsou-li proto zvlášť závažné důvody.5. Je ovšem nutno vzít také v úvahu, že význam tohoto ustanovení spočívá v tom, aby pro tyto a podobné okolnosti nebyl účastník vyloučen z výkonu svých ústavních práv chránit svá práva před soudem. Zejména má toto ustanovení vyloučit, aby výkon těchto práv byl podroben faktickému majetkovému cenzu, který je psanému právu nejen neznámý, ale byl i v rozporu s uvedenými ústavními právy. Nelze ovšem odhlédnout ani od skutečnosti, že poplatková povinnost je dána zákonem a není ani nejmenším závislá na jakýchkoliv poměrech kteréhokoliv z možných účastníků řízení. Potom, má-li soud povolit osvobození od soudního poplatku, musí být zcela bezpečně osvědčeno, že účastník splňuje tyto předpoklady.6. Z obsahu spisu je zřejmé, že obrana žalovaného, jak byla uplatněna před soudem prvního stupně a jak je také obsahem odvolání proti rozsudku, kterým bylo soudem prvního stupně žalobě vyhověno, není zjevně nesmyslná a nemožná. Není samozřejmě možné v tomto okamžiku uzavřít, zda žalovaný skutečně v odvolacím řízení uspěje. Nicméně pro potřeby rozhodování o poplatkové moderaci lze považovat tento první předpoklad za splněný.7. Co se týká poměrů účastníka, je nutno konstatovat, že žalovaný přesto, že byl soudem prvního stupně v usnesení ze dne 6. 5. 2022 velmi podrobně a přesně instruován, jaké okolnosti je nutno soudu předestřít a jakým způsobem mají být osvědčeny, nedoložil o svých majetkových poměrech vůbec ničeho. Předně není pravdou, že existence anebo neexistence vlastnických a jiných práv k nemovitostem nemůže být osvědčena výpisem z katastru nemovitostí. Z této evidence lze získat i negativní osvědčení To platí zcela shodně rovněž ohledně vlastnictví motorových vozidel. Také z tohoto registru lze získat i negativní osvědčení. Je sice těžko pochopitelné, jak se právně způsobilý člověk v produktivním věku může obejít bez bankovního účtu, zejména bez účtu žirového typu, nicméně i soud prvního stupně s touto výjimečnou okolností počítal a ve výše zmíněném usnesení zcela případně uložil žalovanému buď předložit výpisy z účtů anebo čestné prohlášení, že žádný účet nevlastní. Takové prohlášení nemůže právně zcela nezávazné tvrzení učiněné v odvolání prostřednictvím právního zástupce nijak nahradit.8. Nejasné jsou i příjmy žalovaného. V Prohlášení deklaroval, že žádné příjmy nemá. To nemohlo obstát již s ohledem na skutečnost, že ve stejném Prohlášení žalovaný uvedl, že je na něm finančně závislý jeho nezletilý syn. Jak by jej žalovaný mohl jakoukoliv formou finančně podporovat bez toho, aby k tomu měl nezbytné příjmy. Nemohla tato deklarace obstát ani z tohoto důvodu, že žalovaný přece má nezbytné životní potřeby a také ty vyžadují krytí určitými příjmy. Žalovaný zjevně nepatří mezi tak zvané státní pojištěnce, alespoň k tomu nebylo nic tvrzeno a tím méně osvědčeno. Potom musí platit pojistné na zdravotní a sociální pojištění alespoň v minimální výši. Při formulaci odvolání si již žalovaná strana uvědomila, že nepravdivá deklarace v Prohlášení o nulových příjmech nemůže žádným způsobem obstát a přináší nově tvrzení o tom, že je žalovaný podporován otcem a přáteli. Také zde se ovšem jedná o právně zcela nezávazné tvrzení učiněné v odvolání prostřednictvím právního zástupce, které navíc není ani v nejmenším osvědčeno a na kterém nelze proto stavět v žádném případě.9. V Prohlášení žalovaný neuvedl vůbec žádné závazky. V odvolání tvrdí značné dluhy a také exekuce vedené proti němu jako povinnému. Jedná se ovšem jen o obecné konstatování, které neobsahuje vůbec žádný konkrétní údaj. Tím méně je samozřejmě možné existenci dluhů a exekucí považovat žalovanou stranou za osvědčenou.10. Žalovaný v Prohlášení vůbec nezmínil jakékoliv zdravotní obtíže. Jestliže se nyní objevuje toto právně zcela nezávazné tvrzení učiněné až v odvolání, a to pouze prostřednictvím právního zástupce žalovaného nelze tomu rovněž přikládat žádnou váhu. Jak je ve vztahu k návrhu žalovaného na přiznání poplatkové úlevy obvyklé, chybí také zde jak bližší tvrzení tak i jen pokus o jakékoliv osvědčení tohoto jen obecně učiněného tvrzení. Proto nelze vycházet z toho, že zdravotní stav žalovaného je okolností významnou pro posouzení návrhu na přiznání osvobození od soudních poplatků.11. Již návrh žalovaného na osvobození od soudních poplatků stojí na velmi obecných konstatováních o nevyhovujících příjmových a majetkových poměrech žalovaného. Téměř nic konkrétního nepřineslo ani žalovaným vyplněné a soudu prvního stupně předložené Prohlášení. Vůbec žádným způsobem žalovaný nevyhověl výzvě soudu prvního stupně ze dne 6. 5. 2022. Při tom bylo zcela nepochybně v jeho možnostech prezentovat požadovaná tvrzení a bylo v jeho silách i opatřit příslušné listiny dokládající tvrzení, kdyby ovšem tato tvrzení vůbec přinesl. Nic konkrétního a spolehlivého neobsahuje ani odvolání. Při tom ani v rámci odvolacího řízení nebylo nic osvědčeno. Důvod bezvýznamnosti opět jen rámcových tvrzení obsažených v odvolání byl objasněn shora. Je zřejmé, že žalovaný své majetkové a příjmové poměry odhalit nehodlá. Příčina není rozhodující.12. Je tedy zřejmé, že ani v rámci odvolacího řízení nevyšlo najevo nic, co by ukazovalo na případnou nesprávnost napadeného usnesení soudu prvního stupně a závěry soud prvního stupně i nadále obstojí. Ani v rámci odvolacího řízení nebylo nijak osvědčeno, že žalovaný splňuje druhý ze shora uvedených předpokladů pro moderaci jeho poplatkové povinnosti a ani co se částečného osvobození od soudních poplatků týká.13. Napadené usnesení soudu prvního stupně je tedy věcně správné, a proto bylo odvolacím soudem podle § 219 o. s. ř. potvrzeno.