2 Cmo 23/2022-121 — Vrchní soud v Praze

1. Napadeným usnesením přiznal soud prvního stupně žalovanému 1. a žalované 2. osvobození od soudního poplatku z odvolání proti rozsudku stejného soudu ze dne 20. 10. 2021, č. j. 49 Cm 24/2021-62, který v této věci činí 184 733 Kč, a to každému z nich v rozsahu 80%. Vzal za prokázané, že první žalovaný a druhá žalované žijí spolu se synem ve společné domácnosti. První žalovaný má měsíční příjem 31 900 Kč. Nevlastní žádný majetek. Má půjčku u , Anonymizováno, ve výši 229 477 Kč s měsíční splátkou 4 040 Kč, u , Anonymizováno, má půjčku 310 893 Kč s měsíční splátkou 2 650 Kč a , Anonymizováno, má dluh 88 898 Kč s měsíční splátkou 4 445 Kč. Na sociálním pojištění dluží 2 200 Kč. Je registrován k živnostenskému podnikání, které má přerušeno do 30. 6. 2031. Je jednatelem a společníkem ve společnosti , Anonymizováno, která je v konkurzu. Vedle toho je jediným společníkem ve společnosti , Anonymizováno, . Druhá žalovaná má měsíční příjem 24 086 Kč. Nevlastní žádný majetek. Nemá žádné závazky. Výdaje na bydlení činí asi 23 000 Kč měsíčně. Je registrována k živnostenskému podnikání na dobu neurčitou. Ve společnosti , Anonymizováno, je jednatelkou. Soud konstatoval, že nebyly sděleny všechny významné okolnosti, které se týkají poměrů žalovaných. Nebyly jasně specifikovány výdaje žalovaných. Soud sám také musel dohledat živnostenská povolení žalovaných a jejich angažovanost v obchodních společnostech. Dospěl proto k názoru, že žalovaní neunesli v plném rozsahu břemena tvrzení a břemena důkazní a proto je namístě jim přiznat osvobození každému pouze z 80%.2. Proti tomuto usnesení se včas odvolali žalovaní společným odvoláním a navrhli jeho změnu tak, že jim bude osvobození přiznáno v plném rozsahu. Uvedli, že jejich nepříznivá finanční situace je vyvolána právě úpadkem společnosti , Anonymizováno, . Vedle nároku uplatněného v tomto řízení odpovídají také za závazky společnosti ve výši 814 694,76 Kč a tento nárok je uplatněn v jiném soudním řízení. Společnost , Anonymizováno, žádnou činnosti nevykonává, jde tak zvanou prázdnou schránku. Příjmy žalovaných dostačují pouze k úhradě běžných výdajů na živobytí a k úhradě přiznaných dluhů.3. Odvolací soud přezkoumal napadené rozhodnutí včetně řízení, které mu předcházelo (§ 212 a § 212a o. s. ř.), aniž k projednání nařizoval jednání [§ 214 odst. 2 písm. c) o. s. ř.].4. Odvolací soud vyšel předně z okolností, které považoval za osvědčené již soud prvního stupně. Z obchodního rejstříku vedeného Krajským soudem v Plzni, oddíl C, vložka 30965 odvolací soud zjistil, že společnost , Anonymizováno, . od svého vzniku nikdy nedoložila do sbírky listiny účetní uzávěrku.5. Z dokladu předloženého prvním žalovaným již před soudem prvního stupně ohledně dluhu u , Anonymizováno, . ve výši 88 898 Kč je patrné, že se jedná o závazek z kreditní karty, která byla vystavena k účtu číslo , Anonymizováno, .6. Ustanovení § 138 o. s. ř. dává soudu oprávnění poskytnout účastníku řízení částečnou úlevu na soudním poplatku, jestliže nejde o zjevně bezúspěšné bránění práva a odůvodňují-li to poměry účastníka. Předmětné ustanovení neuvádí, co se těmito poměry má rozumět, ale nepochybně sem patří žalovaným uplatňované okolnosti povahy majetkové a příjmové. Zcela lze od soudních poplatků osvobodit pouze výjimečně, jsou-li proto zvlášť závažné důvody.7. Je ovšem nutno vzít také v úvahu, že význam tohoto ustanovení spočívá v tom, aby pro tyto a podobné okolnosti nebyl účastník vyloučen z výkonu svých ústavních práv chránit svá práva před soudem. Zejména má toto ustanovení vyloučit, aby výkon těchto práv byl podroben faktickému majetkovému cenzu, který je psanému právu nejen neznámý, ale byl i v rozporu s uvedenými ústavními právy. Nelze ovšem odhlédnout ani od skutečnosti, že poplatková povinnost je dána zákonem a není ani nejmenším závislá na jakýchkoliv poměrech kteréhokoliv z možných účastníků řízení. Potom, má-li soud povolit osvobození od soudního poplatku, musí být zcela bezpečně osvědčeno, že účastník splňuje tyto předpoklady.8. Z obsahu spisu je zřejmé, že obrana žalovaných, jak je uplatněna již v námitkách proti směnečnému platebnímu rozkazu a jak je také obsahem odvolání proti rozsudku, kterým byl tento rozkaz ponechán v platnosti, není zjevně nesmyslná a nemožná. Není samozřejmě možné v tomto okamžiku uzavřít, zda žalovaní skutečně v odvolacím řízení uspějí. Je to možné, ale je také dosti dobře možné, že tomu tak nebude. Nicméně pro potřeby rozhodování o poplatkové moderaci lze považovat tento první předpoklad za splněný.9. Co se týká poměrů účastníků, je nutno konstatovat, že příjmy žalovaných jsou jen mírně pod průměrem a z tohoto pohledu není jejich finanční situace nijak mimořádně špatná. Je ovšem zřejmé, že úhrada soudního poplatku v jeho plné výši, který v této věci činí 184 733 Kč, přesahuje výrazně příjmy obou žalovaných.10. Výdaje na zajištění životních potřeb žalovaných a jejich syna, který s nimi žije ve společné domácnosti, sice nebyly exaktně vyčísleny, to však nemůže představovat problém. Předně proto, že zřejmě jen málokdo si vede o těchto výdajích přesnou evidenci a že většina lidí je schopna tyto své výdaje uvést jen zhruba. Druhým důvodem je, že si ostatně naprostá většina lidí dokáže představit, kolik takové výdaje pravidelně obnášejí a jejich přibližná výše je tedy okolností, jež je obecně známá. Exaktní hodnota je ostatně ve většině případů bezvýznamná. Podstatná je jich přibližná výše.11. Výdaje spojené se závazky prvního žalovaného nejsou okolností nijak významnou, když nelze uzavřít, že jiné platební povinnosti účastníka řízení, který je poplatníkem soudního poplatku, mohou mít přednost před zákonnou povinností poplatkovou. Proto není významné, že není nijak osvědčeno tvrzení prvního žalovaného, že tyto závazky vznikly v souvislosti s ekonomickými problémy společnosti , Anonymizováno12. Potud nejasnosti nejsou. Větším problém jsou majetkové poměry žalovaných. Lze souhlasit s tím, že obchodní podíl ve společnosti , Anonymizováno, , která je v konkurzu, žádnou významnou hodnotu představovat nemůže. Ohledně společnosti , Anonymizováno, to nijak zřejmé není. Z veřejně dostupných zdrojů nelze získat vůbec žádnou informaci o stavu hospodaření uvedené společnosti, když nebyla založena do sbírky listin ani jediná účetní uzávěrka. To nelze přičíst žalovaným ku prospěchu, protože za nesplnění povinnosti účetní uzávěrky zakládat do sbírky listin přímo odpovídá statutární orgán zapsaného subjektu, to je zde jednatelka společnosti, to znamená druhá žalovaná. Sami žalovaní ke stavu společnosti také sami nic nedoložili. Tedy není žádným způsobem osvědčeno, že jde o společnost hospodářsky neaktivní a že hodnota obchodního podílu v ní je bezvýznamná.13. Žalovaní neuvedli žádné bankovní účty. Vyšel najevo pouze účet prvního žalovaného u , Anonymizováno, Úvěrový limit u tohoto účtu sice nebyl prostřednictví kreditní karty prvním žalovaným vyčerpán, ale účet je zřetelně v debetu. Pro oba úvěry byly předloženy jen dílčí doklady, tedy nelze uzavřít, jakou formou mají být podle příslušných smluv tyto jinak osvědčené úvěry spláceny. V bankovní praxi je ovšem zcela rutinní, že ke splácení dochází podle smlouvy bezhotovostním způsobem, tedy nutně z bankovního účtu dlužníka. Ostatně i běžný život je v současné době bez bankovního účtu typu běžného (žirového) účtu velmi obtížně představitelný. Bylo by proto překvapivé, kdyby žalovaní žádným jiným účtem nedisponovali. Při tom tuto okolnost, kterou by bylo nutno považovat za překvapivou, ani netvrdí.14. Je tedy nutnou souhlasit se soudem prvního stupně v tom, že poměry žalovaných nebyly zcela věrně a v celém rozsahu osvědčeny. Potom platí, že i když je z důvodů uvedených výše jistě namístě žalovaným určitou úlevu na soudních poplatcích přiznat, nepochybně i jen doposud uvedené odůvodňuje, že jim nelze tuto úlevu poskytnout v plném rozsahu.15. Konečně je ovšem nutno uvést, že i kdyby nebylo okolností výše uvedených, je úplné osvobození od soudních poplatků, jak to již bylo rovněž zmíněno výše, vyhrazeno jen takovým případům, které vykazují zcela konkrétní rysy mimořádnosti, jež se vymykají z toho, s čím se lze běžně setkat. V této souvislosti ovšem ohledně poměrů žalovaných, i když odhlédneme od shora uvedených výtek, nelze uzavřít, že tyto poměry žalovaných jsou natolik výjimečné, aby bylo možné sáhnout k mimořádnému oprávnění soudu a k úplnému osvobození od soudních poplatků v tomto případě přistoupit. V situaci, ve které se žalovaní nacházejí, se nachází mnohem větší počet domácností, než bylo by si přáti. Není na této okolnosti jistě nic pozitivního, ale realita už je taková, že zjištěné poměry žalovaných nejsou natolik mimořádné. Proto lze v tomto případě uvažovat pouze o částečném osvobození od soudních poplatků. Při posuzování, o jaký konkrétní rozsah se má v této konkrétní věci jednat, je pak nutno ve shodě se soudem prvního stupně zohlednit i okolnost, že poměry žalovaných se nepodařilo rozkrýt v jejich úplnosti. Potom rozsah osvobození od soudních poplatků, k