2 Cmo 231/2021-41 — Vrchní soud v Praze

1. Napadeným usnesením soud prvního stupně rozhodl o zamítnutí návrhu žalobce na osvobození od soudních poplatků. V odůvodnění usnesení odkázal na úpravu obsaženou v ustanovení § 138 odst. 1 o. s. ř. a konstatoval, že žalobce k jím podanému prohlášení o jeho poměrech nedoložil žádné listiny dokládající jeho tvrzení. Konkrétně se jedná o listiny osvědčující majetek žalobce, výkon jeho živnosti, výši jeho příjmů, výdajů a půjček, příjem a majetek jeho družky a dále jeho aktuální situaci, situaci jeho družky, matky a syna. Ohledně dalších příjmů žalobce nevyplnil v prohlášení ničeho. Podmínky pro osvobození žalobce od soudních poplatků, a to ani částečné, tak soud prvního stupně neshledal z důvodu, že žalobce neunesl důkazní břemeno nedostatku finančních prostředků. Nad rámec toho soud prvního stupně uvedl, že příjmy ve výši 239 037 Kč ročně spolu s movitým a nemovitým majetkem, i kdyby byly doloženy, nejsou tak nízké, aby mohlo být rozhodnuto o částečném osvobození od poplatků.2. Žalobce podal proti usnesení včasné odvolání. Vyjádřil nesouhlas se závěrem soudu prvního stupně, že nejsou dány podmínky pro jeho osvobození od soudních poplatků. Usnesení podle něj nevychází ze spolehlivě zjištěného skutkového stavu, neboť žalobce podmínky pro jeho osvobození splňuje jednak s ohledem na jeho zdravotní stav a dále s ohledem na jeho majetkové a finanční poměry, když částkou ve výši vyměřeného soudního poplatku nedisponuje. Soudní poplatek byl jím uhrazen a nebyl tak právní důvod pro zamítnutí jeho návrhu na osvobození od soudních poplatků. Z těchto důvodů žalobce navrhl zrušení usnesení.3. Odvolací soud přezkoumal napadené usnesení včetně řízení, které předcházelo jeho vydání (§ 212 a § 212a o. s. ř.), aniž k projednání podaného odvolání nařídil jednání (§ 214 odst. 2, písm. c/ o. s. ř.), a dospěl k závěru o jeho nedůvodnosti.4. Podle ustanovení § 138 odst. 1 o. s. ř. může předseda senátu na návrh přiznat účastníkovi zčásti osvobození od soudních poplatků, odůvodňují-li to poměry účastníka a nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva; přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně, jsou-li proto zvlášť závažné důvody, a toto rozhodnutí musí být odůvodněno.5. Smyslem výše citovaného ustanovení je zabránit tomu, aby v důsledku neschopnosti zaplatit soudní poplatek bylo účastníku znemožněno domáhat se ochrany jeho práv u soudu. Důkazní břemeno prokázání nedostatku prostředků k úhradě soudních poplatků nese žadatel o osvobození od soudního poplatku, na němž je i to, aby uvedl skutečnosti rozhodné pro přiznání osvobození. Pokud tak neučiní v žádosti o osvobození od soudních poplatků, vyzve ho k tomu soud, a to zpravidla výzvou k vyplnění potvrzení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech pro osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce (vzor o. s. ř. č. 58). Na soudu pak je, aby na základě tohoto potvrzení a dokladů předložených žadatelem, případně i na základě dalších skutečností, které vyjdou najevo z vlastního šetření soudu ohledně poměrů žadatele, posoudil, zda jsou splněny podmínky pro jeho osvobození ve smyslu ustanovení § 138 o. s. ř. Přihlédnout je přitom třeba k celkovým majetkovým poměrům žadatele, k výši soudního poplatku, k nákladům, které si pravděpodobně vyžádá dokazování, k povaze uplatněného nároku a k dalším podobným okolnostem, u fyzických osob pak i k jejich sociálním poměrům, zdravotnímu stavu apod. (srov. Drápal, L., Bureš, J. a kol. Občanský soudní řád I. § 1 až 200za. Komentář. 1. vydání. Praha: C.H.Beck, 2009, 953 s.). Předpokladem pro osvobození od soudního poplatku je podle shora citovaného ustanovení § 138 odst. 1 o. s. ř. vedle existence poměrů účastníka, které osvobození odůvodňují, také skutečnost, že nejde o svévolné či zjevně bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva.6. V posuzovaném případě se žalobce v soudním řízení domáhá zaplacení částky 2 300 000 Kč s příslušenstvím a odměnou ze směnky, kterou podle tvrzení v žalobě vystavil žalovaný na jeho řad dne 12. 5. 2016 na směnečnou sumu 2 300 000 Kč se splatností dne 12. 5. 2018. Jak žalobce v žalobě uvedl, v den splatnosti směnku předložil žalovanému k placení, ten však žalobci i přes jeho opakované výzvy ničeho nezaplatil. Vzhledem k tomu, že skutková tvrzení žalobce nenasvědčují tomu, že by žalobě nemohlo být vyhověno, a že žalobce předložil soudu prvního stupně směnku v jejím prvopise, lze mít pro potřebu rozhodování o poplatkové moderaci za splněný první předpoklad požadovaný ustanovením § 138 o.s.ř., tedy že v případě žalobce se nejedná o svévolné či zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva.7. Co se týká osobních, majetkových a výdělkových poměrů žalobce, podle prohlášení jím sepsaného dne 1. 6. 2021 je žalobce svobodný, žije ve společné domácnosti s družkou, matkou a zletilým synem. Zda tyto osoby jsou či nejsou na něm finančně závislé, žalobce neuvedl. Žalobce nemá příjmy z pracovního či obdobného poměru, z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr ani příjmy z hmotného a sociálního zabezpečení. Podniká v oboru „autodoprava do 3,5 t.“ pod obchodní firmou , Anonymizováno, a identifikačním číslem , Anonymizováno, . Jako příjem, jehož dosáhl za poslední zdaňovací období a po odečtení daně, žalobce uvedl částku 239 037 Kč. Žalobce je vlastníkem nemovitosti a vozidel v prohlášení uvedených. Na účtech, jak je v prohlášení specifikoval, měl žalobce k datu podání prohlášení celkem 406 823 Kč. Žalobce má závazek vůči jednomu věřiteli z překlenovacího úvěru ve výši 800 000 Kč, na který platí měsíčně částku 3 652 Kč. Jako pravidelné měsíční výdaje žalobce uvedl daně ve výši 500 Kč, sociální pojištění ve výši 2 995 Kč, zdravotní pojištění ve výši 2 393 Kč a místní poplatky ve výši 5 500 Kč.8. Již v usnesení ze dne 17. 7. 2013, sp. zn. 29 Cdo 1301/2013, uveřejněném pod č. 99/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, Nejvyšší soud s odkazem na závěry literatury (srov. Putna, M., Drápal, L., Bureš, J. a kol. Občanský soudní řád I. Komentář. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2009, s. 953) dovodil, že má-li být účastník osvobozen od soudních poplatků, je povinen prokázat věrohodným způsobem své poměry, které jsou rozhodné pro posouzení jeho žádosti. K tomu lze dále odkázat například na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 4. 2014, sp. zn. 29 Cdo 3632/2013, uveřejněné pod č. 96/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, či na usnesení téhož soudu ze dne 25. 3. 2014, sp. zn. 23 Cdo 4417/2013. Z toho vyplývá, že břemeno tvrzení, jakož i důkazní břemeno ohledně skutečností, které jsou rozhodné pro posouzení toho, zda poměry žadatele odůvodňují osvobození od soudních poplatků, zatěžují účastníka, který o osvobození od soudních poplatků žádá (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 3. 2004, sp. zn. 1 Afs 5/2003, rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 9. 2012, sp. zn. 7 Ans 15/2012, či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 2. 2015, sp. zn. 32 Cdo 3047/2014). Zásadně tedy platí, že neuvede-li žadatel o osvobození od soudních poplatků skutečnosti, z nichž dovozuje důvodnost svého návrhu, či nepodaří-li se mu tyto skutečnosti prokázat, soud mu osvobození od soudního poplatku nepřizná.9. V daném případě žalobce dostál povinnosti tvrzení ohledně jeho poměrů, když soudu prvního stupně předložil vyplněné prohlášení ze dne 1. 6. 2021, jehož obsahem je popis jeho osobních, majetkových a výdělkových poměrů. Jinak je tomu však, co se jeho povinnosti důkazní týče. Žalobce totiž nedoložil pravomocným platebním výměrem orgánu vykonávajícího správu daně základ daně, pokud jde o jím uvedený příjem z podnikání, třebaže o této povinnosti byl v prohlášení poučen (položka V. bod 22. prohlášení). Nedoložil ani skutečnosti uvedené v části X. body 34. a 35. prohlášení (dluhy, půjčky a výdaje), byť i ohledně nich prohlášení obsahuje poučení o nutnosti tak učinit. Za tohoto stavu věci nelze než konstatovat, že soudu prvního stupně nebyl předestřen úplný obraz o finanční a majetkové situaci žalobce, v důsledku čehož poskytnutí úlevy od jeho poplatkové povinnosti nepřichází v úvahu z důvodu neunesení břemena důkazního ohledně nedostatku prostředků k placení soudních poplatků.10. Vzhledem k tomu, že samozřejmým a zcela nezbytným předpokladem pro rozhodnutí soudu o osvobození účastníka podle ustanovení § 138 o. s. ř. je, že žadatel o osvobození regulérním a zcela vyčerpávajícím způsobem vyjeví své osobní, majetkové a výdělkové poměry, což se v daném případě s ohledem na výše konstatované nestalo, nelze u žalobce uvažovat o změně napadeného usnesení tak, že by mu bylo alespoň zčásti osvobození od soudních poplatků přiznáno. Podmínky pro přiznání osvobození nejsou proto u žalobce splněny.11. K tvrzení žalobce v jím podaném odvolání, že soudní poplatek uhradil, se pro úplnost dodává, že toto není pravdivé, neboť účtárna soudu prvního stupně dne 25. 8. 2021 potvrdila, že soudní poplatek ve výši 115 384 Kč nebyl k datu 24. 8. 2021 zaplacen.12. Z vyložených důvodů odvolací soud napadené usnesení potvrdil jak