2 Cmo 39/2022-122 — Vrchní soud v Praze

1. Napadeným usnesením soud prvního stupně nepřiznal žalovanému osvobození od soudních poplatků za odvolání na základě jeho návrhu ze dne 4. 10. 2021 s odůvodněním, že měsíční splátky úvěrů výrazně převyšují příjmy domácnosti žalovaného, a není proto zřejmé, jakým způsobem získává prostředky pro zabezpečení základních životních potřeb. Soud proto vyhodnotil skutková tvrzení žalovaného o jeho majetkových poměrech za nedostatečná a nevěrohodná.2. Proti usnesení soudu prvního stupně podal žalovaný blanketní odvolání ze dne 30. 12. 2021, které doplnil písemným podáním ze dne 7. 2. 2022, v němž uvedl, že z předloženého Prohlášení o svých majetkových poměrech mohou vyplývat určité nejasnosti či pochybnosti. Žalovaný zajišťoval finanční prostředky pro zabezpečení základních životních potřeb své domácnosti a splátek úvěrů nejdříve ze svých úspor, následně z půjček poskytnutých jeho rodiči a rovněž rodiči manželky. Žalovaný neměl v úmyslu tyto skutečnosti zatajit, prohlášení vyplňoval sám bez konzultace se svým zástupcem a nevěděl, do jaké rubriky prohlášení tyto údaje vyplnit.3. Odvolací soud přezkoumal napadené usnesení podle § 212, 212a o. s. ř., aniž k projednání odvolání nařídil jednání (§ 214 odst. 2, písm. c) o. s. ř.) a dospěl k závěru, že odvolání žalovaného není důvodné.4. Podle § 138 odst. 1 o. s. ř. může předseda senátu na návrh přiznat účastníkovi zčásti nebo zcela osvobození od soudních poplatků, odůvodňují-li to poměry účastníka a nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva. Přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze jen výjimečně, jsou-li pro to zvlášť závažné důvody a takové rozhodnutí musí být náležitě odůvodněno.5. Smyslem výše citovaného ustanovení § 138 odst. 1 o. s. ř. je zabránit tomu, aby v důsledku neschopnosti zaplatit soudní poplatek bylo účastníku znemožněno domáhat se ochrany jeho práv u soudu. Důkazní břemeno ohledně prokázání nedostatku prostředků k úhradě soudního poplatku tíží žadatele, který je povinen uvést rozhodné skutečnosti pro přiznání osvobození. Je třeba přihlédnout k celkovým majetkovým poměrům žadatele, k výši soudního poplatku, k nákladům, které si pravděpodobně vyžádá dokazování, k povaze uplatněného nároku a k dalším okolnostem sporu.6. Jednou z podmínek pro přiznání osvobození je i posouzení skutečnosti, zda se nejedná o svévolné či bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva. V daném případě nelze předjímat, zda žalovaný bude v odvolacím řízení úspěšný či nikoliv. Vzhledem k tomuto závěru má odvolací soud tuto podmínku za splněnou.7. Zásadním předpokladem pro rozhodnutí soudu o osvobození od soudních poplatků je splnění povinnosti žadatele týkající se osvědčení jeho osobních, majetkových a výdělkových poměrů. Povinnost k doložení rozhodných skutečností tíží žadatele, nikoli soud (srovnej rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 25. 1. 2005, č. j. Azs 343/2004-50 publikovaný pod č. 537/2005 Sbírky rozhodnutí Nejvyššího správního soudu).8. Základním podkladem pro rozhodnutí soudu o osvobození od soudních poplatků je vyplněné Prohlášení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech, jež by mělo objektivně zobrazit majetkové poměry žadatele včetně uvedení veškerých příjmů, finančních prostředků na bankovních účtech, movitých a nemovitých věcí a rovněž tak veškerých závazků. Z obsahu tohoto prohlášení odvolací soud zjistil, že žalovaný je osobou samostatně výdělečně činnou s čistým ročním příjmem ve výši 308 144 Kč, žije ve společné domácnosti s manželkou, jejíž čistá měsíční mzda z pracovního poměru představuje částku 4 022,66 Kč, a s nezletilými dětmi. Žalovaný není příjemcem žádných dávek z hmotného a sociálního zabezpečení, nepobírá jiné příjmy, vlastní rodinný dům v obci , adresa, , závazky z hypotéky, z půjčky a „ručení s. r. o.“ představují v úhrnné výši částku 30 886 Kč.9. Z výše uvedeného vyplývá, že průměrný čistý příjem v domácnosti žalovaného od obou manželů představuje částku 29 700 Kč oproti závazkům ve výši 30 886 Kč. Lze pro přisvědčit soudu prvého stupně, že žalovaný žádným způsobem neosvědčil, jakým způsobem získává prostředky na zabezpečení základních životních potřeb celé rodiny (náklady na elektřinu, potraviny, ošacení, dopravu apod.). Pokud žalovaný v odvolání tvrdí, že prohlášení vyplnil sám bez svého zástupce a nebylo mu známo, jakým způsobem vyplnit výdaje z úspor či z půjček poskytnutých ze strany jeho rodičů a rodičů manželky, je třeba uvést, že Prohlášení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech předložil soudu zástupce žalovaného, který nepochybně verifikoval údaje tam uvedené. Pokud žalovaný ve svém odvolání prvně zmínil, že rodinné výdaje zabezpečil z úspor a následně z půjček, ničeho konkrétního neuvedl ohledně výše těchto úspor a půjček poskytnutých ze strany rodičů. V tomto směru je třeba stále vyhodnotit tvrzení žalovaného ohledně výše finančního zabezpečení za nekonkrétní a neurčitá.10. Současně je třeba uvést, že žalovaný nepatří do kategorie osob nemajetných závislých na sociální pomoci od státu. Je vlastníkem rodinného domu a v řízení je zastoupen advokátem, s čímž jsou nepochybně spojeny náklady. Nejedná se tudíž o zástupce ustanoveného účastníku soudem za podmínek § 30 o. s. ř.11. Jelikož žalovaný neosvědčil, že jsou na jeho straně splněny výjimečné předpoklady pro osvobození od soudních poplatků, postupoval odvolací soud podle § 219 o. s. ř. a usnesení soudu prvního stupně jako věcně správné potvrdil.