2 Cmo 58/2022-58 — Vrchní soud v Praze

1. Napadeným usnesením nepřiznal soud prvního stupně žalobci osvobození od soudního poplatku ze žaloby podané v této věci, který činí 20 067 Kč. Vzal za prokázané, že žalobce je ženatý. Žije ve společné domácnosti s manželkou a matkou, o kterých uvádí, že jsou na něm finančně závislé. Vlastní byt v , adresa, opatřený prostřednictvím hypotéky, na kterou splácí 13 271 Kč měsíčně. Vzhledem k tomu, že je toho času ve vazbě, nemůže hypotéku splácet a splácí ji jeho manželka. Na účtu u , Anonymizováno, má zůstatek 13 037,08 Kč. Je jednatelem a společníkem ve společnostech , Anonymizováno, a , Anonymizováno, Z důvodu vazby žalobce nejde z těchto společností žádný příjem. Manželka je zaměstnaná a pobírá měsíčně čistou mzdu ve výši 23 894 Kč. Také jeho matka je zaměstnaná a pobírá 20 000 Kč měsíčně.2. Soud poukázal na nedostatečně doložené příjmy manželky, žalobce a jeho matky. Při tom není jasné, jak mohou tyto dostačovat k úhradě splátek hypotéky, jak žalobce tvrdí, s ohledem na nutnost zajištění základních životních potřeb. Ze žalobcem předložených dokladů je také zřejmé, že manželka žalobce má bankovní účet, ale k tomu nebyly předloženy žádné doklady a není tedy znám jeho zůstatek. Není ani jasné, zda manželka žalobce nevlastní nějaký majetek. Tedy poměry žalobce nebyly zcela objasněny, a proto nebylo možné uzavřít, že žalobce splňuje předpoklady pro přiznání navrhovaného osvobození od soudních poplatků.3. Proti tomuto usnesení se včas odvolal žalobce a navrhl jeho změnu tak, že mu bude osvobození přiznáno v plném rozsahu. Uvedl, že doplňuje výplatní pásky manželky za říjen až prosinec 2021, které nemohl předložit dříve, protože s ohledem na omezení na svobodném pohybu je nemohl opatřit dříve.4. Odvolací soud přezkoumal napadené rozhodnutí včetně řízení, které mu předcházelo (§ 212 a § 212a o. s. ř.), aniž k projednání nařizoval jednání [§ 214 odst. 2 písm. c) o. s. ř.].5. Odvolací soud vyšel předně z okolností, které považoval za osvědčené již soud prvního stupně.6. K odvolání žalobce předložil výplatní pásky manželky za výše uvedené období, ze kterých vyplývá její příjem v říjnu 2021 ve výši 8 857 Kč, za listopad 2021 ve výši 7 685 Kč a za prosinec 2021 v částce 7 352 Kč.7. Odvolací soud ze sbírky listin ohledně společnosti , Anonymizováno, zjistil, že za rok 2020 (novější údaje nejsou k dispozici) činily tržby této společnosti 6 815 000 Kč, zisk po zdanění byl 456 000 Kč při čistém obratu společnosti 7 115 000 Kč.8. Z obchodního rejstříku vedeného Městským soudem v Praze, oddíl C, vložka 305849 odvolací soud ohledně společnosti , Anonymizováno, zjistil, že společníkem a jednatelem společnosti je vedle žalobce také jeho manželka , Anonymizováno, . Společnost v roce 2020 (aktuální údaje opět nejsou k dispozici) utržila 1 220 000 Kč, zisk po zdanění činil 111 000 Kč při čistém obratu společnosti 1 220 000 Kč.9. Ustanovení § 138 o. s. ř. dává soudu oprávnění poskytnout účastníku řízení částečnou úlevu na soudním poplatku, jestliže nejde o zjevně bezúspěšné bránění práva a odůvodňují-li to poměry účastníka. Předmětné ustanovení neuvádí, co se těmito poměry má rozumět, ale nepochybně sem patří žalobcem uplatňované okolnosti povahy majetkové a příjmové. Zcela lze od soudních poplatků osvobodit pouze výjimečně, jsou-li proto zvlášť závažné důvody.10. Je ovšem nutno vzít také v úvahu, že význam tohoto ustanovení spočívá v tom, aby pro tyto a podobné okolnosti nebyl účastník vyloučen z výkonu svých ústavních práv chránit svá práva před soudem. Zejména má toto ustanovení vyloučit, aby výkon těchto práv byl podroben faktickému majetkovému cenzu, který je psanému právu nejen neznámý, ale byl i v rozporu s uvedenými ústavními právy. Nelze ovšem odhlédnout ani od skutečnosti, že poplatková povinnost je dána zákonem a není ani nejmenším závislá na jakýchkoliv poměrech kteréhokoliv z možných účastníků řízení. Potom, má-li soud povolit osvobození od soudního poplatku, musí být zcela bezpečně osvědčeno, že účastník splňuje tyto předpoklady.11. Z obsahu spisu je zřejmé, že žalobcem uplatněný směnečný nárok byl osvědčen listinou, jež může být základem pro přiznání vymáhaných částek. Nic tedy nenasvědčuje tomu, že jde o žalobu svévolnou nebo zjevně bezprávnou. Není samozřejmě možné v tomto okamžiku uzavřít, zda žalobce skutečně v odvolacím řízení uspěje. Je to možné, ale je také možné, že tomu tak nebude, zejména když zatím není známé stanovisko žalovaného. Nicméně pro potřeby rozhodování o poplatkové moderaci lze považovat tento první předpoklad za splněný.12. Co se týká poměrů účastníka, je nutno konstatovat, že vazba žalobce jej samozřejmě významně omezuje v jeho ekonomických aktivitách. Ty ovšem doposud, jak žalobce sám uvádí, neměly formu zaměstnanecké angažovanosti, nýbrž měly podobu účasti na podnikání shora uvedených obchodních společností. Zde ovšem nelze vyloučit možnost řízení společností , Anonymizováno, prostřednictvím jiných osob. Takových prostředníků není ani třeba v případě společnosti , Anonymizováno, , kde je manželka žalobce nejen společníkem, nýbrž také jednatelkou se samostatnou jednatelskou pravomocí. Tedy může řídit společnosti bez dalšího. Je-li toho schopna v této společnosti, mohla by bez dalšího být oním prostředníkem i ve vztahu ke společnosti , Anonymizováno, Poslední známý hospodářský výsledek obou společností není zanedbatelný a generoval pro žalobce doposud slušný příjem. Ve vztahu k předmětnému soudnímu poplatku rozhodně zcela dostatečný. Současný stav hospodaření obou společností znám není. Z veřejných zdrojů není patrný a doložen nijak nebyl. Obecná tvrzení žalobce k této otázce jsou samozřejmě zcela bezcenná. Proto pobyt žalobce ve vazbě sice není okolností zcela zanedbatelnou, ale nejde v tomto konkrétním případě ani o okolnost zcela zásadní.13. Proto je možné konstatovat, že navzdory vazbě žalobce není možné vyloučit, že jeho příjmy i tak mohou dostačovat k úhradě předmětného soudního poplatku, který není nijak přemrštěný.14. Soud prvního stupně se blíže nezabýval tím, že žalobce je vlastníkem nemovitosti. Ani odvolací soud neshledává tuto okolnost významnou, protože požadavek dispozice s bytem při poměru jeho možné ceny a nijak vysoké výše daného soudního poplatku byl by zjevně nepřiměřený. Mimoto je tento byt bydlištěm žalobce i členů jeho domácnosti.15. Nejasnosti přetrvávají ohledně poměrů manželky žalobce. V odvolacím řízení se potvrdily pochybnosti soudu prvního stupně ohledně výše příjmů manželky, když se vskutku ukázalo, že její příjmy u společnosti , Anonymizováno, , jak je žalobce uvedl v Prohlášení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech ve výši 23 894 Kč, představují příjmy za čtvrtletí a nikoliv měsíční průměr. Šlo-li by o jediný příjem manželky žalobce, bylo by vskutku záhadou, jak z tohoto příjmu manželka žalobce platí splátku hypotéky a ještě ji zbývá na uspokojování elementárních životních potřeb. Tedy jiné příjmy anebo úspory jsou potom nikoliv jen možností, nýbrž jistotou. S tím souvisí rovněž okolnost, že nebyla uvedena angažovanost manželky žalobce ve společnosti , Anonymizováno, Odpovídá také skutečnosti, že manželka žalobce musí vlastnit nejméně jeden bankovní účet, na který je jí zaměstnavatelem poukazován plat. Ačkoliv na to soud prvního stupně v odůvodnění napadeného usnesení zřetelně poukázal, nebylo k tomuto nic doloženo anebo alespoň vysvětleno ani v rámci odvolacího řízení.16. Tedy vedle poměrů žalobce nelze ani ohledně jeho manželky dospět k závěru, že její poměry byly osvětleny natolik, aby to umožnilo závěr, že její poměry odůvodňují přiznání poplatkové úlevy v tomto případě. Opět při vědomí, že výše soudního poplatku není v tomto případě ani zdaleka nijak extrémní.17. Co se dotýká poměrů matky žalobce, která s ním sdílí jednu domácnost, ty považuje odvolací soud za dostatečně osvětlené. Důležité jsou zde pouze její příjmy, jimiž se, jak ve společných domácnostech bývá běžné, může podílet na nákladech provozu společné domácnosti. Její poměry majetkové nejsou podstatné. Nemá oproti manželce povinnost k vzájemné podpoře a nelze tedy konstatovat, že by měla povinnost ze svého majetku, má-li vůbec nějaký, žalobci jakkoliv přispívat. Je to jen její právo. S tím ovšem nelze v této souvislosti uvažovat.18. Není tedy možné jinak, než souhlasit se soudem prvního stupně, že zejména poměry žalobce, nakolik informace o nich byly osvědčeny anebo jinak vyšly najevo, neumožňují závěr, že splňuje druhý ze shora uvedených předpokladů pro přiznání úlevy na soudních poplatcích, a to ani co se částečného osvobození od soudních poplatků týká. Navíc nelze tyto poměry považovat za osvětlené zcela pravdivě v plném rozsahu. Ještě více se tato nedostatečná osvětlenost dotýká poměrů manželky žalobce.19. Napadené usnesení soudu prvního stupně je tedy věcně správné, a proto bylo odvolacím soudem podle § 219 o. s. ř. potvrzeno.