2 Cmo 85/2022-160 — Vrchní soud v Praze

1. Napadeným usnesením zastavil soud prvního stupně řízení o žalobě, kterou podal žalovaný na obnovu řízení. Řízení o této žalobě bylo zastaveno podle § 9 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, v platném znění, když nebyl zaplacen soudní poplatek ze žaloby na obnovu řízení, a to ani v dodatečné lhůtě. Náhrada nákladů řízení nebyla přiznána žádnému z účastníků řízení.2. Proti tomuto usnesení se včas odvolal žalovaný a navrhl jeho změnu tak, že mu bude přiznáno osvobození od soudních poplatků a jeho žaloba bude projednána. Uvedl, že částka za automobil Opel Astra byla uhrazena a proto nemá žalobce právo požadovat žádné další plnění a to ani za směnku, kterou žalovaný považuje za zfalšovanou. Nemá žádné příjmy, jak již doložil. Žádá proto o osvobození do soudních poplatků.3. Odvolací soud přezkoumal napadené rozhodnutí včetně řízení, které mu předcházelo (§ 212 a § 212a o. s. ř.), aniž k projednání nařizoval jednání [§ 214 odst. 2 písm. c) o. s. ř.].4. Soud prvního stupně vyhověl žalobě podané v této věci rozsudkem ze dne 16. 2. 2016, č. j. 37 Cm 53/2015-35, který nabyl právní moci dne 23. 3. 2016. Z obsahu spisu dále vyplývá, že , Anonymizováno, podal žalobu v této věci s tím, že již v žalobě uvedl, že nemá originál směnky k dispozici. Podanou žalobu opřel o usnesení Okresního soudu v Liberci ze dne 27. 11. 2014, č. j. 35 U 5/2014-18, kterým byla směnečná listina, práva ze které žalobou uplatnil, umořena. Proti tomuto rozsudku podal žalovaný žalobu na obnovu řízení, a to dne 8. 9. 2020. Požádal o osvobození od soudních poplatků a tento návrh byl pravomocně zamítnut usnesením soudu prvního stupně ze dne 2. 12. 2020, č. j. 37 Cm 53/2015-133, které bylo potvrzeno usnesením odvolacího soudu ze dne 3. 12. 2021, č. j. 2 Cmo 19/2021-143.5. Soudy obou stupňů poukázaly na to, že ustanovení § 138 o. s. ř. dává soudu oprávnění poskytnout účastníku řízení úlevu na soudním poplatku, jestliže nejde o zjevně bezúspěšné bránění práva a odůvodňují-li to poměry účastníka. Oba soudy shodně konstatovaly, že žaloba je podána s takovým odstupem od právní moci návrhem na obnovu řízení napadeného rozsudku soudu prvního stupně, že již s ohledem na marně uplynulou lhůtu stanovenou pro podání takové žaloby, nelze žalobu věcně projednat. Proto nelze považovat za splněný ani první ze shora uvedených předpokladů. Soudy obou stupňů zcela shodně uzavřely, že se z tohoto důvodu jedná o zjevně bezúspěšné bránění práva. Tedy poměry žalovaného nebyly vůbec zkoumány. Stalo se tak proto, že není-li splněn již ani první z výše uvedených předpokladů pro přiznání osvobození od soudních poplatků, nepřichází v úvahu, aby bylo osvobození od soudních poplatků přiznáno tehdy, kdyby to poměry účastníka řízení odůvodňovaly. Šlo by proto o zkoumání zcela nadbytečné.6. Odvolací soud navíc poukázal i na to, že okolnost, že , Anonymizováno, nedisponuje originálem směnky, byla známá od počátku tohoto řízení. Toto tvrzení je již obsahem žaloby. Tedy výhrady založené na této skutečnosti mohl žalovaný uplatnit již v průběhu nalézacího řízení. Nelze pominout ani skutečnost, že Okresní soud v , Anonymizováno, ve věci spisové značky 35 U 5/2014 jednal se žalovaným jako s účastníkem řízení o umoření směnky. Přesto ani v tomto řízení o umoření sporné směnky nevznesl žalovaný žádné námitky. Konečně podle § 315 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, pravomocné rozhodnutí o umoření listiny nahrazuje umořenou listinu. Z toho vyplývá, že žalobce sice nedisponuje originálem sporné směnky, ale má její plnohodnotnou náhradu. Tedy návrh na obnovu řízení by nemohl obstát ani věcně.7. Protože žalovaný poplatkovou povinnost, která mu vznikla podle § 4 odst. 1 písm. a) zákona o soudních poplatcích již podáním žaloby na obnovu řízení a která byla splatná podle § 7 odst. 1 stejného zákona ve stejném okamžiku nesplnil, a protože se tak nestalo ani po té, kdy byl k tomu soudem prvního stupně vyzván, aby tak učinil v dodatečné lhůtě, a protože návrh na osvobození od soudních poplatků byl pravomocně zamítnut a poplatková povinnost žalovaného tak nadále trvá, nemohl soud prvního stupně postupovat jinak, než řízení o žalobě na obnovu řízení pro poplatkovou překážku podle § 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích zastavit.8. Napadené usnesení soudu prvního stupně je tedy věcně správné, a proto bylo odvolacím soudem podle § 219 o. s. ř. potvrzeno.9. Protože žalobci v tomto odvolacím řízení žádné nutné náklady nevznikly, když v tomto odvolacím řízení neučinil žádný procesní úkon, nebyla náhrada nákladů tohoto odvolacího řízení přiznána žádnému z účastníků.