5 Cmo 20/2022-178 — Vrchní soud v Praze

1. Krajský soud v Hradci Králové, pobočka v Pardubicích (dále jen „soud“ nebo „soud prvního stupně“), usnesením ze dne 3. 5. 2022 nepřiznal žalované osvobození od soudního poplatku.2. V odůvodnění usnesení soud uvedl, že žalobce se podanou žalobou domáhal vůči žalované úhrady 401 982 Kč s příslušenstvím ze směnky. Žalovaná podala odvolání proti rozsudku č. j. 55 Cm 171/2020-130 z 2. 2. 2022, kterým soud ponechal v platnosti směnečný platební rozkaz č. j. 55 Cm 171/2020-12 z 30. 11. 2020. Současně žalovaná požádala o osvobození od povinnosti hradit soudní poplatek z důvodu své tíživé ekonomické situace.3. Z Prohlášení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech žalované (dále jen „Prohlášení“) soud ověřil, že průměrný měsíční příjem žalované z pracovního poměru činil 20 600 Kč (chybou v psaní je v usnesení uvedeno „2.600 Kč“ – poznámka odvolacího soudu), průměrný měsíční příjem manžela žalované činil 34 000 Kč. Žalovaná byla spoluvlastníkem rodinného domu v k. ú. , adresa, . Soud nepovažoval za podstatné, že společné jmění manželů žalované a jejího manžela bylo zrušeno. Žalované vytýkal, že přestože měla oprávnění k výkonu živnosti (byť bylo přerušeno k 10. 2. 2022), žalovaná tuto skutečnost neuvedla v Prohlášení, dále ani neuvedla, zda a jaké příjmy z výkonu živnostenského oprávnění měla. Prohlášení žalované v tomto ohledu zůstalo neúplné, a proto nevěrohodné. Soud vzal v úvahu i výši soudního poplatku (20 100 Kč) a s přihlédnutím ke všem uvedeným okolnostem nepřiznal žalované osvobození od soudních poplatků.4. Žalovaná podala proti usnesení včas odvolání a navrhla napadené usnesení změnit a přiznat jí osvobození od poplatkové povinnosti. Odvolání odůvodnila tím, že žije ve společné domácnosti s manželem a třemi dětmi. Zopakovala, že měsíčně její průměrný příjem činil 20 600 Kč, průměrný příjem manžela činil 34 000 Kč. Rodinný dům, ve kterém žije, je zatížen zástavním právem, a s manželem splácí hypoteční úvěr částkou 15 100 Kč měsíčně. Žalovaná splácí další (své výhradní závazky) splátkou 9 480 Kč měsíčně. S manželem mají oddělený režim jmění. Dalším výdajem jsou léky pro syna, na které měsíčně doplácí 1 000 Kč. S ohledem na celkové příjmy ve výši 54 600 Kč a výdaje na hypotéku a zápůjčky (24 580 Kč) a statisticky průměrné náklady související s bydlením (12 221 Kč) není v možnostech žalované soudní poplatek ve výši 20 100 Kč uhradit. Žalovaná nemůže uhradit soudní poplatek ani prodejem či zástavou nemovitosti, na které vázne zástavní právo, a odkázala na rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdo 1695/2016 z 30. 11. 2016. Žalovaná potvrdila přerušení výkonu živnosti k 10. 2. 2022 a neexistenci příjmů z podnikání.5. Odvolací soud, aniž by nařizoval jednání [§ 214 odst. 2 písm. c) o. s. ř.], podle § 212 o. s. ř. přezkoumal napadené usnesení a dospěl k závěru, že odvolání žalované není důvodné.6. Podáním z 25. 3. 2022 žalovaná požádala o osvobození od placení soudního poplatku za odvolání ve výši 20 100 Kč uloženého usnesením č. j. 55 Cm 171/2020-148 z 21. 3. 2022.7. Podle § 138 odst. 1 o. s. ř. Na návrh může předseda senátu přiznat účastníkovi zčásti osvobození od soudních poplatků, odůvodňují-li to poměry účastníka a nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva; přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně, jsou-li proto zvlášť závažné důvody, a toto rozhodnutí musí být odůvodněno. Nerozhodne-li předseda senátu jinak, vztahuje se osvobození na celé řízení a má i zpětnou účinnost; poplatky zaplacené před rozhodnutím o osvobození se však nevracejí.8. Osvobodit od soudních poplatků lze dle § 138 odst. 1 o. s. ř. za kumulativního splnění dvou podmínek. Podmínkou první jsou poměry účastníka řízení, druhou pak skutečnost, že v dané věci nejde o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva. Účelem institutu osvobození od soudních poplatků je zajistit přístup k soudu a s ním spjatou ochranu práv i v podmínkách tíživé materiální a sociální situace žadatele. Posouzení naplnění tohoto účelu je striktně vázáno na konkrétní věc a konkrétní uplatňované právo (srov. nález Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 2856/08 ze dne 9. 2. 2009).9. Účastníku nesmí být jen pro jeho nepříznivou majetkovou situaci znemožněno uplatňovat právo před soudem. Při rozhodování o osvobození od soudních poplatků soud přihlíží k celkovým majetkovým poměrům žadatele, k výši soudního poplatku, k nákladům, které si pravděpodobně vyžádá dokazování, k povaze uplatněného nároku a k dalším podobným okolnostem. U fyzických osob bere v úvahu také jejich sociální poměry a zdravotní stav. Soud přihlédne nejen k výši příjmů žadatele a množství disponibilních finančních prostředků, ale též k jeho možnosti si tyto prostředky opatřit, jakož i k důsledkům, které by pro jeho poměry mohlo mít zaplacení příslušného soudního poplatku. Celkové zhodnocení všech okolností, které vypovídají o poměrech účastníka, se pak musí promítnout do závěru, zda účastník řízení (žadatel) je s ohledem na své poměry schopen zaplatit soudní poplatky a nést další výdaje spojené s řízením, včetně nákladů spojených s právním zastoupením. Jestliže mu to jeho poměry nedovolují, je soud povinen mu přiznat tomu odpovídající osvobození od soudních poplatků (v plném rozsahu, zčásti, pro část řízení nebo jen pro některé úkony). Účastník je přitom povinen soudu prokázat věrohodným způsobem své poměry, které jsou rozhodné pro posouzení důvodnosti jeho žádosti.10. Při zkoumání toho, zda je doložen nedostatek prostředků pro úhradu soudního poplatku, účastníka řízení tíží jak břemeno tvrzení, tak i břemeno důkazní. Jinak řečeno, pokud chce být účastník ohledně své žádosti o osvobození od soudních poplatků procesně úspěšný, musí uvést, v čem spatřuje svůj nedostatek prostředků, který dle jeho názoru vede k tomu, že nemůže soudní poplatek uhradit, a dále musí takové tvrzení řádně doložit.11. Soud prvního stupně v napadeném usnesení rekapituloval majetkovou situaci žalované uvedenou v Prohlášení. Závěr o nepřiznání osvobození od poplatkové povinnosti soud založil mimo jiné na tom, že s ohledem na neúplnost Prohlášení žalované ohledně příjmů z podnikání je Prohlášení nevěrohodné. Žalovaná v Prohlášení proškrtla kolonky Příjmy z podnikání a z jiné samostatně výdělečné činnosti, tedy tím dala najevo, že žádné příjmy takového druhu nemá. Závěr soudu prvního stupně o nevěrohodnosti Prohlášení žalované proto nebyl správný. Žalovaná žádné příjmy z podnikání neuvedla, čímž řádně prohlásila, že žádné příjmy takového druhu nemá.12. Odvolací soud nepřihlédl k tomu, že žalovaná údajně hradí závazky v měsíčních splátkách 1 480 Kč (rekonstrukce domu), 3 800 Kč (úvěr) a 4 200 Kč, dále splátku hypotečního úvěru 15 100 Kč, jejichž vznik a úhradu žalovaná nedoložila. Odvolací soud si je vědom právního závěru zkoumání závazků žadatele o osvobození od poplatkové povinnosti uvedeného např. v usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 2643/2013 z 18. 9. 2013, kdy je třeba přihlédnout i k závazkům žadatele o osvobození, avšak tyto závazky by musely být doloženy. Stejně tak nebyl doložen mimořádný výdaj na léky pro syna ve výši 1 000 Kč měsíčně.13. Žalovaná podle Prohlášení nedisponuje zpeněžitelným majetkem. Významnějším majetkem žalované je jen ideální ¼ podíl na nemovitosti - rodinném domu čp. , Anonymizováno, v obci a k. ú. , adresa, na parc. č. st. , Anonymizováno, , LV č. , Anonymizováno, , na kterém vázne zástavní právo. Existence jiného majetku žalované nevyšla najevo.14. Žalovaná neprokázala, že by s manželem neměla společné jmění manželů (SJM), jež vzniká ze zákona. Příjem manžela žalované činil podle Prohlášení 34 000 Kč. Žalovaná má vyživovací povinnost vůči 3 dětem.15. Odvolací soud má za to, že příjem žalované (20 600 Kč měsíčně) potvrzený jejím zaměstnavatelem a příjem jejího manžela (34 000 Kč) dávají předpoklad pro úhradu uložené poplatkové povinnosti 20 100 Kč. Při úvaze o poplatkové povinnosti vycházel odvolací soud rovněž ze závěrů nálezu Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 659/12 z 11. 11. 2014, podle kterého je třeba při rozhodování o osvobození od poplatkové povinnosti vycházet z aktuálních majetkových poměrů žadatele, přičemž nelze vycházet z příčin, pro které se žadatel dostal do tíživé finanční situace, ani z hypotetické možnosti našetřit si na soudní poplatek za dobu od splatnosti žalované částky. Jde však jen k tíži žalované, že přes poučení v Prohlášení své veškeré aktuální výdaje řádně neprokázala.16. Je správný závěr soudu prvního stupně, že u žalované nejsou splněny předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Odvolací soud proto napadené usnesení dle § 219 o. s. ř. jako věcně správné potvrdil.17. Podle § 151 odst. 1 o. s. ř. bude rozhodnuto o náhradě nákladů odvolacího řízení v rozhodnutí soudu, jímž pravomocně skončí řízení o podaném odvolání proti rozsudku.