5 Cmo 22/2022-116 — Vrchní soud v Praze

1. Napadeným usnesením nepřiznal soud prvního stupně žalovanému osvobození od soudních poplatků v souvislosti s podaným odvoláním proti rozsudku téhož soudu ze dne 2. 12. 2021, č. j. 13 Cm 138/2020-89. Soud své usnesení odůvodnil zejména tím, že žalovaný ne zcela pravdivě a úplně vylíčil své majetkové poměry, když uvedl, že jediným jeho příjmem z hlavního pracovního poměru je mzda ve výši 27 927 Kč s tím, že splácí dluhy měsíční splátkou ve výši 6 452 Kč a hradí měsíčně nájemné ve výši 31 000 Kč. Za stavu, kdy výdaje převyšují příjmy o částku cca Kč 10 000 Kč, nevysvětlil, z jakých zdrojů vynakládá peněžní prostředky na uspokojování základních životních potřeb, a to na stravu, ošacení včetně vyživovací povinnosti na nezletilou dceru, se kterou sdílí společnou domácnost. Soud prvního stupně proto dovodil, že žalovaný zamlčel některé z dalších příjmů, případně jej někdo finančně podporuje s tím, že žalovaný nijak nedoložil příjmy své manželky.2. Žalovaný podal proti usnesení včasné blanketní odvolání, které k výzvě soudu doplnil písemným podáním ze dne 3. 6. 2022, ve kterém uvedl, že s úhradou nájemného mu vypomáhá jeho starší dcera (, Anonymizováno, ) částkou 10 000 Kč měsíčně. Dále uvedl, že živí a vychovává svou nezletilou dceru, neboť manželka je v konkursním řízení a dlouhodobě pobývá v , Anonymizováno, , o rodinu nepečuje a finančně nepřispívá. Primárně se jedná o dluh jeho manželky a žalovaný je směnečným avalem.3. Odvolací soud přezkoumal napadené usnesení včetně řízení, které předcházelo jeho vydání (§ 212 a § 212a o. s. ř.), aniž k projednání odvolání nařizoval jednání (§ 214 odst. 2 písm. c) o. s. ř.) a dospěl k závěru, že odvolání žalovaného není důvodné.4. Podle § 138 odst. 1 o. s. ř. může předseda senátu na návrh přiznat účastníkovi zčásti nebo zcela osvobození od soudních poplatků, odůvodňují-li to poměry účastníka a nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva. Přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze jen výjimečně, jsou-li pro to zvlášť závažné důvody a takové rozhodnutí musí být náležitě odůvodněno.5. Smyslem výše citovaného ustanovení § 138 odst. 1 o. s. ř. je zabránit tomu, aby v důsledku neschopnosti zaplatit soudní poplatek bylo účastníku znemožněno domáhat se ochrany jeho práv u soudu. Důkazní břemeno ohledně prokázání nedostatku prostředků k úhradě soudního poplatku tíží žadatele, který je povinen uvést rozhodné skutečnosti pro přiznání osvobození. Je třeba přihlédnout k celkovým majetkovým poměrům žadatele, k výši soudního poplatku, k nákladům, které si pravděpodobně vyžádá dokazování, k povaze uplatněného nároku a k dalším okolnostem (včetně toho, zda se jedná o fyzickou nebo právnickou osobu).6. Jedním z předpokladů pro přiznání osvobození je i posouzení skutečnosti, zda se nejedná o svévolné či bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva. Z tohoto pohledu nelze úspěšnost odvolání žalovaného předjímat a nelze ani vyloučit, že bude v odvolacím řízení úspěšný. Výlučně pro účely rozhodnutí o shora uvedeném návrhu lze však považovat tento předpoklad za splněný.7. Zásadním předpokladem pro rozhodnutí soudu o osvobození od soudních poplatků je splnění povinnosti žadatele týkající se osvědčení jeho majetkových a výdělkových poměrů. Povinnost k doložení rozhodných skutečností tíží žadatele, nikoli soud (srovnej rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 25. 1. 2005, č. j. Azs 343/2004-50 publikovaný pod č. 537/2005 Sbírky rozhodnutí Nejvyššího správního soudu).8. Nezbytnost verifikace majetkových poměrů účastníka řízení při rozhodování o jeho návrhu na přiznání osvobození od soudních poplatků zdůraznil Nejvyšší soud ČR např. v usneseních ze dne 17. 7. 2017, sp. zn. 29 Cdo 1301/2013, ze dne 19. 8. 2008, sp. zn. 21 Cdo 3676/2007, ze dne 18. 9. 2013, sp. zn. 30 Cdo 2643/2013, ale rovněž Ústavní soud opakovaně akcentoval povinnost žadatele poskytnout úplný a přesný obraz o svých majetkových poměrech (usnesení ze dne 3. 2. 2016, sp. zn. I. ÚS 311/16).9. Z obsahu spisu vyplývá, že žalovaný současně s podáním odvolání proti shora uvedenému rozsudku soudu prvního stupně požádal o osvobození od soudního poplatku za odvolání. Ve shodě se soudem prvního stupně je třeba uvést, že s odkazem na obsah Prohlášení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech žalovaného je jediným jeho potvrzeným příjmem měsíční čistá mzda z hlavního pracovního poměru ve výši 27 927 Kč, přičemž samotné výdaje na nájemném (31 000 Kč) a na splátkách úvěrů (4 952 Kč) a dluhu u PSSZ (1 500 Kč) převyšují příjem žalobce a zejména tyto výdaje žalovaný žádným způsobem neosvědčil, tj. žádnými listinami nedoložil jejich existenci. Samotné výdaje na nájemném ve výši 31 000 Kč lze u jedné osoby s nezletilou dcerou ve společné domácnosti považovat za nadstandardní. I za předpokladu, že by žalovaný osvědčil (např. výpisy z účtu), že jeho starší dcera pravidelně měsíčně přispívá na nájemném částkou 10 000 Kč, sama tato skutečnost neřeší pravidelné měsíční výdaje týkající se stravy, ošacení, dopravy, telefonu včetně dalších výdajů spojených se školní docházkou a mimoškolními aktivitami nezletilé dcery. Současně žalovaný netvrdí a ani nedokládá, že by byl příjemcem hmotného a sociálního zabezpečení a byl závislý na sociální pomoci od státu.10. K tvrzení žalovaného o pravidelných měsíčních finančních příspěvcích ve výši 10 ;000 Kč ze strany dcery , Anonymizováno, je třeba uvést, že z insolvenčního rejstříku bylo odvolacím soudem zjištěno, že na základě usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 22. 2. 2022, č. j. KSPH 68 INS 2442/2022-A-8 je , Anonymizováno, v úpadku s povolením oddlužení. Z insolvenčního spisu bylo zjištěno, že věřitelé přihlásili pohledávky v celkové výši 3 375 429,56 Kč, čistý příjem insolvenční dlužnice představuje částku 23 460 Kč, nezabavitelná část mzdy činí 13 354 Kč s tím, že k rozdělení připadne část mzdy ve výši 10 106 Kč. Na základě výše uvedeného zjištění má soud důvodnou pochybnost o tom, že je výše jmenovaná schopna měsíčně vypomáhat žalovanému na úhradu nájemného částkou 10 000 Kč.11. Z veřejné databáze katastru nemovitostí bylo odvolacím soudem zjištěno, že žalovaný na adrese svého trvalého bydliště (, adresa, , , adresa, ) je vlastníkem bytové jednotky č. 413/2, jak uvedeno na listu vlastnictví č. , Anonymizováno, pro , právnická osoba, pro hlavní město , Anonymizováno, , Katastrální pracoviště , adresa, . Z pohledu odvolacího soudu pro posouzení majetkových poměrů žalovaného se jedná o zcela zásadní zjištění, které žalovaný zamlčel a neuvedl ve svém Prohlášení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech. Za předpokladu, že na výše uvedené adrese obývá bytovou jednotku, která je v jeho osobním vlastnictví, pak nevysvětlil svá tvrzení ohledně výdajů na nájemném ve výši 31 000 Kč.12. Na základě výše uvedeného odvolací soud ve shodě se soudem prvního stupně nepovažuje vylíčení majetkových a výdělkových poměrů žalovaného za zcela úplné, věrohodné a pravdivé, aby mohl dovodit splnění podmínek pro osvobození od soudních poplatků. Odvolací soud proto postupoval dle § 219 o. s. ř. a usnesení soudu prvního stupně potvrdil, jak uvedeno ve výroku usnesení.