5 Cmo 75/2022-134 — Vrchní soud v Praze

Opravným usnesením ze dne 20. 4. 2022, č. j. 21 Cm 7/2020-107 opravil soud prvního stupně zjevnou nesprávnost ve výroku II. rozsudku tamního soudu ze dne 24. 11. 2020, č. j. 21 Cm 7/2020-67, kterým k náhradě nákladů řízení zavázal „pouze“ žalobce, aniž výslovně uvedl, který z žalobců, případně oba žalobci, jsou povinni k náhradě nákladů řízení. Soud proto za podmínek § 164 o. s. ř. tuto zjevnou nesprávnost spočívající v nesprávném označení účastníků opravil výše uvedeným usnesením, kterým k náhradě nákladů řízení ve výši 4 956 Kč zavázal oba žalobce společně a nerozdílně ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku. Opravné usnesení bylo žalobcům doručeno dne 22. 4. 2022.Písemným podáním ze dne 6. 5. 2022 podali oba žalobci v zákonné lhůtě proti tomuto usnesení odvolání, se kterým nesouhlasili a odmítli hradit náklady řízení protistraně.Odvolací soud přezkoumal napadené usnesení včetně řízení, které mu předcházelo (§ 212, 212a o. s. ř.), aniž za tím účelem nařizoval jednání (§ 214 odst. 2 písm. c) o. s. ř.) a dospěl k závěru, že odvolání žalobců není důvodné.Podle § 164 o. s. ř. předseda senátu opraví v rozsudku kdykoliv i bez návrhu chyby v psaní a v počtech, jakož i jiné zjevné nesprávnosti. Týká-li se oprava výroku rozhodnutí nebo není-li možné provést opravu ve stejnopisech rozhodnutí, vydá o tom opravné usnesení, které doručí účastníkům, jde-li o opravu výroku rozhodnutí, může odložit vykonatelnost rozsudku na dobu, dokud opravné usnesení nenabude právní moci.V předmětné věci soud prvního stupně rozsudkem ze dne 24. 11. 2020, č. j. 21 Cm 7/2020-67 ve výroku I. rozhodl o zamítnutí návrhu na zrušení rozhodčího nálezu a dle výsledku sporu ve výroku II. uložil „žalobci“ zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 4 956 Kč. Vzhledem k tomu, že na straně žalujících jsou dva žalobci, bylo třeba rozhodnout ohledně náhrady nákladů řízení ve vztahu k žalobci a) i žalobci b). Jelikož soud prvního stupně takto nepostupoval a označil žalujícího účastníka řízení pouze za „žalobce“, dopustil se v jeho označení zjevné nesprávnosti, kterou bylo třeba opravit dle § 164 o. s. ř. vydáním opravného usnesení.Za stavu, kdy tato zjevná nesprávnost v označení účastníka (účastníků) řízení byla soudem prvního stupně opravena vydáním opravného usnesení, nelze v takovém postupu soudu shledat žádného pochybení.Vydání opravného usnesení se však nijak nedotýká práva žalobců uplatněných v odvolání proti výroku o náhradě nákladů řízení před soudem prvního stupně, o kterém odvolací soud rozhodne společně s jejich odvoláním proti rozsudku soudu prvního stupně ze dne 24. 11. 2020, č. j. 21 Cm 7/2020-67, kterým nebylo návrhu na zrušení rozhodčího nálezu vyhověno.Odvolací soud proto postupoval dle § 219 o. s. ř. a opravné usnesení soudu prvního stupně jako věcně správné potvrdil.O náhradě nákladů odvolacího řízení bude rozhodnuto za podmínek § 151 odst. 1 o. s. ř. v konečném rozhodnutí o odvolání žalobců proti výše uvedenému rozsudku.