5 Cmo 9/2022-141 — Vrchní soud v Praze

1. Žalobou s návrhem na vydání směnečného platebního rozkazu ze dne 16. 11. 2021 se žalobkyně domáhala proti žalované a společnosti , Anonymizováno, zaplacení směnečné pohledávky ve výši 1 500 000 Kč se 6 % úrokem ročně z této částky od 1. 10. 2021 do zaplacení a se směnečnou odměnou ve výši 5 000 Kč.2. Soud prvního stupně vyhověl žalobě směnečným platebním rozkazem ze dne 20. 12. 2021, č. j. 34 Cm 208/2021-14, proti kterému podala žalovaná v zákonné lhůtě námitky.3. Písemným podáním ze dne 13. 1. 2022 podala žalobkyně návrh na nařízení předběžného opatření, kterým se žalované zakazuje nakládat s nemovitostmi zapsanými na LV č. , Anonymizováno, pro katastrální území , adresa, parc. č. , Anonymizováno, , parc.č. , Anonymizováno, , parc.č. , Anonymizováno, a parc. č. , Anonymizováno, s tím, že žalovaná není oprávněna je zcizit, zatížit zástavním právem, věcným břemenem, předkupním právem či jakýmkoli jiným právem ve prospěch třetí osoby.4. Usnesením ze dne 28. 3. 2022, č. j. 34 Cm 208/2021-106 soud prvního stupně tomuto návrhu v plném rozsahu vyhověl s odůvodněním, že v průběhu směnečného řízení po doručení směnečného platebního rozkazu (21. 12. 2021) podala žalovaná katastrálnímu úřadu dne 27. 12. 2021 návrh na zápis zástavního práva ve prospěch , Anonymizováno, se zákazem zcizení nebo zatížení nemovitostí v majetku žalované, jež jsou předmětem daného návrhu. Za situace, kdy je žalobkyně vlastníkem platné směnky se splatnou směnečnou pohledávkou, kterou její výstavce nezpochybnil, a proti směnečnému platebnímu rozkazu nepodal námitky, má žalobkyně obavu z ohrožení budoucího výkonu rozhodnutí ve vztahu k žalované, která jediný svůj nemovitý majetek hodlá zatížit zástavním právem ve prospšch třetí osoby. Z výše uvedeného důvodu nastala potřeba zatímní úpravy poměrů účastníků prostřednictvím nařízeného předběžného opatření.5. Žalovaná podala proti výše uvedenému usnesení v zákonné lhůtě odvolání, ve kterém zejména uvedla, že nebyl prokázán na její straně nedostatek finančních prostředků na úhradu směnečného závazku. V rámci řízení nebyly žádným způsobem zkoumány aktuální majetkové poměry žalované s tím, že žalovaná podala proti platebnímu rozkazu námitky, o kterých dosud nebylo rozhodnuto. Nařízením předběžného opatření došlo k neúměrnému a nikoli nezbytnému omezení vlastnického práva žalované v rozporu s dobrými mravy a až k šikanóznímu zneužití práva. Žalovaná připravovala vznik zástavního práva s dobrými úmysly již od letních měsíců (roku 2021) a nařízení předběžného opatření ji může přivodit značnou škodu.6. Odvolací soud přezkoumal napadené usnesení dle § 212 a § 212a o. s. ř., přezkoumal jej a za použití § 219 o. s. ř. dospěl k závěru, že odvolání žalované není důvodné.7. V souladu s § 102 o. s. ř. je-li třeba po zahájení řízení zatímně upravit poměry účastníků nebo je-li po zahájení řízení obava, že by výkon rozhodnutí v řízení posléze vydaného mohl být ohrožen, může soud nařídit předběžné opatření.8. Žalobkyně osvědčila, že je majitelkou směnky vlastní vystavené dne 23. 6. 2021 společností , Anonymizováno, na částku 1 500 000 Kč se splatností dne 30. 9. 2021, kterou avalovala žalovaná a žalobkyně ji nabyla indosací od , Anonymizováno, .9. Společnost , Anonymizováno, jako výstavce směnky sdělila dopisem ze dne 11. 1. 2022 soudu, že si je vědoma dané pohledávky, kterou však není schopna uhradit, neboť se nachází před vyhlášením insolvence. Orgány činné v trestním řízení vyšetřují úkony ve společnosti z doby bývalého jejího vedení.10. Za situace, kdy v období po doručení (21. 12. 2021) směnečného platebního rozkazu na částku 1 500 000 Kč byl katastrálnímu úřadu doručen (27. 12. 2021) návrh žalované na zatížení nemovitostí příslušné specifikace zástavním právem ve prospěch , Anonymizováno, , má odvolací soud za osvědčené, že pokud by v budoucnu přistoupil vykonávající soud k případnému výkonu rozhodnutí, došlo by v případě existujícího zástavního práva na nemovitostech k jeho ztížení za předpokladu uspokojení z tohoto nemovitého majetku.11. V daném stadiu řízení nelze předjímat výsledek směnečného řízení ve věci samé, zejména zda bude žalovaná úspěšná se svými námitkami proti platebnímu rozkazu. Není však sporným, že žalobkyně je majitelkou platné směnky poměrně vysoké hodnoty, na jejímž základě byl vydán směnečný platební rozkaz, proti kterému její výstavce (společnost , Anonymizováno, ) nepodal námitky a pohledávku žalobkyně nezpochybnil. S výjimkou výše uvedeného nemovitého majetku žalovaná ničeho netvrdila o dalším jejím majetku včetně finanční hotovosti, přičemž není povinností soudu zkoumat majetkové poměry dlužníka. Pokud po doručení soudního rozhodnutí ve formě platebního rozkazu provádí dlužník úkony, jež mají za následek omezení dispozice s jeho majetkem a mohou případně navodit pro věřitele ztížení budoucího výkonu rozhodnutí, je zcela na místě formou předběžného opatření na vymezenou dobu uložit žalovanému zakázat nakládání s předmětným majetkem.12. V případě, že soud prvního stupně tomuto návrhu vyhověl, považuje odvolací soud takový postup za správný a ve shodě s § 219 o. s. ř. usnesení soudu prvního stupně proto potvrdil.13. O náhradě nákladů řízení o předběžném opatření (včetně nákladů odvolacího řízení) rozhodne soud prvního stupně dle § 145 o. s. ř.