6 Cmo 100/2022-0 — Vrchní soud v Praze

1. V záhlaví uvedeným usnesením Krajský soud v Plzni jako soud I. stupně (dále též rejstříkový soudů) zamítl návrh na výmaz pobočného spolku ze dne 8. října 2021 pod Fj 47250/2021/KSPL.2. Soud I. stupně vyšel ze skutečnosti, že se návrhem doručeným soudu I. stupně dne 8. 10. 2021 navrhovatel - , Anonymizováno, , domáhal výmazu zahraničního pobočného spolku , Jméno advokáta B, ze spolkového rejstříku. K návrhu doložil, kromě dvou plných mocí (jedné od „, Anonymizováno, “ a druhé od „, Jméno advokáta B, “), rozhodnutí o ukončení činnosti zahraničního pobočného spolku ze dne 27. 7. 2021, z něhož se podává, že „, Jméno advokáta B, “ zahraniční pobočný spolek, který je při své činnosti zastoupen vedoucím zahraničního pobočného spolku panem , Anonymizováno, tímto rozhoduje o ukončení své činnosti v České republice, a to s účinností ke dni 31. srpnu 2021.3. Své zamítavé rozhodnutí soud I. stupně odůvodnil tím, že obdobně, jak je tomu u založení a vzniku právnické osoby, je i její zánik konstruován ve dvou fázích. Právnická osoba musí být nejprve zrušena, přičemž právní skutečnosti vedoucí k tomuto zrušení upravuje § 168 nového občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (NOZ), jenž rozlišuje zrušení právním jednáním (dobrovolné zrušení právnické osoby), rozhodnutím orgánu veřejné moci, objektivní právní událostí (uplynutí doby, na kterou byla právnická osoby zřízena) a dosažením účelu, pro který byla založena, popř. jiný důvod stanovený zákonem. Se zrušením přitom podle soudu I. stupně spojuje NOZ likvidaci právnické osoby.4. Dále rejstříkový soud poukázal na výjimečné situace, kdy se likvidace neprovádí. Jde o případ, kdy celé jmění zrušené právnické osoby přechází na jejího právního nástupce (zrušení při přeměně, kdy se právnická osoba zrušuje bez likvidace dnem účinnosti přeměny) nebo kdy ze zákona vyplývá jiný postup, který nahrazuje účel likvidace. Takovým nejčastějším případem je podle soudu I. stupně zrušení právnické osoby, u níž byl osvědčen úpadek a právnická osoba se bez likvidace ruší zrušením konkursu po splnění rozvrhového usnesení, pokud byl její úpadek řešen konkursem, nebo zrušením konkursu pro zcela nedostačující majetek právnické osoby. Teprve po zrušení právnické osoby může podle soudu I. stupně následovat její zánik spojený buď s výmazem z veřejného rejstříku, nebo s ukončením likvidace.5. Dále podle rejstříkového soudu zrušení právnické osoby NOZ nedefinuje ani neurčuje účinky, jež jsou se zrušením právnické osoby spojeny, s tím, že zrušení právnické osoby lze vymezit jako právní skutečnost způsobující, že zrušená osoba již nadále nebude vykonávat činnost, kterou je naplňován účel, pro který byla založena, nýbrž naopak vykoná kroky nutné ke svému zániku. A konečně rejstříkový soud konstatoval, že nahlédnutím do veřejného rejstříku zjistil, že pobočný spolek zatím nebyl zrušen a nevstoupil do likvidace a ani nenastala žádná skutečnost, na základě níž by mohl být vymazán z veřejného rejstříku.6. Vzhledem k tomu, že podle soudu I. stupně nebyly splněny podmínky stanovené zákonem pro výmaz pobočného spolku z veřejného rejstříku, nebylo podle soudu I. stupně možno provést požadovaný výmaz z veřejného rejstříku a návrh na výmaz zahraničního pobočného spolku , Jméno advokáta B, zamítl.7. Proti uvedenému usnesení soudu I. stupně navrhovatel podal včasné odvolání (odvolatel) a domáhal se změny napadeného rozhodnutí a vyhovění návrhu případně jeho zrušení a vrácení věci rejstříkovému soudu, když , Jméno advokáta B, není pobočným spolkem podle § 228 NOZ, nýbrž zahraničním pobočným spolkem ve smyslu zápisu ve spolkovém rejstříku, sekce právní forma ve smyslu § 27 odst. 1, písm. b) z.v.r. ve spojení s ust. § 3024 NOZ. Tomu svědčí i způsob, jakým byl , Jméno advokáta B, zapsán do spolkového rejstříku podle stanov navrhovatele, jež jsou překladem stanov zahraniční právnické osoby, a nikoliv zakladatelským právním jednáním, které je vyžadováno podle NOZ pro zřízení pobočného spolku.8. Podle odvolatele , Jméno advokáta B, je tak zahraniční právnickou osobou, která je do tuzemského spolkového rejstříku zapsána povinně dle ust. § 27 odst. 1, písm. b) z.v.r., neboť na území České republiky vyvíjela činnost. Uvedené však podle odvolatele z , právnická osoba, nečiní právnickou osobu podle tuzemských předpisů. Vznik a zánik , Jméno advokáta B, podle odvolatele podléhá právním předpisům Belgického království. Vzhledem k tomu podle právního názoru odvolatele není možné provést likvidaci , Jméno advokáta B, podle českých právních předpisů. To podle odvolatele není ani jeho cílem, neboť ten chce, aby , Jméno advokáta B, nadále existoval jako právnická osoba a z toho důvodu se domáhá pouze výmazu z tuzemského spolkového rejstříku, když zde ukončila činnost. , Jméno advokáta B, dne 27. července 2021 rozhodnutím o ukončení své činnosti v České republice ve smyslu ust. § 30 písm. h) z.v.r. Podle odvolatele je nutno do spolkového rejstříku ohledně zahraničního pobočného spolku zapsat ukončení činnosti zahraničního pobočného spolku v České republice.9. Odvolatel má za to, že jelikož , Jméno advokáta B, ukončil svoji činnost v České republice, pominul důvod, pro který byl podle § 27 odst. 1, písm. b) z.v.r. zapsán v tuzemském spolkovém rejstříku, proto se svým návrhem domáhá výmazu, přičemž podle jeho názoru návrh na výmaz dle ust. § 28 z.v.r. může podat osoba dle § 27 z.v.r. a navrhovatelem je proto zahraniční spolek dle ust. § 27 odst. 2 z.v.r. Podle odvolatele je z procesní opatrnosti ve spise založena i plná moc vystavená , Jméno advokáta B, .10. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal odvoláním napadené rozhodnutí a dospěl k závěru, že jsou dány důvody pro jeho potvrzení, byť z důvodů odlišných, od argumentace soudu I. stupně.11. Stěžejní pro posouzení věci je skutečnost, zda k výmazu navržený zahraniční pobočný spolek , Jméno advokáta B, má právní subjektivitu či nikoliv. K otázce právní subjektivity organizační složky zahraniční právnické osoby existuje ustálená judikatura civilních soudů, která je využitelná i za účinnosti NOZ. Nejvyšší soud se tak v rozsudku ze dne 3. 12. 2013 sp. zn. 3 Cdo 3978/2011 se přihlásil ke své ustálené rozhodovací praxi, podle níž organizační složka zahraniční právnické osoby, byť se zapisuje do obchodního rejstříku, nemá právní subjektivitu a tedy ani způsobilost být účastníkem řízení; tu má podle nejvyššího soudu pouze příslušná zahraniční právnická osoba, jak je zřejmé i ze stanoviska občanskoprávního a obchodního kolegia ze dne 3. září 1997, Cpjn 30/97, uveřejněného pod číslem 41/1997 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, usnesení ze dne 7. září 1999, sp. zn. 20 Cdo 2380/98, uveřejněné v časopise Soudní judikatura, sešit č. 4, ročník 2000, pod číslem 39, usnesení ze dne 25. ledna 2001, sp. zn. 30 Cdo 1634/2000, uveřejněné v Souboru civilních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu, C. H. Beck, pod číslem C 102, rozsudek ze dne 29. července 2003, sp. zn. 32 Odo 945/2002, uveřejněný tamtéž pod číslem C 2066, a dále rozhodnutí ze dne 5. března 2009, sp. zn. 29 Odo 674/2006, ze dne 7. dubna 2011, sp. zn. 21 Cdo 1027/2010, ze dne 20. dubna 2011, sp. zn. 32 Cdo 895/2011, ze dne 22. dubna 2010, sp. zn. 23 Cdo 2698/2008, ze dne 26. října 2011, sp. zn. 32 Cdo 3359/2011 (týkající se též organizační složky), a ze dne 26. října 2012, sp. zn. 21 Cdo 1273/2011, která jsou veřejnosti dostupná na webových stránkách Nejvyššího soudu].12. Jak je zřejmé z usnesení Nejvyššího soudu ze dne 7. 4. 2011 sp. zn. 21 Cdo 1027/2010, skutečnost, že organizační složka zahraniční (fyzické nebo právnické) osoby umístěná na území České republiky je zapsána do obchodního rejstříku neznamená, že tato organizační složka je nositelem právní subjektivity a způsobilým účastníkem řízení. Stejně tak nelze právní subjektivitu organizační složky zahraniční osoby v pracovněprávních vztazích dovozovat z toho, že prostřednictvím své organizační složky umístěné na území České republiky s pracovníkem zahraniční právnická osoba (jako zaměstnavatel) uzavřela pracovní smlouvu. Ve všech záležitostech (včetně pracovněprávních) týkajících se této organizační složky je podle Nejvyššího soudu vždy nositelem práv a povinností zahraniční osoba, jíž je organizační složka součástí. Právní subjektivitu a tedy i způsobilost být účastníkem řízení (§ 19 o. s. ř.) má proto podle nejvyššího soudu ve všech případech (včetně pracovněprávních) pouze zahraniční (fyzická nebo právnická) osoba a nikoli její organizační složka (též usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 29. 7. 2003 sp. zn. 31 Odo 945/2002 a ze dne 25. 1. 2001 sp. zn. 30 Cdo 1634/2000 a usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 11. 7. 1996 sp. zn. 10 Cmo 755/1995).13. Podle právního názoru odvolacího soudu se výše uvedené závěry se plně uplatní i v posuzované věci za současné právní úpravy. Z toho vyplývá, že předložená plná moc udělená , právnická osoba, nemůže vyvolat zamýšlené právní účinky, na rozdíl od plné moci udělené navrhovatelem, jímž je zahraniční právnická osoba , Anonymizován