Úřední zdrojee-Sbírka · nsoud.cz · nssoud.cz · nalus.usoud.cz · justice.cz · EUR-Lexdatabáze aktualizována 7. 10. 2026Jak ověřujeme data
Europaius
§ 27

§ 27 zákoník práce – Zákaz nevýhodných ujednání a forma kolektivní smlouvy

Zákon zákoník práce · 262/2006 Sb. · účinné od 1. 8. 2024 · Pracovní právo · neoficiální nadpis

Stručně: Paragraf 27 zákoníku práce stanoví, že ujednání v kolektivních smlouvách, která by zhoršovala práva zaměstnanců oproti vyšším typům kolektivních smluv, jsou neplatná, a dále vyžaduje písemnou formu a podpisy smluvních stran na téže listině pro platnost kolektivní smlouvy. Podniková kolektivní smlouva nesmí poskytovat zaměstnancům méně práv než kolektivní smlouva vyššího stupně (např. oborová kolektivní smlouva). (§ 27 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, znění účinné od 1. 8. 2024)

Klíčová fakta

  • Týká se: zaměstnanec, zaměstnavatel
  • Judikatura: na § 27 odkazuje 99 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
  • Účinnost: znění účinné od (předchozí znění: co se změnilo); novela předpisu účinná od 1. 1. 2027 tento § nemění
  • Zdroj: e-Sbírka, 262/2006 Sb.

Shrnutí z výkladu níže, závazné je znění zákona.

(1) K ujednáním podnikové kolektivní smlouvy, která upravují práva z pracovněprávních vztahů zaměstnanců v menším rozsahu než kolektivní smlouvy vyššího stupně, se nepřihlíží.

(2) K ujednáním kolektivní smlouvy vyššího stupně, která upravují práva z pracovněprávních vztahů zaměstnanců v menším rozsahu než kolektivní smlouvy vyššího stupně, jejichž závaznost byla rozšířena na další zaměstnavatele podle jiného právního předpisu11), se nepřihlíží.

(3) Kolektivní smlouva musí být uzavřena písemně a podepsána smluvními stranami na téže písemnosti, jinak se k ní nepřihlíží.

Srozumitelný výklad

Co to znamená v praxi

  • Podniková kolektivní smlouva nesmí poskytovat zaměstnancům méně práv než kolektivní smlouva vyššího stupně (např. oborová kolektivní smlouva). Pokud by takové ujednání obsahovala, nepřihlíží se k němu, což znamená, že se nepoužije a platí pro zaměstnance výhodnější úprava z kolektivní smlouvy vyššího stupně.
  • Stejné pravidlo platí i pro kolektivní smlouvy vyššího stupně, jejichž závaznost byla rozšířena na další zaměstnavatele – ani ty nesmí zhoršovat práva zaměstnanců oproti jiným kolektivním smlouvám vyššího stupně, jejichž závaznost byla rozšířena.
  • Kolektivní smlouva musí být vždy uzavřena písemně a všechny smluvní strany ji musí podepsat na jednom dokumentu. Bez splnění těchto formálních požadavků je smlouva neplatná a nepřihlíží se k ní.

Na co si dát pozor

  • Při sjednávání podnikové kolektivní smlouvy je nutné ověřit, zda neexistuje kolektivní smlouva vyššího stupně, která by upravovala práva zaměstnanců ve větším rozsahu.
  • Vždy je třeba dbát na dodržení písemné formy a řádného podpisu kolektivní smlouvy všemi smluvními stranami na jedné listině, aby byla smlouva platná a účinná.

Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.

Judikatura k § 27

99
NS
Nejvyšší soud
27. 11. 2018
NS
Nejvyšší soud
25. 4. 2017
NS
Nejvyšší soud
21. 12. 2016
NSS
Krajský soud v Ústí nad Labem
27. 1. 2026
NSS
Nejvyšší správní soud
15. 4. 2024
NSS
Krajský soud v Ústí nad Labem
18. 3. 2024

Novější rozhodnutí z každého soudu. Rozhodnutí citují § 27 zákona 262/2006 Sb. – vazby extrahované z plných textů.

Jak soudy aplikují § 27

… rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 2. 2. 2006 sp. zn. 21 Cdo 1082/2005, na který dovolací soud odkazoval již ve svém předchozím rozhodnutí vydaném v této věci a ve kterém byl vysloven právní názor, že funkce vedoucího organizační složky právnické osoby patří mezi funkce vedoucích zaměstnanců vymezených v ustanovení § 27 odst. 5 zákoníku práce, u nichž se pracovní poměr zakládá jmenováním] a není důvod, aby rozhodná právní otázka byla posouzena jinak.

21 Cdo 3369/2018 · Nejvyšší soud · 27. 11. 2018

Podle ustanovení § 27 odst. 2 zák. práce se pracovní poměr zakládá smlouvou mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem.

21 Cdo 4281/2016 · Nejvyšší soud · 25. 4. 2017

… a nikoli v občanskoprávním (obchodněprávním) vztahu se žalovaným (srov. též odůvodnění rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 2. 2. 2006 sp. zn. 21 Cdo 1082/2005, v němž dovolací soud dovodil, že funkce vedoucího organizační složky právnické osoby patří mezi funkce vedoucích zaměstnanců vymezených v ustanovení § 27 odst. 5 zák. práce, u nichž se pracovní poměr zakládá jmenováním).

21 Cdo 1527/2016 · Nejvyšší soud · 21. 12. 2016

Výňatky z odůvodnění rozhodnutí, která toto ustanovení citují. Celý kontext najdete v textu rozhodnutí.

Právní otázky

6