6 Cmo 129/2021-139 — Vrchní soud v Praze

1. Návrhem doručeným soudu prvního stupně (dále též jen „soud“) dne 15. 7. 2020 se domáhal navrhovatel určení neplatnosti usnesení shromáždění delegátů družstva ze dne 13. 7. 2020, kterými byli do funkcí členů představenstva předmětného družstva zvoleni , adresa, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, a , Anonymizováno, , neboť usneseními o volbě těchto členů představenstva byly porušeny zákon, stanovy a vnitřní předpisy družstva. Návrh odůvodnil navrhovatel tím, že volbou devíti nových členů představenstva, byla-li by platná, zanikla funkce dosavadním členům představenstva, tedy i jemu. Usnesení o volbě nových členů představenstva považuje navrhovatel za neplatná z šesti důvodů, z nichž každý by podle jeho názoru měl sám o sobě odůvodnit rozhodnutí soudu o neplatnosti usnesení. 1) shromáždění delegátů dne 13. 7. 2020 bylo svoláno neoprávněnou osobou (42 delegáty), přestože původní představenstvo na žádost těchto delegátů svolalo volební shromáždění delegátů na nejprve na 13. 2. 2020 a poté na 29. 4. 2020 (tudíž tito delegáti nebyli oprávněni shromáždění svolat sami), 2) nebyla dodržena pravidla pro přihlašování kandidátů na člena představenstva, neboť termín voleb musí být podle Volebního a jednacího řádu družstva stanoven nejméně 45 dnů před shromážděním delegátů a lhůta pro přihlašování delegátů musí činit nejméně 30 dnů, což nebylo dodrženo, 3) neproběhly a ani nemohly proběhnout (vzhledem k pravidlům za nouzového stavu) schůze samospráv (k volbě kandidátů do představenstva) a schůze volebních obvodů (k udělení pokynu delegátovi k volebnímu hlasování), 4) byla porušena pravidla o váze hlasů jednotlivých delegátů, což vyplývá z rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 9. 4. 2018 sp. zn. 18 Cm 43/2016, podle něhož „celý systém delegátů v družstvu a jemu odpovídající systém volby delegátů je protiprávní“, a tento závěr by měl platit i v předmětné věci, jelikož systém delegátů v družstvu se nijak nezměnil, 5) pozvánka na shromáždění delegátů nebyla zaslána všem delegátům na adresu uvedenou v seznamu delegátů (přinejmenším delegátům , Anonymizováno, , , Anonymizováno, a , právnická osoba, nebyla pozvánka doručena) a 6) pozvánka nebyla uveřejněna na internetových stránkách družstva (dále též jen důvod 1/,2/ až 6/).2. Krajský soud v Ústí nad Labem coby soud prvního stupně rozhodl usnesením ze dne 27. ledna 2021 č. j. 24 Cm 67/2020-105 tak, že „I. Řízení o návrhu navrhovatele b) se zastavuje. II. Navrhovatel b) a družstvo nemají vůči sobě právo na náhradu nákladů řízení. III. Navrhovateli b) se vrací z účtu Krajského soudu v Ústí nad Labem ze zaplaceného soudního poplatku za jeho návrh částka 1 000 Kč. IV. Návrh navrhovatele a) na určení neplatnosti usnesení shromáždění delegátů družstva ze dne 13. 7. 2020 o volbě členů představenstva družstva se zamítá. V. Navrhovatel a) je povinen zaplatit družstvu na náhradu nákladů řízení 18 506,22 Kč do tří dnů od právní moci usnesení k rukám zástupce družstva.“3. V odůvodnění soud uvedl po citaci příslušných zákonných ustanovení (§ 702 z.o.k., 259 o.z., 686 z.o.k.), že jde o návrh podaný osobou k tomu legitimovanou. Volbou devíti nových členů představenstva napadeným usnesením zanikla podle § 712 odst. 1 z.o.k. a čl. 66 odst. 2 stanov funkce člena představenstva navrhovateli a), navrhovatel ztratil postavení opravňující jej k podání návrhu na určení neplatnosti usnesení shromáždění delegátů podle § 702 z.o.k., avšak právní zájem navrhovatele jako člena představenstva, jemuž napadeným usnesením shromáždění delegátů o volbě nových členů představenstva zanikla funkce člena představenstva dán je - vyplývá bez dalšího již ze samotného obsahu tohoto usnesení shromáždění delegátů. Bývalý člen představenstva má totiž zásadně právní zájem na vyslovení neplatnosti usnesení, jímž byl ze své funkce odvolán, resp. na jehož základě mu funkce ze zákona zanikla, neboť shledá-li soud, že usnesení shromáždění o volbě nových členů představenstva je v rozporu s právními předpisy či stanovami družstva, a vysloví-li z tohoto důvodu neplatnost usnesení, je to spojeno s následkem, že navrhovateli funkce člena představenstva nezanikla - tedy určení neplatnosti napadeného usnesení se přímo dotýká práv a povinností navrhovatele (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. 11. 2016 sp. zn. 29 Cdo 5352/2015 a předchozí judikatura tam zmíněná). Dále - vzhledem k tomu, že návrh byl podán u soudu dne 15. 7. 2020 (třebaže je datován 16.7.2020) a napadené usnesení bylo přijato shromážděním konaným dne 13.7.2020 - dospěl soud k závěru, že jde o návrh podaný včas, ve lhůtách (subjektivní i objektivní) uvedených v ustanovení § 259 o.z.4. Soud posuzoval, zda z důvodů uplatněných navrhovatelem, jimiž je vázán (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 3. 2016 sp. zn. 29 Cdo 4814/2015 a usnesení Nejvyšššího soudu ze dne 14. 10. 2020 sp. zn. 27 Cdo 927/2020), je napadené usnesení shromáždění delegátů v rozporu se zákonem či stanovami.5. Rozpor napadeného usnesení z prvního důvodu, že shromáždění konané dne 13. 7. 2020 bylo svoláno neoprávněnou osobou, soud neshledal, neboť 42 delegátů zastoupených zmocněncem Lukášem Valentou bylo oprávněno toto náhradní shromáždění delegátů svolat. Na základě žádosti 42 delegátů ze dne 17. 12. 2019 představenstvo družstva svolalo na 13. 2. 2020 shromáždění delegátů k představení kandidátů do představenstva a k volbě členů představenstva, kam se dostavilo (kde bylo v určitém momentu /při hlasování o tajnosti hlasování/ přítomno) až 150 ze svolaných 190 delegátů - a to přesto, že v pozvánce na toto shromáždění představenstvo „upozorňovalo“, že volbu nebude možno platně provést. Volba nových členů představenstva na shromáždění 13. 2. 2020 neproběhla (nebyla předsedajícím připuštěna), stejně jako představení kandidátů, „s ohledem na lhůty pro vyhlášení voleb do představenstva a přihlašování kandidátů“. Podle ustanovení § 686 odst. 1 z.o.k. a čl. 60 odst. 6 stanov má představenstvo svolat shromáždění (na žádost nejméně 10 % zvolených delegátů vykonávajících funkci delegáta ke dni doručení žádosti družstvu) tak, aby se konalo do 30 dnů po doručení žádosti, zatímco vnitřní předpis družstva, Volební a jednací řád, stanoví v čl. 6 odst. 8, že termín voleb musí být stanoven alespoň 45 dnů před shromážděním delegátů a že lhůta pro přihlášení kandidátů nesmí být kratší než 30 dnů. Volební shromáždění svolané představenstvem na 13. 2. 2020 se tedy konalo, ale záležitosti, které podle žádosti delegátů měly být projednány a rozhodnuty, projednány a rozhodnuty nebyly. Důvodem neprojednání a těchto záležitostí byla skutečnost, že nebyly dodrženy lhůty stanovené v čl. 6 odst. 8 Volebního a jednacího řádu, tedy skutečnost, že mezi vyhlášením voleb v nedatované pozvánce představenstva (která ale nemohla být sepsána dříve než 16. 1. 2020, kdy družstvo žádost delegátů o svolání volebního shromáždění obdrželo) a termínem shromáždění 13. 2. 2020 neuběhla ve zmíněném ustanovení Volebního a jednacího řádu stanovená lhůta 45 dnů, a rovněž neuběhla tam stanovená lhůta pro přihlášení kandidátů, jež musí činit alespoň 30 dnů. Je skutečností, že zákon a stanovy na straně jedné a Volební a jednací řád na straně druhé stanoví vzájemně se vylučující požadavky na lhůty. Tohoto rozporu si byli žádající delegáti vědomi a sami ve své žádosti navrhli jeho řešení, když uvedli, že souhlasí s tím, aby se shromáždění konalo později než 30 dnů od doručení jejich žádosti družstvu, aby shromáždění bylo svoláno (až) na 24. 3. 2020, a to proto, aby lhůty stanovené v čl. 6 odst. 8 stanov dodrženy byly (evidentně i proto, aby členská základna - schůze samospráv - měla možnost /dostatek času/ vygenerovat kandidáty na nové členy představenstva). Tento žádajícími delegáty navrhovaný postup byl podle právního názoru soudu možný. S ohledem na ustanovení § 1 odst. 2 o.z. úpravu lhůty v ustanovení § 686 odst. 1 z.o.k. není třeba považovat za nezbytně kogentní (není kogentní), neboť se týká jen delegátů požadujících svolání shromáždění na straně jedné a představenstva družstva, případně části představenstva a kontrolní komise na straně druhé. Delegáti požadující svolání shromáždění se rozumně, tedy v souladu s účelem, který lhůty v § 686 odst. 1 z.o.k. na straně jedné a čl. 6 odst. 8 Volebního a jednacího řádu na straně druhé mají, vyrovnali ve své žádosti ze dne 17. 12. 2019 s rozporem těchto dvou úprav, s rozporem těchto lhůt. Jestliže delegáti žádající svolání volebního shromáždění výslovně představenstvo požádali o to, aby se volební shromáždění konalo později než do 30 dnů od doručení jejich žádosti, aby mohly řádně proběhnout kandidatury podle Volebního a jednacího řádu, tak podle názoru soudu nic představenstvu nebránilo, aby takové žádosti delegátů (která měla svůj dobrý důvod, jímž byl zájem na splnění delší lhůty vyplývající z Volebního a jednacího řádu a reálně zájem na tom, aby si schůze samospráv mohly zvolit kandidáty na nové členy představenstva) vyho