6 Cmo 147/2021-329 — Vrchní soud v Praze

1. Městský soud v Praze jako soud I. stupně shora uvedeným rozsudkem ve výroku I. zamítl pro neexistenci uplatněného nároku žalobu o zaplacení vypořádacího podílu v žalovaném družstvu ve výši 273 752 Kč, ve výroku II. žalovanému nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení a ve výroku III. uložil žalobcům povinnost zaplatit České republice na nákladech znaleckého zkoumání částku 49 706,80 Kč.2. Soud I. stupně vyšel ze skutečnosti, že manželé , Anonymizováno, a , Jméno žalobce B, , jako bývalí společní členové družstva , právnická osoba, , se v souvislosti s ukončením svého členství domáhali vyplacení zbytku vypořádacího podílu ve výši 273 752 Kč s tím, že od 26. 11. 2008 do 31. 10. 2012 byli společnými členy žalovaného družstva, přičemž po ukončení členství jim družstvo vyplatilo neadekvátně nízký vypořádací podíl ve výši 23 889 Kč, ačkoli splatili vklad v celkové výši 930 696 Kč, od čeho jim měla být odečtena účetní hodnota 588 437 Kč bytové jednotky , Anonymizováno, v k.ú. , adresa, , jež jim byla družstvem převedena, přičemž zůstává k vyplacení žalovaná částka 273 752 Kč.3. Podle zjištění soudu I. stupně členství žalobců v družstvu bylo ukončeno k 31. 10. 2012 a ukončený počet let členství žalobců v družstvu činí 3 roky. Dále soud I. stupně vyšel ze skutečnosti, že v domě , Anonymizováno, v k.ú. , adresa, se nachází 35 bytových jednotek a dvě nebytové jednotky. Podle zjištění soudu I. stupně splacený členský vklad žalobců činil 930 696 Kč, vlastní kapitál žalovaného družstva očištěný od nedělitelného fondu činil 20 734 000 Kč a žalovaným bylo vyplaceno na vypořádacím podílu 23 889 Kč a vyplacení dalších tvrzených peněz žalobcům na vypořádací podíl žalovaný neprokázal.4. Soud I. stupně ustanovil ke zjištění výše vypořádacího podílu znalecký ústav , právnická osoba, ., jenž stanovil výši vypořádacího podílu částkou mínus 73 446,14 Kč a z toho důvodu, zejména na základě posouzení věci podle § 233 a násl. obchod. zák., soud I. stupně žalobu zamítl.5. Proti tomuto rozhodnutí se včas odvolali jak žalobci do výroku o zamítnutí návrhu a do závislých výroků a domáhali se jeho změny a vyhovění návrhu a žalovaný se odvolal do výroku II. o nákladech řízení, v rámci něhož soud I. stupně aplikoval § 150 o. s. ř., což bylo podle žalovaného nepřípustné.6. Žalobci poukázali na skutečnost, že podle jejich názoru soud I. stupně ze znaleckého posudku vyvodil nesprávný závěr o neexistenci uplatněného nároku, když zejména nebral v úvahu jejich argumenty ohledně zjevné nesprávnosti závěrů znaleckého ústavu. Žalobci zdůraznili, že Celkem 31 družstevníků se složilo a prostřednictvím družstva zakoupilo bytový dům za 27 469 230 Kč, když navíc byly s domem odkoupeny další 4 byty a 2 nebytové prostory, pozemky a pohledávky, čímž za vklady zakládajících členů družstva získalo družstvo majetek, jenž podstatným způsobem převyšuje souhrn hodnot 31 bytů. Podle žalobců dva byty byly v r. 2010 převedeny na nové členy, dva byty byly prodány přímo a výnosy byly všem zakládajícím členům rozděleny do fondu oprav nebo fondu členských podílů, jenž byl vypořádán v r. 2013. Podle žalobců Jeden nebytový prostor byl prodán v r. 2015 po vystoupení žalobců z družstva a druhý zůstal i nadále v majetku družstva.7. Dále žalobci poukázali na svoji přehlednou argumentaci uvedenou v podání ze dne 19. března 2021 a dále na skutečnost, že podle jejich názoru soud I. stupně nesprávně akceptoval mylný názor, podle něhož by se po vypočtení částky v souladu s § 233 obchod. zák. mělo cokoliv odečíst, když tato myšlenková konstrukce nepočítá s tím, že hodnota všech převedených bytů byla již jednou zohledněna odečtením účetní hodnoty bytů a výpočet má tedy být proveden podle aktuální hodnoty zbylého majetku k 31. 12. 2012 a bez dalšího odečítání. Znalecký posudek proto nelze podle jejich názoru akceptovat.8. Podle žalobců, vzhledem k tomu, že byl důvodem zadání vypracování dodatku znaleckého posudku pouze nesprávný postup soudu I. stupně, potom by podle odvolatelů náklady na dodatek posudku neměly jít k tíži žalobců.9. Zásadní rozpor ve výpočtu vypořádacího podílu žalobci spatřují v chápání pojmu „splacený členský vklad“, neboť znalci přihlíží k pohledávkám za upsané vlastní jmění v souhrnu splacených členských vkladů násobených ukončenými roky členství. Pracují se souhrnem hodnot splaceného úvěru k 31. 12. 2012, nikoli se souhrnem hodnot splacených členských vkladů k 31. 12. 2012. Následně potom při výpočtu znalci dosazují hodnoty z různých období a ve stejném vzorci počítají s hodnotami před převodem bytů do vlastnictví i po jejich převodu a vychází jim nereálné částky, byť se znalci zjevně snažili dostát znění zákona co do vlastního výpočtu. Po dosazení nesprávných hodnot do vzorce § 233 obchodního zákoníku podle žalobců znalci museli dojít k tomu, že ani výsledek dodatku znaleckého posudku není odpovídající a vypořádací podíl ve výši cca 860 000 Kč je nesprávný.10. Žalobci poukázali rovněž na skutečnost, že je znalci nekontaktovali a komunikovali vždy pouze se stranou žalovanou, nevyžádali si od žalobců žádné podklady a nereagovali na jejich konkrétní výtky. Soudem I. stupně zvolený postup výpočtu vypořádacího podílu v družstvu podle žalobců nemá oporu v zákoně, ani v judikatuře či odborné literatuře, když ve stanovách není žádné ustanovení o tom, že by se při vypořádání měla nakonec odečíst hodnota převáděné bytové jednotky. Vypořádání podle žalobců řeší zákon i stanovy družstva velmi jednoduše tak, že se vypočte podíl na zbylém majetku, kde jejich byt již není zahrnut a vypořádací podíl se vypočte podílem z hodnoty členského vkladu člena k datu odchodu, snížený o již převedenou hodnotu.11. Podle žalobců úvahy , Anonymizováno, a jeho závěry se nehodí na projednávanou zcela specifickou situaci. Navíc žalobci poukázali na bezradnost soudu I. stupně, jenž podle svých slov „v zoufalství hledal na internetu“, což podle žalobců vzbuzuje pochybnosti o právním základu soudem vyvozených závěrů. Ostatně podle žalobců žalovaný sám o základu nároku na výplatu vypořádacího podílu nijak nepochybuje a provedl částečnou výplatu vypořádacího podílu částkou toliko 23 889 Kč.12. Podle žalobců se soud I. stupně nijak procesně nevypořádal se změnou petitu uvedenou v podání žalobců ze dne 22. 12. 2020, kdy změnili petit tak, že požadují i zaplacení úroků.13. Žalobci navrhli napadený rozsudek změnit a žalobě vyhovět a zavázat žalovaného zaplatit žalobcům částku 273 752 Kč včetně úroků z prodlení podle § 2 vyhl.č. 351/2013 Sb., a to od 9. 3. 2016 do zaplacení společně s náklady řízení.14. Žalovaný nebyl spokojen s výrokem o nákladech řízení, když argumentoval svým úspěchem v řízení s tím, že podle jeho názoru nejsou dány okolnosti, za nichž by nemohlo být úspěšné straně přiznáno právo na náhradu nákladů řízení.15. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal dle § 212 a § 212a o. s. ř. napadené rozhodnutí včetně řízení, jež jeho vydání předcházelo a učinil následující zjištění a dospěl k níže uvedeným závěrům.16. Odvolací soud předně konstatuje, že není důvodu pro změnu v minulosti odvolacím soudem zastávaného názoru, ostatně akceptovaného oběma stranami sporu, podle něhož se ve výši vypořádacího podílu musí projevit skutečnost, že žalobcům v průběhu jejich členství v žalovaném bytovém družstvu družstvo převedlo do vlastnictví bytovou jednotku , Anonymizováno, v k.ú. , adresa, .17. Z hlediska skutkového odvolací soud vychází ze skutečnosti, že žalobci byli zakládajícími členy žalovaného, jenž vznikl dne 10. prosince 2008 za účelem koupě bytových domů budovy č.p. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, v části obce , adresa, v obci , adresa, , a to z prostředků získaných dalšími členskými vklady členů žalovaného bytového družstva. Dále odvolací soud vychází ze skutečnosti, že žalobci - společní členové žalovaného bytového družstva- splnili podmínky stanovené ve stanovách žalovaného, když ve smyslu § 223 odst. 3 obchod. zák. zejména splatili základní členský vklad 5 000 Kč, jakož i další členský vklad, čímž celková výše žalobci splněné vkladové povinnosti podle shodných tvrzení účastníků dosáhla vůči družstvu celkově částky 930 696 Kč . Na základě splnění stanovami určených podmínek byl žalobcům v průběhu jejich členství v žalovaném bytovém družstvu převeden žalovaným do vlastnictví jimi užívaný družstevní byt a žalobci nadále udržovali v žalovaném bytovém družstvu svůj členský vztah v postavení nebydlících členů družstva.18. Dále odvolací soud vychází ze skutečnosti, že členství žalobců v žalovaném bytovém družstvu skončilo z podnětu jejich žádosti o vystoupení z družstva, a to ke dni 31. 10. 2012. Stanovy žalovaného bytového družstva platné v době ukončení členství žalobců v družstvu upravovaly otázky výpočtu a výše vypořádacího podílu shodně s právní úpravou obchodního zákoníku č. 513/1991 Sb. (obchod. zák.) tak, že se vypořádací podíl určí poměrem splaceného členského vkladu dosavadního člena násobeného počtem ukončených roků jeho členství k souhrnu splacených čle