6 Cmo 90/2021-60 — Vrchní soud v Praze

1. Návrhem doručeným soudu prvního stupně dne 21. 5. 2020 se navrhovatel vůči , právnická osoba, (dále jen „společenství“) domáhal, aby soud rozhodl, že usnesení shromáždění společenství, přijaté mimo zasedání podle návrhu ze dne 7. 2. 2020, kterým bylo schváleno „zabezpečení domu pomocí přístupového systému a to v cenové relaci 400 000 Kč“ (dále také „sporné usnesení“), je neplatné.2. Navrhovatel uvedl, že je členem společenství, neboť vlastní bytovou jednotku v domě, který společenství spravuje. Návrh sporného usnesení byl rozeslán vlastníkům 7. 2. 2020 a vyjádření člena mělo být doručeno 28. 2. 2020. S návrhem byli vlastníci poučeni, že nevyjádří-li se, bude se mít za to, že s návrhem nesouhlasí. Navrhovatel nehlasoval, a má se proto za to, že hlasoval proti. Usnesení bylo podle oznámení o výsledku hlasování přijato většinou 76,92 % vlastníků. Navrhovatel má za to, že sporné usnesení je třeba posuzovat v kontextu s navazujícím usnesením výboru společenství ze dne 12. 3. 2020, kterým bylo schváleno podání žádosti o dotaci Městské části , adresa, na instalaci vstupního systému, založeného na identifikaci vstupujících podle jejich biologických údajů. Takový vstupní systém považuje navrhovatel za rozporný s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2016/679 o ochraně osobních údajů (dále jen „GDPR“). Sporné usnesení považuje navrhovatel za rozporné také s § 1012 občanského zákoníku, neboť zasahuje do práva vlastníka volně nakládat se svým vlastnictvím a povinnosti ostatních jej v tom nerušit. Podle navrhovatele nelze vlastníkům jednotek přístupovým systémem omezit nebo ztížit přístup do společných prostor domu či dvora. Sporné usnesení je dále v rozporu s povinností společenství pečovat o svěřený majetek jako řádný hospodář - ze sporného usnesení ani podkladů k němu přiložených není zřejmé, jaké náklady si vyžádá provoz a údržba takového systému v budoucnosti. Posledně pak navrhovatel uváděl, že pro přijetí sporného usnesení nebyly splněny podmínky stanov pro rozhodnutí mimo zasedání, neboť takový způsob hlasování je přípustný jen tehdy, není-li shromáždění způsobilé se usnášet, hrozí-li nedostatek usnášeníschopnosti, nebo nesnese-li projednávaná záležitost odkladu. Shromáždění k projednání sporného návrhu svoláno nebylo, nedostatek usnášeníschopnosti nehrozí a nehrozí ani nebezpečí z prodlení, protože zabezpečení domu je stejné po mnoho let a v poslední době se na něm nic nezměnilo.3. Společenství ve svém vyjádření uvedlo, že stanovy mu umožňují rozhodnout v projednávané věci mimo zasedání shromáždění, neboť výčet případů, kdy tak může činit, je příkladmý. Navíc projednávané usnesení nesneslo odkladu, neboť v době před jeho přijetím se zhoršila bezpečnostní situace v domě, kam vnikali bezdomovci a drogově závislí a přespávali v průjezdu, na dvoře a chodbě před půdou. Společenství nesouhlasilo ani se závěrem, že by sporné usnesení bylo nehospodárné. Sporné usnesení nehovoří o přístupovém systému na bázi biologických údajů. Navíc Městská část , adresa, zrušila dotační výzvu na pořízení biologických přístupových systémů právě pro jejich rozpor s GDPR, pročež vstupní systém na biologických údajích založen nebude. Způsob zabezpečení schválilo shromáždění dne 29. 7. 2020 v rámci plánu oprav na rok 2020 tak, že přístupový systém bude čipový.4. Soud prvního stupně napadeným usnesením návrh zamítl (výrok I) a společenství přiznal náhradu nákladů řízení (výrok II.).5. Soud prvního stupně dokazováním zjistil, že navrhovatel v domě spravovaném společenstvím vlastní bytovou jednotku, že vlastníkům byl 7. 2. 2020 rozeslán návrh na přijetí sporného usnesení s odůvodněním, proč se hlasuje per rollam a s určením lhůty k vyjádření, že společenství dne 17. 3. 2020 oznámilo vlastníkům výsledek hlasování, že výbor dne 12. 3. 2020 rozhodl o podání žádosti o dotaci na instalaci biologického přístupového systému, že dotační program na takové biologické systémy byl zrušen, a že ve společných prostorách domu je neúnosný nepořádek, provizorní matrace a podivně vypadající osoby.6. Po právní stránce soud prvního stupně dospěl k závěru, že k porušení navrhovatelova vlastnického práva k jednotce nedošlo, neboť členové společenství mohou přijmout rozhodnutí o zabezpečení svého majetku. Usnesení nepovažoval ani za nehospodárné za situace, kdy je třeba přihlédnout k nákladům na úklid společných prostor. Rozhodnutí také není v rozporu se stanovami, které neobsahují taxativní výčet případů, kdy lze rozhodnout mimo zasedání. Nesouhlasil ani s tvrzením navrhovatele, že existuje důležitý důvod pro přezkum napadeného rozhodnutí.7. Proti tomuto usnesení podal navrhovatel odvolání, ve kterém rozvedl argumenty, které uváděl již před soudem prvního stupně. Má za to, že jakýkoli vstupní systém bude nutně nakládat s osobními údaji vstupujících, včetně navrhovatele, např. uchovávat čas průchodu a zjišťovat četnost vstupů. Rozsah uchovávaných údajů navíc nebyl při schvalování sporného usnesení znám. I v emailu předsedkyně společenství ze 7. 2. 2020 se hovoří o čtečkách, tj. o snímačích karet. Navrhovatel má za to, že sporné usnesení vážně zasahuje do vlastnických i osobnostních práv vlastníků, a proto mělo být podrobeno náležité diskusi a zodpovězeny všechny otázky se systémem související, což není při rozhodování mimo zasedání možné. Podle navrhovatele je sporné usnesení v rozporu se zákonem, jmenovitě s právem vlastníka nakládat s předmětem svého vlastnictví ve smyslu § 1012 občanského zákoníku. V tomto nakládání mu nikdo nemůže bránit, a to ani omezením vstupu do domu osobám, kterým to umožní vlastník. Soud prvního stupně se přitom tímto argumentem podle navrhovatele nezabýval. Zásah zavedený sporným usnesením přitom není nezbytný. Sporné usnesení je dále rozporné s povinností společenství pečovat o jeho majetek jako řádný hospodář, neboť při schvalování sporného systému nebylo a není zřejmé, jaké náklady na správu, provoz a údržbu si systém vyžádá. Bez těchto informací je sporné usnesení v rozporu se stanovami. Navrhovatel považoval dosavadní systém zabezpečení vstupu do domu za dostatečný, vstupy nežádoucích osob za ojedinělé. Navíc tyto osoby byly buď do domu vpuštěny, nebo tam vnikly po násilném překonání vstupních dveří, čemuž sporný vstupní systém nezabrání. Tato situace navíc trvá již od privatizace domu před 15 lety, pročež nebyl důvod rozhodovat o zabezpečení domu mimo zasedání. I přesto, že výčet důvodů pro rozhodnutí per rollam je ve stanovách příkladmý, mělo by tak být rozhodováno jen tehdy, je-li pro to podstatný důvod. Tuto argumentaci soud prvního stupně zcela pominul, a proto je jeho rozhodnutí nepřezkoumatelné. Navrhovatel rovněž namítal, že mu nebylo umožněno se k věci osobně svými slovy vyjádřit při soudním jednání, neboť soud takové vyjádření umožnil jen jeho právnímu zástupci. Bylo tak porušeno jeho ústavní právo se vyjádřit podle čl. 38 odst. 2 Listiny. Navrhovatel proto navrhl, aby odvolací soud napadené usnesení zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.8. Společenství ve svém vyjádření považuje napadené rozhodnutí za věcně správné. Návrh považuje za šikanózní. Jediný věcný argument navrhovatele odpadl zrušením dotačního programu Městské části , adresa, na biometrické přístupové systémy. Společenství nebude při provozu vstupního systému zpracovávat osobní údaje, nebude kontrolovat ani evidovat navrhovatelovy vstupy do domu. Nová podoba přístupového systému byla schválena v rámci plánu oprav na rok 2020 shromážděním dne 29. 7. 2020. Proti tomuto usnesení navrhovatel nebrojil. Cílem systému je, aby vstupní dveře nebyly odemykány na klíč, protože zejména osoby využívající služby , Anonymizováno, nechávaly dveře odemčené, což zjednodušovalo přístup do domu bezdomovcům a drogově závislým. Ti potom působili značný nepořádek v domě, nehledě na nebezpečí spojené s kontaktem s osobami pod vlivem drog. Navrhovatel v domě sám nebydlí. Podle společenství vedl soud prvního stupně jednání standardně, navrhovateli dal osobně možnost se vyjádřit, namísto toho se však navrhovatel pokoušel o vlastní právní hodnocení věci, což od něj soudkyně nechtěla slyšet, neboť za tím účelem byl u jednání přítomen navrhovatelův právní zástupce. U jednání odvolacího soudu potom společenství doplnilo, že v domě již funguje přístupový systém, který je založen na čipech a údaje z nich jsou přiřazovány k jednotce, nikoli k osobám. Společenství navrhlo rozsudek soudu prvního stupně potvrdit.9. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací po zjištění, že odvolání bylo podáno včas osobou k tomu oprávněnou, přezkoumal napadené usnesení a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.10. Řízení o přezkoumání usnesení shromáždění společenství vlastníků je řízením ve statusové věci právnické osoby podle § 85 písm. a) zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z. ř. s.“), a má charakter řízení nesporného.11. Pro projednávanou věc je rozhodné znění občanského zákoníku č. 89/2012 Sb., účinné ke dni skončení hlasování (28. 2. 2020), tj. před novelou č. 163/2