7 Cmo 10/2022-231 — Vrchní soud v Praze

1. Napadeným usnesením Městský soud v Praze jako soud prvního stupně nepřiznal žalovanému 1/ a 2/ (dále též žalovaní) osvobození od soudního poplatku za odvolání proti rozsudku vydanému ve věci. V odůvodnění rozhodnutí uvedl, že ve věci rozhodl dne 7. 9. 2021 rozsudkem, proti kterému podali žalovaní odvolání. Podáním ze dne 16. 11. 2021 požádali žalovaní o osvobození od soudních poplatků z 80%. Uvedli, že jsou starobní důchodci bez významnějších příjmů. Přípisem ze dne 19. 11. 2021 vyzval soud oba žalované, aby soudu předložili ve lhůtě 15 dnů vyplněné potvrzení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech pro osvobození od soudních poplatků (dále také jen „potvrzení o majetku“). Žalovaní v soudem stanovené lhůtě vyplněné potvrzení o majetku soudu nepředložili. Soud dospěl k závěru, že nelze žalované v řízení od soudních poplatků za odvolání osvobodit, jelikož ve stanovené lhůtě nepředložili potvrzení o majetku.2. Žalovaní se proti tomuto usnesení odvolali. Uvedli, že soud v napadeném usnesení uvedl, že vyzval oba žalované, aby soudu předložili ve lhůtě 15 dnů vyplněné potvrzení o majetku, přičemž žalovaní v soudem stanovené lhůtě vyplněné potvrzení o majetku soudu nepředložili. Zároveň ovšem soud prvního stupně v citovaném přípisu (č. j. 75 Cm 28/2019-222) vyzval žalované, aby mu ve lhůtě 30 dnů od doručení tohoto přípisu doplnili své žádosti o osvobození od soudních poplatků za odvolání. Uvedený přípis byl zástupci žalovaných přitom doručen dne 29. 11. 2021, přičemž soud prvního stupně vydal napadené usnesení, aniž vyčkal uplynutí jím určené lhůty pro doplnění podání žalovanými a tedy jim odepřel možnost podání doplnit. V předmětné době navíc onemocněl koronavirem COVID-19, pročež objektivně v určené lhůtě nebyl schopen činit jakákoli podání. Navrhli, aby odvolací soud usnesení, zrušil a zavázal Městský soud v Praze ve věci znovu rozhodnout.3. Odvolací soud přezkoumal napadené usnesení a řízení, které předcházelo jeho vydání podle ust. § 212 a § 212a o. s. ř. a bez nařízení jednání (ust. § 214 odst. 2 písm. c) o. s. ř.) dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.4. Podle ust. § 138 odst. 1 věty první o. s. ř. na návrh může předseda senátu přiznat účastníkovi zčásti osvobození od soudního poplatku, odůvodňují-li to poměry účastníka a nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva, zcela může předseda senátu přiznat účastníkovi zcela osvobození od soudního poplatku jen výjimečně, jsou-li pro to závažné důvody.5. Z uvedené právní úpravy vyplývá, že smyslem osvobození od soudního poplatku je umožnit přístup k soudu účastníkům, jejichž majetkové a jiné osobní poměry neumožňují zaplatit soudní poplatek v zákonem stanovené výši. Jedná se zejména o osoby zcela nemajetné, popř. osoby se zcela nízkými příjmy.6. V daném případě požádali žalovaní o osvobození od soudních poplatků z 80% s tím, že jsou starobní důchodci bez významnějších příjmů. Soud vyzval žalované výzvou, která byla zástupci žalovaných doručena dne 29. 11. 2021, aby ve lhůtě 30 dnů soudu doplnili své žádosti o osvobození od soudních poplatků za odvolání a aby předložili ve lhůtě 15 dnů vyplněné potvrzení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech pro osvobození od soudních poplatků (dále také jen „potvrzení o majetku“). Žalovaní v soudem stanovené lhůtě vyplněné potvrzení o majetku soudu nepředložili. Vyplněné potvrzení o majetku soudu žalovaní nepředložili ani ke dni rozhodnutí odvolacího soudu.7. Odvolací soud shodně se soudem prvního stupně vycházel ze skutečnosti, že pokud žalovaní požádali o osvobození od soudních poplatků, byli povinni prokázat svoje poměry rozhodné pro posouzení důvodnosti návrhu o osvobození od soudních poplatků. V uvedené výzvě soud žalované vyzval, aby předložili ve lhůtě 15 dnů vyplněné potvrzení o majetku. Žalovaní však uloženou povinnost v uvedené lhůtě nesplnili, ani na výzvu nereagovali. Pokud soud poté, co uplynula uvedená lhůta, rozhodl napadeným usnesením tak, že uvedené žádosti nevyhověl, nelze mu vytknout pochybení. Skutečnost, že soud vyzval žalované, aby ve lhůtě 30 dnů soudu doplnili své žádosti o osvobození od soudních poplatků, na uvedeném závěru nic nemění, neboť výzva k předložení vyplněného potvrzení o majetku ve lhůtě 15 dnů byla jednoznačná a žalovaní byli povinni uloženou povinnost v uvedené lhůtě splnit. Navíc žalovaní uvedenou povinnost nesplnili ani ke dni rozhodnutí odvolacího soudu. Co se týče v odvolání uvedené skutečnosti, že zástupce žalovaných byl v rozhodné době nemocen, odvolací soud konstatoval, že tato je bez významu, když zástupce žalovaných nepožádal o prodloužení uvedené lhůty a ani za odvolacího řízení žalovaní uvedenou povinnost nesplnili.8. Soud prvního stupně nepochybil, pokud návrh žalovaných na osvobození od soudních poplatků zamítl.9. Odvolací soud se zřetelem k výše uvedeným důvodům napadené usnesení potvrdil podle ust. § 219 o. s. ř.