7 Cmo 116/2022-50 — Vrchní soud v Praze

1. Soud prvního stupně shora označeným usnesením ve výroku I. odmítl návrh žalobce na nařízení předběžného opatření, kterým by „odpůrci“ byla uložena povinnost zdržet se jakéhokoliv nakládání s obchodním podílem ve společnosti , právnická osoba, ., IČO , IČO, , sídlem , adresa, , PSČ , adresa, (dále též jen „Společnost“) o velikosti 90%, jemuž odpovídá vklad do základního kapitálu o výši 180 000 Kč, zejména pak zdržet se jeho zatížení či převodu nebo rozdělení a jakýchkoliv dispozic s jeho částmi a výkonu práv společníka v této společnosti. Ve výroku II. rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. V odůvodnění soud uvedl, že návrh na nařízení předběžného opatření podal žalobce vůči žalovanému jako dalšímu společníkovi Společnosti. Návrh soud odmítl proto, že žalobce složil jistotu ve výši 10 000 Kč, avšak předběžné opatření navrhuje ve věci, která se týká vztahu mezi podnikateli, a byl proto povinen složit jistotu ve výši 50 000 Kč, pročež soudu prvního stupně nezbylo, než postupem dle ustanovení s § 75b odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb. v platném znění, občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), návrh na nařízení předběžného opatření odmítnout.2. Proti tomuto usnesení podal žalobce včasné odvolání, jelikož má za to, že rozhodnutí soudu prvního stupně spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Namítá, že v daném případě nejde o vztah mezi podnikateli při jejich podnikatelské činnosti, jedná se o předběžné opatření, které souvisí pouze se samotným vlastnickým právem k podílu ve Společnosti, když spor mezi společníky společnosti s ručením omezeným neznamená, že se jedná o spor mezi podnikateli. Odkazuje na zákonnou definici podnikatele a namítá, že společník společnosti s ručením omezeným není z titulu svého postavení společníka podnikatelem a ani se jím nestává, k čemuž dospěla též konstantní judikatura (např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdo 1285/2013). Soud prvního stupně tak pochybil, pokud odmítl návrh na nařízení předběžného opatření z důvodu nesložení jistoty ve výši 50 000 Kč. Domáhá se proto zrušení předmětného usnesení.3. Odvolací soud přezkoumal napadené usnesení a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.4. Z obsahu návrhu na nařízení předběžného opatření vyplývá, že ve věci samé se žalobce hodlá domáhat určení vlastnického práva k předmětnému obchodnímu podílu.5. Z obsahu spisu odvolací soud zjistil, že návrh na nařízení předběžného opatření byl soudu doručen dne 25. 4. 2022. Téhož dne složil žalobce v pokladně soudu jistotu ve výši 10 000 Kč, jak vyplývá z příjmového pokladního dokladu ze dne 25. 4. 2022 založeného na č. l. 38.6. Podle § 75b o. s. ř. (1) K zajištění náhrady škody nebo jiné újmy, která by vznikla předběžným opatřením, je navrhovatel povinen složit nejpozději ve stejný den, kdy podal u soudu návrh na nařízení předběžného opatření, jistotu ve výši 10 000 Kč a ve věcech týkajících se vztahů mezi podnikateli vyplývajících z podnikatelské činnosti ve výši 50 000 Kč. Dospěje-li předseda senátu k závěru, že složená jistota zjevně nepostačuje k zajištění náhrady škody nebo jiné újmy, která by vznikla předběžným opatřením, anebo že jde o opětovný návrh na nařízení předběžného opatření, který ve věci týchž účastníků požaduje z obdobných důvodů stejnou nebo obdobnou zatímní úpravu poměrů, vyzve navrhovatele bezodkladně, aby do 3 dnů složil doplatek jistoty ve výši, kterou stanoví s přihlédnutím k okolnostem případu. Podalo-li návrh na předběžné opatření více navrhovatelů, jsou povinni jistotu a doplatek jistoty složit společně a nerozdílně. (2) Nebude-li jistota podle odstavce 1 složena, předseda senátu návrh na předběžné opatření odmítne.7. Podle § 420 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen „o. z.“) kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele. Podle § 421 odst. 1 o. z. za podnikatele se považuje osoba zapsaná v obchodním rejstříku. Za jakých podmínek se osoby zapisují do obchodního rejstříku, stanoví jiný zákon. Podle § 421 odst. 2 o. z. se má za to, že podnikatelem je osoba, která má k podnikání živnostenské nebo jiné oprávnění podle jiného zákona.8. Odvolací soud v usnesení ze dne 8. 2. 2021, č. j. 6 Cmo 37/2021-34 dospěl k závěru, že: „Z dikce § 75b odst. 1 ve spojení s § 102 odst. 3 o. s. ř. je zřejmé, že jistotu ve výši 50 000 Kč je žalobkyně povinna složit jen tehdy, týká-li se návrh vztahu mezi podnikateli, tzn. jak žalobkyně, tak i žalovaného jako podnikatelů, a současně tento vztah vyplývá z podnikatelské činnosti. V rámci o. s. ř. nejsou pojmy podnikatel nebo podnikatelská činnost definovány, pročež je s ohledem na princip, dle něhož je jedním z atributů právního státu jednota právního řádu, jež je v rovině právního jazyka kromě jiného spjata zásadně s konstantností významů přisuzovaných jazykovým výrazům v různých právních odvětvích (k tomu srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 31. 7. 1996, sp. zn. III. ÚS 124/96, uveřejněné pod číslem 14/1996 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu, nebo Stanovisko Občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 14. 11. 2012, sp. zn. Cpjn 200/2012), třeba vyjít z jejich definice obsažené v o. z. (§ 420 - 421 o. z.), který je obecným právním předpisem upravujícím soukromá práva a povinnosti osobní a majetkové povahy (§ 9 odst. 2 o. z.). Ostatně, obdobným způsobem bylo postupováno před datem 1. 1. 2014, kdy byly tyto pojmy definovány v rámci zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku (k tomu srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 98, sp. zn. 33 Cdo 2272/98, nebo ze dne 19. 11. 1997, sp. zn. 2 Odon 41/97).“ Návrh na nařízení předběžného opatření byl podán v řízení o určení vlastnictví k podílu.9. Vzhledem k tomu, že v posuzované věci má být v žalobcem ohlášeném řízení ve věci samé typově totožný předmět řízení, odvolací soud pro stručnost na shora citovaný závěr odkazuje, neboť se k němu přiklání.10. Z obsahu spisu se nepodávají skutečnosti vedoucí k závěru, že řízení ve věci samé se bude týkat vztahů mezi žalobcem a žalovaným coby podnikateli vyplývajících z jejich podnikatelské činnosti.11. Pokud tedy žalobce dne 25. 4. 2022 složil u soudu jistotu ve výši 10 000 Kč, soud prvního stupně pochybil, když návrh na nařízení předběžného opatření odmítl podle § 75b odst. 2 o. s. ř.12. Z vyložených důvodů odvolací soud podle § 220 o. s. ř. napadené usnesení změnil tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto usnesení.13. Dospěje-li soud prvního stupně k závěru, že složená jistota zjevně nepostačuje k zajištění náhrady škody nebo jiné újmy, která by vznikla předběžným opatřením, vyzve žalobce ke složení doplatku jistoty podle § 75b odst. 1 druhá věta o. s. ř.