7 Cmo 195/2022-55 — Vrchní soud v Praze

1. Navrhovatelka se návrhem doručeným soudu dne 10. 12. 2021 domáhala jmenování znalce pro přezkum zprávy o vztazích účastnice 1) za rok 2020, jelikož má za to, že zpráva o vztazích není správná, pravdivá a úplná a nesplňuje obsahové náležitosti ve smyslu zákonného ustanovení, pročež se domáhá jmenování znalce za účelem přezkumu zprávy o vztazích ve smyslu § 85 odst. 1 zákona č. 90/2012 Sb. o obchodních korporacích (dále jen „ZOK“) a navrhuje jmenovat znalce , tituly před jménem, , Anonymizováno, , , tituly za jménem, , IČO , IČO, , zapsanou v seznamu znalců pro obor ekonomika, odvětví účetní evidence se specializací účetnictví pro podnikatele, daňová evidence.2. Městský soud v Praze rozhodl v záhlaví uvedeným usnesením tak, že jmenoval , Jméno advokáta D, , IČO , IČO, , znalkyní pro účely přezkumu zprávy představenstva společnosti , Jméno advokáta B, ., IČO , IČO, , o vztazích mezi ovládající a ovládanými osobami v roce 2020 (dále též jen „zpráva o vztazích“ a „znalec“) [výrok I.]. Znalci uložil přezkoumat skutečnosti uvedené ve zprávě o vztazích , Jméno advokáta B, . ze dne 1. 11. 2021 za účetní období roku 2020 (výrok II.). Účastnici 1) uložil povinnost poskytnout znalkyni potřebnou součinnost pro přezkoumání zprávy o vztazích mezi ovládající a ovládanými osobami v roce 2020 (výrok III.). Ve výroku IV. soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.3. V odůvodnění usnesení soud uvedl, že pravidla pro přezkum zprávy o vztazích, včetně řízení o jmenování znalce pro účely přezkumu zprávy o vztazích a povinností znalce, se poprvé použijí pro přezkum zprávy o vztazích zpracované v souladu s požadavky zákona č. 90/2012 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, tj. ve znění účinném od 1. 1. 2021, k čemuž soud následně cituje, mimo jiné, znění § 86, 84 a 82 ZOK. Soud dále uvedl, že navrhovatelka je kvalifikovaným akcionářem společnosti podle § 365 ZOK, neboť vlastní 20% podíl na základním kapitálu účastnice 1), navržená znalkyně je zapsána v seznamu znalců vedeným Ministerstvem spravedlnosti, a má specializaci v oboru ekonomie, účetní evidence a se svým jmenováním pro účely přezkoumání zprávy o vztazích souhlasila. Soud proto ustanovil znalcem pro přezkum zprávy o vztazích znalkyni navrženou navrhovatelkou. Podaný návrh byl včasný, soud proto návrhu vyhověl a rozhodl, jak je uvedeno shora.4. Proti usnesení soudu prvního stupně podala včasné odvolání účastnice 1), která namítá, že řízení před soudem prvního stupně je postiženo jinou vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, rozhodnutí soudu prvního stupně spočívá na nesprávném právním posouzení věci a též je nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů. Uvedené spatřuje v tom, že soud prvního stupně rozhodl o návrhu navrhovatelky bez nařízení jednání, aniž by pro to byly splněny podmínky. Namítá, že dle právní úpravy ZOK platné od 1. 1. 2021 musí navrhovatel tvrdit (a prokázat) existenci vážných důvodů pro jmenování znalce, s čímž se musí soud vypořádat, respektive posoudit navrhovatelem předložené listiny, což lze učinit pouze provedením důkazů v rámci nařízeného jednání. Nepřezkoumatelnost napadeného rozhodnutí spatřuje v tom, že navrhovatelka sice uvedla, z jakých vážných důvodů má být znalec pro přezkum zprávy o vztazích jmenován, soud prvního stupně se však s těmito tvrzeními (a souvisejícími důkazy) nikterak nevypořádal, pročež je usnesení nepřezkoumatelné, neb v odůvodnění není uvedeno, zda a z jakých důvodů existuje vážný důvod ke jmenování znalce pro přezkum zprávy o vztazích. Má za to, že navrhovatelka se podáním zjevně šikanozního návrhu domáhá poskytnutí informací, které již má, a které přesahují rámec informací, na něž má navrhovatelka jako akcionář účastnice 1) právo, což soud prvního stupně nesprávně právně posoudil. Na základě uvedených skutečností navrhuje, aby odvolací soud napadené usnesení zrušil a vrátil věc soudu prvního stupně k dalšímu řízení.5. K odvolání účastnice 1) se vyjádřila navrhovatelka, která má za to, že i přes novelu znění ZOK je lhůta 15 dnů stanovená v § 85 ZOK zachována a nadále tak platí, že soud nenařizuje jednání a neprovádí dokazování. Nejedná se tedy o vadu řízení, pokud soud jednání nenařídí, přičemž odkazuje na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 11. 2019, sp. zn. 27 Cdo 192/2018. Navrhovatelka považuje i právní posouzení za správné a navrhuje, aby odvolací soud napadené usnesení jako věcně správné potvrdil.6. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací dospěl k závěru, že odvoláním napadené usnesení je nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů.7. Odvolací soud konstatuje, že danou věc je třeba posuzovat dle ZOK ve znění účinném do 31. 12. 2020, neboť podle čl. II bodu 8. a 9. zákona č. 33/2020 Sb., kterým se mění zákon č. 90/2012 Sb., zákon o obchodních korporacích, ve znění zákona č. 458/2016 Sb., a další související zákony, se:1) zpráva o vztazích za účetní období započaté přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona zpracovává podle ZOK, ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona,2) pravidla pro přezkum zprávy o vztazích, včetně řízení o jmenování znalce pro účely přezkumu zprávy o vztazích a povinností znalce, poprvé použijí pro přezkum zprávy o vztazích zpracované v souladu s požadavky ZOK, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.8. V daném případě se navrhovatelka domáhá jmenování znalce pro přezkum zprávy o vztazích za rok 2020, tudíž se jedná o období, které započalo před účinností novely ZOK učiněné shora uvedeným zákonem, pročež nejenom samotná zpráva se zpracovává, ale i řízení o jmenování znalce se řídí ZOK účinném ve znění do 30. 12. 2020.9. Z napadeného usnesení vyplývá, že soud prvního stupně na danou věc nesprávně aplikoval ZOK ve znění účinném od 1. 1. 2021, a proto ji nesprávně právně posoudil, neboť právní úprava zprávy o vztazích účinná od 1. 1. 2021 doznala podstatných změn. Z odůvodnění předmětného usnesení nelze proto seznat, proč soud o návrhu věcně rozhodoval a nepostupoval podle § 86 odst. 1 ZOK ve znění účinném do 31. 12. 2020, které stanoví, že „Soud není vázán návrhem osoby znalce. Účastníky řízení jsou ovládaná osoba, navrhovatel a znalec; místně příslušným k rozhodování je soud, v jehož obvodu sídlí ovládaná osoba. O návrhu na jmenování znalce rozhodne soud do 15 dnů ode dne doručení návrhu, jinak platí, že navrženého znalce schválil. V případě marného uplynutí této lhůty soud řízení zastaví; účastníky řízení o tom nevyrozumí.“ Usnesení je tak nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů.10. Na základě shora uvedeného odvolací soud napadené usnesení soudu prvního stupně dle § 219a odst. 1 písm. b) zrušil v celém rozsahu, neboť výroky II., III. a IV. jsou výroky závislými na výroku I. (§ 212 písm. a) o. s. ř.) a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení dle § 221 odst. 1 písm. a) o. s. ř., přičemž bude mít na zřeteli i hmotněprávní lhůty stanovené pro dané řízení a nepřehlédne ani judikaturu Nejvyššího soudu, např. rozhodnutí sp. zn. 27 Cdo 451/2020 ze dne 31. 8. 2021 a v něm uvedenou judikaturu či usnesení sp. zn. 27 Cdo 2515/2020 ze dne 30. 3. 2021.