7 Cmo 59/2022-148 — Vrchní soud v Praze

1. Městský soud v Praze jako soud prvního stupně (dále též jen soud) napadeným usnesením rozhodl, že navrhovateli se nepřiznává osvobození od soudních poplatků. V odůvodnění rozhodnutí uvedl, že navrhovatel se domáhal vyslovení neplatnosti rozhodnutí jediného společníka při výkonu působnosti valné hromady ze dne 12. 10. 2011, že navrhovatel podal včasné dovolání proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 29. 11. 2021, č. j. 7 Cmo 185/2021 – 124, kterým bylo potvrzeno usnesení nadepsaného soudu o přerušení řízení do pravomocného skončení řízení vedeného u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. 79 Cm 70/2020, že soud vyzval navrhovatele usnesením ze dne 31. 12. 2021, č. j. 80 Cm 142/2011-132, k zaplacení soudního poplatku za dovolání dle položky č. 23 odst. 2 Sazebníku ve výši 4 000 Kč, že usnesení bylo zástupci navrhovatele doručeno dne 4. 1. 2022, že navrhovatel požádal podáním doručeným soudu dne 17. 1. 2022 o osvobození od soudních poplatků. Svou žádost navrhovatel zdůvodnil tím, že je v současné době nemajetný a úhrada soudního poplatku je nad jeho finanční možnosti.2. Dále soud uvedl, že k výzvě soudu doručené zástupci navrhovatele dne 26. 1. 2022, navrhovatel soudu ve stanovené lhůtě nedoručil požadované vyplněné prohlášení a doklady prokazující jeho majetkové a výdělkové poměry, v podání doručeném soudu 8. 2. 2022 navrhovatel uvedl, že se neztotožňuje s názorem soudu, že je nutné soudu zaslat vyplněné prohlášení o osobních a majetkových poměrech.3. Soud uzavřel, že žádosti navrhovatele nelze vyhovět, neboť navrhovatel hodnověrným způsobem svou finanční situaci bránící mu v zaplacení vyměřeného soudního poplatku nedoložil, a to ani přes výzvu soudu.4. Proti tomuto usnesení se navrhovatel odvolal. Uvedl zejména, že požádal soud, aby rozhodl o jeho osvobození od soudního poplatku, který je mimo jeho finanční možnosti, s usnesením nesouhlasí, neboť soud nedostatečně posoudil skutkové okolnosti případu, přerušení řízení je nehospodárné a nesplňuje podmínky, soud pochybil, když pouze uvedl, že nemohl žádosti navrhovatele vyhovět, neboť navrhovatel hodnověrným způsobem svou finanční situaci bránící mu v zaplacení vyměřeného soudního poplatku nedoložil, a to ani přes výzvu soudu. Navrhovatel však svou finanční situaci popsal podrobně a detailně. Usnesení soudu není dostatečně odůvodněno, proto rozhodnutí není přezkoumatelné. Navrhl, aby odvolací soud napadené usnesení změnil a přiznal mu osvobození od soudního poplatku.5. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal napadené usnesení podle § 212 a násl. občanského soudního řádu (dále o. s. ř.) v platném znění a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.6. Ze spisu vyplynulo, že navrhovatel podal dne 29. 12. 2021 dovolání proti usnesení Vrchního soudu v Praze, soud vyměřil navrhovateli soudní poplatek za dovolání, navrhovatel podáním ze dne 17. 1. 2022 požádal o osvobození od soudního poplatku za dovolání, a to z důvodu nedostatku finančních prostředků, soud vyzval navrhovatele, aby soudu ve lhůtě 15 dnů od doručení výzvy doručil soudu zaslané vyplněné prohlášení a doklady prokazující jeho majetkové a výdělkové poměry, že výzva soudu byla doručena zástupci navrhovatele dne 26. 1. 2022, navrhovatel soudu ve stanovené lhůtě nedoručil požadované vyplněné prohlášení a doklady prokazující jeho majetkové a výdělkové poměry. Soud dospěl k závěru, že vzhledem k tomu, že navrhovatel hodnověrným způsobem svou finanční situaci bránící mu v zaplacení vyměřeného soudního poplatku nedoložil, a to ani přes výzvu soudu, důvody pro přiznání poplatkové úlevy podle ustanovení § 138 občanského soudního řádu (dále též o. s. ř.) soud neshledal, předmětnou žádost proto zamítl.7. Podle § 138 odst. 1 občanského soudního řádu na návrh může předseda senátu přiznat účastníkovi zčásti osvobození od soudních poplatků, odůvodňují-li to poměry účastníka a nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva; přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně, jsou-li proto zvlášť závažné důvody.8. Osvobození od soudního poplatku na návrh je specifický institut, který slouží k tomu, aby osoba (poplatník), jež se z objektivních důvodů ocitla v situaci, kdy jsou její poměry nepříznivé, a proto nemůže zaplatit často nemalou částku za soudní poplatek, nebyla pouze z toho důvodu vyloučena z realizace svého ústavního práva na přístup k soudu (srov. k tomu čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod). Jde o reálné vyjádření tzv. práva chudých. Smyslem osvobození od soudního poplatku je tedy umožnit přístup k soudu účastníkům, jejichž majetkové a jiné osobní poměry neumožňují soudní poplatek zaplatit. Při rozhodování o osvobození od soudních poplatků soud přihlíží mj. k celkovým majetkovým poměrům žadatele, k výši soudního poplatku, k povaze uplatněného nároku, k tomu, zda žadatel úplně a pravdivě vylíčil své majetkové poměry. Žadatel o osvobození od soudního poplatku je povinen své majetkové poměry prokázat.9. Odvolací soud uzavřel, že z navrhovatelem uváděných skutečností nelze dovodit, že navrhovatel úplně a pravdivě vylíčil své majetkové poměry, nelze dospět k závěru, že navrhovatel prokázal, že by mu v důsledku jeho majetkových poměrů bylo znemožněno uplatnit jeho právo u soudu. Z uvedených tvrzení navrhovatele nelze učinit závěr, že navrhovatel je nemajetný a že nemá žádnou rozumnou možnost, jak svou zákonnou poplatkovou povinnost splnit. Skutečnost, že navrhovatel nedisponuje v současné době dostatkem finančních prostředků na úhradu soudního poplatku za dovolání, nesvědčí o tom, že není schopen soudní poplatek zaplatit.10. Správný je proto závěr soudu, že není na místě osvobodit navrhovatele od soudního poplatku, byť částečně.11. Odvolací soud se plně ztotožnil se závěry soudu prvního stupně a plně odkazuje na odůvodnění napadeného usnesení.12. Protože je napadené rozhodnutí věcně správné, odvolací soud je podle § 219 o. s. ř. potvrdil.13. O náhradě nákladů odvolacího řízení odvolací soud nerozhodoval, neboť tímto rozhodnutím řízení o věci nekončí.