9 Cmo 25/2022-24 — Vrchní soud v Praze

1. Návrhem doručeným soudu prvního stupně dne 4. 11. 2021 se navrhovatel vůči , Anonymizováno, , (dále jen „družstvo“), domáhá, aby soud vyslovil neplatnost usnesení členské schůze družstva ze dne 20. 9. 2021, kterým byla schválena závěrečná zpráva likvidátorky, účetní závěrka, odměna likvidátora, návrh na rozdělení likvidačního zůstatku členům družstva a převod zůstatku na účtu družstva na „účet SVJ“.2. Navrhovatel uvedl, že pozvánka na členskou schůzi mu byla vhozena do poštovní schránky 13 dnů před jejím konáním, přestože zákon ukládá lhůtu 15 dnů. Zda byla pozvánka uveřejněna na infomační desce družstva, navrhovatel neví, neboť si jí nevšiml. Na pozvánce bylo uvedeno, že závěrečná zpráva likvidátorky a návrh na rozdělení likvidačního zůstatku budou umístěny na internetových stránkách SVJ; nebylo tam však uvedeno, kterého SVJ, a chyběla i adresa internetových stránek. Navrhovatel, kterému je 75 let, se tak nemohl na schůzi řádně připravit. Proto se také zdržel hlasování. Podle navrhovatele je zásadně chybně rozdělen likvidační zůstatek, který má být rozdělen podle výše členských vkladů. Podle napadeného usnesení měl navrhovatel složit členský vklad ve výši 19 639 Kč, přestože oproti ostatním členům družstva složil další členské vklady ve výši 1 509 172 Kč.3. Zároveň s žalobou podal navrhovatel také návrh na vydání předběžného opatření, jímž se domáhal, aby soud družstvu zakázal pokračovat v likvidaci a nakládat s částkou 1 695 377 Kč, která představuje likvidační zůstatek určený k rozdělení. Žalobce uvedl, že vzhledem k obsahu usnesení členské schůze již likvidátorce nic nebrání v tom, aby likvidační zůstatek převedla členům a podala návrh na výmaz družstva z obchodního rejstříku. To by navrhovateli podstatně ztížilo, popř. dokonce znemožnilo domoci se svých práv.4. K návrhu navrhovatel přiložil zápis z členské schůze družstva ze dne 28. 6. 2011, která schválila přidělení bytu č. 28 v domě navrhovateli jako nebydlícímu členu družstva za dodatečný členský vklad 1 500 000 Kč, a výpisy z bankovních účtů o úhradě dodatečného členského vkladu. Dále přiložil pozvánku na spornou členskou schůzi na 20. 9. 2021, zprávu likvidátorky s návrhem na rozdělení likvidačního zůstatku ve výši 1 695 377 Kč mezi členy družstva podle členských vkladů (výše podílu na likvidačním zůstatku se odvíjí od velikosti bytu), zápis ze sporné členské schůze, podle nějž byla schválena napadená usnesení (1 člen se zdržel).5. Soud prvního stupně napadeným usnesením návrhu na nařízení předběžného opatření vyhověl a družstvu zakázal pokračovat v likvidaci (výrok I.) a nakládat s částkou 1 695 377 Kč, představující likvidační zůstatek určený k rozdělení mezi členy družstva (výrok II.). Dospěl k závěru, že navrhovatel osvědčil existenci nároku ve věci samé, neboť jsou u něj dány všechny předpoklady § 663 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích (dále jen „z. o. k.“) ve spojení s § 258 a 259 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen „.o. z.“) a jím tvrzený nárok není zjevně nedůvodný. Dále měl za to, že v projednávané věci je dána potřeba zatímní úpravy vztahů mezi účastníky, neboť napadené ustanovení umožňuje likvidátorce družstva bez dalšího vyplatit členům družstva jejich podíly na likvidačním zůstatku, dokončit likvidaci a nechat družstvo vymazat z obchodního rejstříku. Pokud by k tomu došlo, mohlo by to vést ke vzniku dalších sporů a k ohrožení zájmů třetích osob jednajících v dobré víře.6. Proti výrokům I. a II. tohoto usnesení podalo družstvo odvolání, ve kterém učinilo spornou otázku, zda je navrhovatel členem družstva. Družstvo potvrdilo, že na členské schůzi dne 28. 6. 2011 byla přijata jeho nabídka na uzavření nájemní smlouvy za částku 1 500 000 Kč, nicméně příslušné listiny ke vzniku navrhovatelova členství nebyly vyhotoveny. Navrhovatel tak není ve věci aktivně legitimován. Družstvo navrhlo, aby odvolací soud napadené usnesení změnil tak, že návrh na nařízení předběžného opatření zamítne.7. Navrhovatel se k odvolání nevyjádřil.8. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací po zjištění, že odvolání bylo podáno včas osobou k tomu oprávněnou, přezkoumal napadené usnesení a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.9. Odvolací soud předesílá, že řízení o vyslovení neplatnosti členské schůze družstva je řízením ve statusové věci právnické osoby podle § 85 písm. a) zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z. ř. s.“), a má charakter řízení nesporného. Z toho plyne také označení účastníků řízení v záhlaví.10. Podle § 102 o. s. ř., je-li třeba po zahájení řízení zatímně upravit poměry účastníků nebo je-li po zahájení řízení obava, že by výkon rozhodnutí v řízení posléze vydaného mohl být ohrožen, může soud nařídit předběžné opatření. (odstavec 1). Ustanovení § 75, 75a, 75b, 75c, 76, 76c, 76d, 76e, 76f, 76g, § 77 odst. 1 písm. b) až d), § 77 odst. 2, § 77a a § 78 odst. 3 se použijí obdobně. (odstavec 3 věta druhá).11. Podle § 75c o. s. ř. předseda senátu nařídí usnesením předběžné opatření, jestliže bude prokázáno, že je třeba, aby byly zatímně upraveny poměry účastníků, nebo že je tu obava, že by výkon soudního rozhodnutí byl ohrožen, a jestliže budou alespoň osvědčeny skutečnosti, které jsou rozhodující pro uložení povinnosti předběžným opatřením (odst. 1). Pro předběžné opatření je rozhodující stav v době vyhlášení (vydání) usnesení soudu prvního stupně (odstavec 4).12. Nárok navrhovatele ve věci samé se řídí § 663 odst. 1 větou první z. o. k. (Každý člen družstva, člen představenstva nebo kontrolní komise nebo likvidátor se mohou dovolávat neplatnosti usnesení členské schůze podle ustanovení občanského zákoníku o neplatnosti usnesení členské schůze spolku pro rozpor s právními předpisy nebo stanovami) ve spojení s § 259 o. z. (Právo dovolat se neplatnosti rozhodnutí zaniká do tří měsíců ode dne, kdy se navrhovatel o rozhodnutí dozvěděl nebo mohl dozvědět, nejpozději však do jednoho roku od přijetí rozhodnutí.).13. Soud prvního stupně dospěl správně k předběžnému závěru, že návrh byl podán včas, a že navrhovatel osvědčil, že je členem družstva. To učinil předložením listin, z nichž vyplývá, že jej družstvo za svého člena považuje (členská schůze schválila, že mu družstvo jako členovi pronajme proti dodatečnému členskému vkladu byt, žalobce schválený dodatečný členský vklad zaplatil, družstvo mu zaslalo pozvánku na členskou schůzi). Pro vydání předběžného opatření přitom postačuje, aby navrhovatel svůj nárok ve věci samé osvědčil, tj. aby se vyhovění jeho návrhu jevilo pravděpodobným. Námitky vznesené družstvem v odvolání proto nařízení předběžného opatření nebrání; otázku aktivní legitimace navrhovatele vyřeší soud definitivně až v konečném rozhodnutí ve věci samé.14. K tomu nutno podotknout, že podle § 756 odst. 1 z. o. k. má člen bytového družstva nárok na podíl na likvidačním zůstatku ve výši splněné vkladové povinnosti; totéž ostatně stanovil i § 259 odst. 3 obchodního zákoníku č. 513/1991 Sb. I v této otázce se tak navrhovatelův nárok jeví osvědčeným.15. Odvolací soud souhlasí rovněž se závěrem soudu prvního stupně, podle kterého je dána potřeba zatímní úpravy poměrů účastníků, neboť napadené usnesení otevírá likvidátorce družstva cestu k výplatě schválených podílů na likvidačním zůstatku členům a následnému podání návrhu na výmaz družstva z obchodního rejstříku. Zánik družstva by přitom navrhovateli znemožnil domoci se přezkoumání výše vypořádacího podílu soudní cestou.16. Odvolací soud zvažoval věc i z hlediska ustálené judikatury, podle které při rozhodování o předběžném opatření mají být respektována i ústavní pravidla ochrany toho, vůči němuž předběžné opatření směřuje (srov. nález Ústavního soudu ze dne 12. 3. 2002, sp. zn. III. ÚS 394/01). Odložení výplaty podílu na likvidačním zůstatku v řádu desetitisíců korun ostatním členům družstva do rozhodnutí soudu ve věci samé přitom podle odvolacího soudu představuje podstatně méně závažný zásah do jejich práv, než je ztráta, kterou je ohrožen navrhovatel.17. Odvolací soud proto usnesení soudu prvního stupně potvrdil, neboť je věcně správné (§ 219 o. s. ř.).18. O nákladech řízení rozhodne soud prvního stupně v konečném rozhodnutí ve věci.