9 Cmo 89/2022-144 — Vrchní soud v Praze

1. Návrhem došlým soudu prvního stupně dne 9. 5. 2022 se navrhovatel domáhal zápisu změn do rejstříku obecně prospěšných společností. Konkrétně výmazu dosud zapsané správní rady ve složení: , Anonymizováno, - předseda správní rady, , právnická osoba, a , Anonymizováno, - členové správní rady, a zápisu správní rady v novém složení: a , právnická osoba, - předseda správní rady, , adresa, - členové správní rady. K tomuto návrhu byly přiloženy následující listiny: rozhodnutí zakladatele - , adresa, , ze dne 1. 4. 2022, kterým zakladatel odvolal stávající členy správní rady a jmenoval nové členy správní rady, zápis ze schůze správní rady o volbě předsedy správní rady- , právnická osoba, , ze dne 30. 4. 2022 a čestná prohlášení k zápisu navržených členů správní rady a jejich výpisy z evidence Rejstříku trestů České republiky.2. Rejstříkový soud usnesením ze dne 12. května 2022 č. j. O 298/RD81/KSUL, Fj 25463/2022/KSUL-125 vyzval navrhovatele, aby předložil ve stanovené lhůtě řádné rozhodnutí zakladatelů o odvolání stávajících a jmenování nových členů správní rady, tedy rozhodnutí obou zakladatelů, tj. i správce pozůstalosti či osoby, na kterou přešla práva a povinnosti zakladatele a dále aby předložil doklad, že , právnická osoba, splňuje podmínky pro členství ve správní radě (dále též jen „výzva z 12. 5. 2022“).3. Navrhovatel reagoval podáním ze dne 23. 5. 2022, v němž namítl, že „Pokud má obecně prospěšná společnost více zakladatelů a jeden ze zakladatelů zemře, tak jeho práva a povinnosti nepřecházejí na třetí osobu. Toto plyne z § 8 zákona č. 248/1995 Sb.“ Dále namítl, že práva a povinnosti zakladatele jsou čistě osobními právy, které v rámci dědictví nepřecházejí na dědice, jelikož se nejedná o součást jmění ve smyslu § 1475 o.z., nelze tedy požadovat rozhodnutí dědice nebo správce dědictví.4. V záhlaví označeným usnesením soud prvního stupně rozhodl tak, že „Návrh na zápis změn do rejstříku obecně prospěšných společností se odmítá.“5. V odůvodnění usnesení soud prvního stupně uvedl, že z obsahu rejstříkového spisu vyplývá, že obecně prospěšná společnost má dva zakladatele, kdy druhý zakladatel, , adresa, , dne 25. 12. 2021 zemřel. Dle ust. § 4 odst. 4 zák. č. 248/1995 Sb., zakládací listina může také vyloučit přechod práv a povinností zakladatele na jinou osobu. Vzhledem k tomu, že zakládací smlouva přechod práv a povinností nevyloučila, pak tyto práva a povinnosti jsou předmětem dědického řízení. Zároveň, v souladu s rozhodnutím Vrchního soudu v Olomouci, sp.zn. 8 Cmo 360/2010, se tato změna v osobě zakladatele zapíše do rejstříku obecně prospěšných společností. Vzhledem k tomu, že k návrhu nebyly předloženy doklady o tom, kdo na koho přešly práva a povinnosti zemřelého zakladatele či kdo je oprávněn je dočasně vykonávat, vyzval proto soud navrhovatele k předložení uvedených dokladů. Na tuto výzvu bylo ze strany navrhovatele reagováno podáním doručeným soudu dne 25. 5. 2022, kterým soudu ovšem nepředložil doklady o tom, že by na , adresa, přešla práva a povinnosti po zemřelém zakladateli či by byla oprávněna k jejich výkonu. Vzhledem k tomu, že nebylo tak předloženo řádné rozhodnutí zakladatelů o odvolání stávajících členu správní rady a o jmenování nových členů správní rady, nezbylo soudu než návrh na zápis změn do rejstříku obecné prospěšných společností dle § 86 písm. e) z.v.r. odmítnout.6. Proti usnesení soudu prvního stupně podal navrhovatel včasné odvolání. Odvolatel považuje názor soudu prvního stupně za nesprávný. Opakoval svoji argumentaci, jež uvedl již v podání ze dne 23. 5. 2022. Odvolatel navrhl, aby odvolací soud změnil odvoláním napadené usnesení tak, že návrhu vyhoví.7. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací dospěl k závěru, že odvolání proti usnesení soudu prvního stupně je důvodné, byť z jiných, než odvolatelem namítaných důvodů.8. Podle § 9 odst. 2 zákona č. 121/2008 Sb. zákona o vyšších soudních úřednících „Proti rozhodnutí vydanému vyšším soudním úředníkem v občanském soudním řízení nebo soudním řízení správním, proti němuž nelze podat odvolání, odpor nebo námitky podle občanského soudního řádu, může účastník řízení podat námitky do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení. V námitkách nelze uplatnit nové skutečnosti nebo důkazy. O těchto námitkách rozhodne předseda senátu, který rozhodnutí vydané vyšším soudním úředníkem bez jednání potvrdí nebo změní. Proti rozhodnutí předsedy senátu o námitkách, o odmítnutí námitek nebo o zastavení námitkového řízení, není odvolání přípustné. Doručené rozhodnutí vyššího soudního úředníka, proti kterému již není možné podat námitky, je v právní moci. Není-li v tomto zákoně stanoveno jinak, použijí se na námitkové řízení ustanovení upravující odvolání podle občanského soudního řádu obdobně.“9. Podle § 41 odst. 2 o. s. ř. Každý úkon posuzuje soud podle jeho obsahu, i když je úkon nesprávně označen.10. Procesní úkony účastníků řízení je třeba vykládat na základě učiněného projevu vůle. V souladu se zásadou bezformálnosti procesního úkonu soud posuzuje každý úkon účastníka řízení podle jeho obsahu a nikoliv podle toho, jak je formálně označen. Není proto podstatné, je-li úkon označen jako vyjádření, když se podle obsahu jedná např. o odvolání účastníka či o jiný úkon.11. Dle obsahu předloženého soudního spisu výzva z 12. 5. 2022 byla navrhovateli doručena dne 16. 5. 2022. Navrhovatel na ni reagoval výše popsaným podáním ze dne 23. 5. 2022, jenž označil jako „Doplnění a vyjádření“. V podání odmítl oprávněnost požadavku rejstříkového soudu na předložení rozhodnutí obou zakladatelů, tj. i správce pozůstalosti či osoby, na kterou přešla práva a povinnosti zakladatele, s tím, že smrtí pana , adresa, jeho funkce zakladatele zanikla, na žádnou osobu nepřešla a veškerá práva zakladatelů nyní výlučně vykonává , adresa, jako současný jediný zakladatel. Podání ze dne 23. 5. 2022 označené navrhovatelem jako „Doplnění a vyjádření“, je svým obsahem námitkami. Tedy opravným prostředkem ve smyslu výše citovaného ustanovení zákona. O nich byl však předseda senátu, resp. samosoudce povinen rozhodnout, ale nerozhodl, jak vyplývá z obsahu spisu. Tím zatížil řízení vadou, jež mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. To je důvod pro zrušení odvoláním napadeného rozhodnutí bez dalšího. V důsledku této vady řízení bylo bezpředmětné zabývat se odvolacími námitkami, resp. jejich důvodností.12. Odvolací soud proto postupoval podle § 219a odst. 1 písm. a) a § 221 odst. 1 písm. a) o. s. ř., napadené usnesení zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.