12 Cmo 152/2022-125 — Vrchní soud v Praze

1. Soud prvního stupně shora označeným rozsudkem v bodě I. výroku zrušil směnečný platební rozkaz ze dne 14. 6. 2021, č. j. 38 Cm 83/2021-11 a v bodě II. výroku uložil žalobci zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši 40 453 Kč.2. V odůvodnění soud uvedl, že o žalobě bylo k návrhu žalobce rozhodnuto směnečným platebním rozkazem, kterým bylo žalovanému uloženo zaplatit směnečný peníz ve výši 300 000 Kč se 6% úrokem z této částky ode dne 1. 3. 2021 do zaplacení, proti němuž podal žalovaný včasné námitky. V nich uvedl, že vystavená směnka je podepsána za žalovaného jednatelem žalobce na základě generální plné moci ze dne 2. 8. 2018. Potvrdil, že jednateli žalobce , Anonymizováno, plnou moc udělil v souvislosti se společným podnikáním v jiné společnosti, ještě před založením žalobce. Oba v ní byli jednateli a ze společenské smlouvy vyplývalo, že při zastoupení společnosti musí jednat společně. To platilo i pro žalobce až do 3. 5. 2019, kdy žalovaný přestal být jeho jednatelem. Důvodem zmocnění byl výhradně výkon funkce jednatele společnosti. Chybou bylo, že plná moc byla koncipována jako generální. Žalovaný však neměl v úmyslu zmocnit , Anonymizováno, k jednáním mimo rámec a výkon funkce jednatele společnosti. Směnka, která jako blankosměnka zajišťovala závazek ze smlouvy o zápůjčce ze dne 1. 2. 2019, byla stejně jako smlouva o zápůjčce podepsána , Anonymizováno, bez vědomí a proti vůli žalovaného. Smlouva byla , Anonymizováno, předložena žalovanému v nedatovaném dopisu, který mu byl doručen dne 7. 4. 2021 spolu s kopií plné moci ze dne 2. 8. 2018. Dopisem ze dne 15. 4. 2021 a e-mailem adresovanými , Anonymizováno, žalovaný plnou moc odvolal (§ 448 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen obč. zák.). V reakci , Anonymizováno, žalovanému sdělil, že by si měl dávat pozor na to, co podepisuje, a že se nejedná o zápůjčku, ale o zajišťovací prostředek proti možným škodám po odchodu žalovaného ze společnosti. Podpisem smlouvy o zápůjčce ze dne 1. 12. 2019 byl zastřen jiný právní úkon. Podpisy na straně zapůjčitele a vydlužitele jsou učiněny jednostranně ve střetu zájmů. Došlo k nim v době, kdy žalovaný byl jednatelem žalobcem. Smlouvu o zápůjčce považuje žalovaný za neplatnou pro nedostatek formy. Poukázal, že každý má povinnost jednat v právním styku poctivě, když nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu. Zjevné zneužití práva nepožívá právní ochrany. Směnka žalovanému nebyla předložena k placení.3. Žalobce k námitkám uvedl, že příběh žalovaného není pravdivý. Žalovaný nikdy jednání žalobce, které vedlo k podepsání směnky na základě plné moci, nezpochybnil.4. Po provedeném dokazování (spornou směnkou, předžalobní upomínkou ze dne 27. 2. 2021, plnou mocí ze dne 2. 8. 2018, dopisem ze dne 15. 4. 2021, stejnopisem notářského zápisu ze dne 18. 1. 2019, č. j. , Anonymizováno, , dvěma plnými mocemi ze dnů 15. 1. 2019 a 10. 1. 2019, dopisem ze dne 22. 3. 2021, reakcí žalobce na dopis, smlouvou o zápůjčce ze dne 1. 2. 2019) soud uzavřel, že plná moc ze dne 2. 8. 2018 je uzavřena na straně zmocnitele i na straně zmocněnce dvěma fyzickými osobami , Jméno žalovaného, a , Anonymizováno, . Plná moc byla vystavena dne 2. 8. 2018, tj. před vznikem žalobce. Ten byl založen s ohledem na obsah notářského zápisu dne 18. 1. 2019 a do obchodního rejstříku byl zapsán až dne 24. 1. 2019. Žalovaný vykonával funkci jednatele v žalobci od 24. 1. 2019 a do 24. 4. 2019; výmazu došlo až dne 3. 5. 2019. Žalobce měl v období od 24. 1. 2019 do 24. 4. 2019 dva jednatele, kteří jej zastupovali společně. Samostatně žalobce zastupoval , adresa, Zajíček až po odchodu žalovaného ze společnosti a po zániku jeho funkce jednatele. Směnka vystavená dne 1. 2. 2019 a podepsaná , Anonymizováno, na základě plné moci ze dne 2. 8. 2018 tak nemohla být podkladem pro to, aby v roce 2018 , Anonymizováno, vystupoval za žalobce, který v té době nebyl ani založen, ani nevznikl. Uvedená plná moc se mohla vztahovat k jednání za jinou společnost, nikoliv však za žalobce. Není možné, aby na jejím podkladě bylo jednáno a konáno ze strany , Anonymizováno, , jakožto jednatele žalobce, v souvislosti se smlouvou o zápůjčce uzavřenou dne 1. 2. 2019, jejímž obsahem mělo být poskytnutí zápůjčky ve výši 300 000 Kč žalovanému se zajištěním případného dluhu směnkou a s dohodou o vyplňovacím právu směnečném. Soud postupoval podle § 6 odst. 1, 2, § 8, § 446 a § 448 o. z. Žalovaný se o existenci směnky a smlouvy o zápůjčce dověděl až dne 15. 3. 2021, směnka a smlouva o zápůjčce mu byly předloženy žalobcem dne 15. 4. 2021. V reakci na uvedené žalovaný plnou moc odvolal. Podpisem smlouvy o zápůjčce byl zastřen jiný právní úkon, když se nejednalo o zápůjčku peněžních prostředků, když nebylo prokázáno, že by k poskytnutí peněžních prostředků ve prospěch žalovaného došlo. V době, kdy byla uzavřena smlouva o zápůjčce, nesvědčilo , Anonymizováno, právo zastupovat žalovaného, neboť v této době, jak bylo prokázáno společenskou smlouvou žalobce, museli za žalobce jednat dva jeho jednatelé, přičemž žalovaný k datu 1. 2. 2019 jednatelem žalobcem ještě byl. Pokud ze společenské smlouvy žalobce vyplývá, že jménem žalobce musí jednat společně dva jednatelé, není přípustné, aby jednatelé žalobce udělili generální plnou moc pouze jednomu z nich (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 4. 2007, sp. zn. 29 Odo 1082/2005). Uzavřel-li , Anonymizováno, smlouvu o zápůjčce jak v postavení jednatele žalobce, tak v postavení zástupce žalovaného (bez existující plné moci), je uzavřená smlouva neplatná. To platí i o směnce. Jednání žalobce, která za něho učinil její jednatel , Anonymizováno, , nesou znaky nepoctivého jednání v právním styku s tím, že jednání jmenovaného jednatele je třeba označit za nepoctivé a protiprávní, z něhož se žalobce pokusil těžit. Takovéto zneužití práva nemůže ani požívat žádné právní ochrany.5. Soud proto směnečný platební rozkaz zrušil a uložil žalobci zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení (§ 142 odst. 1 o. s. ř.).6. Rozsudek napadl v celém rozsahu žalobce včasným odvoláním a navrhl jeho zrušení a vrácení věci soudu prvního stupně k dalšímu řízení. V jeho doplnění uvedl, že soud prvního stupně nehodnotil provedené důkazy. Své rozhodnutí založil na úvaze, která nemá oporu ani v provedeném dokazování, ani v platné právní úpravě. Přijaté závěry jsou postaveny na domněnkách. Není zřejmé, na základě čeho byl návrh zamítnut.7. Žalovaný ve vyjádření k odvolání navrhl rozsudek potvrdit. Uvedl, že závěr soudu prvního stupně o neplatnosti směnky a smlouvy o zápůjčce z důvodu rozporu tvrzeného zmocnění se společenskou smlouvou, je správný. Bylo prokázáno i to, že se jednalo o zastřený právní úkon, neboť účelem nebylo poskytnutí finančních prostředků. Žalovaný neměl v úmyslu zmocnit , Anonymizováno, k jednání mimo rámec výkonu funkce jednatele žalobcem. Jakmile zjistil, že plná moc byla zneužita, odvolal ji. Žalobce netvrdil, že by o podpisu směnky a smlouvy žalovaného informoval, ani že by se částka 300 000 Kč dostala do dispozice žalovaného. Smlouva je neplatná i pro nedostatek formy, neboť v době podpisu smlouvy byl jednatelem žalobce vedle , Anonymizováno, i žalovaný.8. Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek včetně řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212 a § 212a o. s. ř.) a po provedeném jednání dospěl k závěru, že odvolání žalobce není důvodné. Vyšel přitom ze skutkového stavu zjištěného soudem prvního stupně na základě jím provedeného dokazování.9. Žalobce při jednání zdůraznil, že není zřejmé, z čeho soud prvního stupně dovodil, že je právní jednání neplatné, nepoctivé a v rozporu s dobrými mravy.10. Žalovaný se bránil tím, že směnka měla zajišťovat smlouvu o zápůjčce, na základě které však žádné finanční prostředky neobdržel, neboť měla zastírat jiné právní jednání.11. Z předmětné směnky vyplývá, že výstavce byl při jejím vystavení zastoupen , Anonymizováno, , jednatelem žalobce, na základě písemné plné moci ze dne 2. 8. 2018 (čl. III § 3 odst. 2 z. s. š.). Nejvyšší soud ve svém usnesení ze dne 29. 4. 2008, sp. zn. 29 Cdo 1453/2007 přijal závěr, že „byla-li písemně udělena zmocněnci plná moc k tomu, aby zmocnitelku zastupoval ve všech věcech, jde o všeobecnou plnou moc, opravňující zmocněnce ke všem právním úkonům kromě těch, jež vyžadují zvláštní plnou moc (např. odmítnutí dědictví). V situaci, kdy právní úprava, obsažená v ustanovení čl. III § 3 odst. 2 směnečného zákona, bez jakýchkoli pochybností pro podpis směnky zmocněncem požadavek existence zvláštní plné moci neurčuje, prosadí se shora uvedený závěr i v této věci“. Přijatý závěr se prosadí i v posuzované věci, když plná moc ze dne 2. 8. 2018 je dle svého obsahu generální plnou mocí, zmocňující , Anonymizováno, k zastupování žalovaného ve všech věcech, tedy i při podpisu směnky. Odvolací soud tak konstatuje, že směnka obsahuje formální náležitosti vyžadované čl. I § 75 z. s. š. a žalobci z ní podle čl. I § 78 odst. 1 ve spojení s čl. I § 28 odst. 2 a čl. I § 32 odst. 1 z. s. š. vznikl vůči žal