12 Cmo 184/2023-84 — Vrchní soud v Praze

1. Napadeným usnesením zamítl soud prvního stupně návrh žalovaného na zrušení rozsudku pro zmeškání ze dne 19. 7. 2023, č. j. 55 Cm 213/2022-47. Uvedl, že žalovaný napadl usnesení včasným odvoláním, v němž navrhl usnesení změnit tak, že se zmeškaná lhůta promíjí a vyslovuje se neúčinnost doručení usnesení. Uvedl, že soud o žalobě rozhodl rozsudkem pro zmeškání, který byl žalovanému doručen dne 25. 7. 2023. Podáním doručeným soudu dne 29. 7. 2023 navrhl žalovaný jeho zrušení z důvodu, že měl za to, že jednání je nařízeno až na srpen. Soud postupoval podle § 153b odst. 4 o. s. ř. a uzavřel, že žalovaný nemá omluvitelný důvod, pro který zmeškal první jednání, které se ve věci konalo dne 19. 7. 2023 a na němž byl vyhlášen předmětný rozsudek. Odkázal na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 188/2015 a zdejšího soudu sp. zn. 2 Cmo 175/2013 s tím, že žalovaným uvedený důvod (omyl v datu jednání) nelze ve světle citovaných rozhodnutí za omluvitelný považovat. Soud proto návrh na zrušení rozsudku pro zmeškání zamítl.2. Žalovaný napadl usnesení včas podaným odvoláním a navrhl, aby ve věci bylo nařízeno jednání. Uvedl, že žalobce ve vyjádření uvedl nepravdivé informace. Směnečný platební rozkaz mu doručen nebyl. Veškeré úvěry mu byly schváleny , Anonymizováno, , s jiným úvěrovým zprostředkovatelem při uzavírání půjček nespolupracoval. Úvěrová pracovnice , Anonymizováno, „figurovala pouze na podpisu smlouvy“. Jednání se neúčastnil z „omylných“ důvodů. Rozhodnutí bylo vydáno na základě nepravdivých informací i polopravd. Směnku nikdy nepodepsal a nebyl tedy důvod k řešení pohledávky prostřednictvím směnečného platebního rozkazu. Ta nemá žádnou spojitost s úvěrem. Vše je připraven doložit, a kdyby nezmeškal jednání, učinil by to. Žalobce využil jeho nepřítomnost ve svůj prospěch.3. Žalobce ve vyjádření k odvolání vedl, že návrh na zrušení rozsudku pro zmeškání byl zamítnut po právu. Jakákoliv polemika ohledně půjčky není namístě, když nebyl doložen omluvitelný důvod. Pokud jde o tvrzení o doručení směnečného platebního rozkazu, vycházel žalobce ze soudních dokumentů.4. Odvolací soud přezkoumal odvoláním napadené usnesení podle ustanovení § 212 o.s.ř., aniž za tím účelem nařizoval jednání (§ 214 odst. 2 písm. c) o.s.ř.) a dospěl k závěru, že odvolání žalovaného není důvodné.5. Z obsahu spisu odvolací soud zjistil, že žalovanému bylo doručeno předvolání k jednání s upozorněním na možnost vydání rozsudku pro zmeškání (vz. 18) do jeho datové schránky dne 27. 5. 2023 (potvrzením o dodání a doručení do datové schránky). Žalovaný se k jednání konanému dne 19. 7. 2023 v 11:00 hodin bez omluvy nedostavil a soud rozhodl k návrhu žalobce rozsudkem pro zmeškání (protokol z jednání). Rozsudek byl žalovanému doručen do jeho datové schránky dne 25. 7. 2023 (potvrzení o dodání a doručení do datové schránky). Podáním doručeným soudu dne 8. 8. 2023 se žalovaný proti rozsudku pro zmeškání odvolal a navrhl jeho zrušení z důvodu, že si místo data 19. 7. 2023 zaznačil 19. 8. 2023. Stalo se tak z nepozornosti a psychického vytížení. Směnečný platební rozkaz neměl být s ohledem na nepravost směnky vůbec vydán.6. Podle § 153b odst. 4 o. s. ř. zmešká-li žalovaný z omluvitelných důvodů první jednání ve věci, při němž byl vynesen rozsudek pro zmeškání, soud na návrh žalovaného tento rozsudek usnesením zruší a nařídí jednání. Takový návrh může účastník podat nejpozději do dne právní moci rozsudku pro zmeškání.7. Žalovanému byl rozsudek doručen dne 25. 7. 2023. Lhůta pro podání odvolání proti rozsudku začala běžet dne 26. 7. 2023 a posledním jejím dnem byl den 9. 8. 2023 (středa). Protože žalovaný podal dne 8. 8. 2023 proti rozsudku odvolání, rozsudek nenabyl právní moci a návrh na zrušení rozsudku, který byl součástí odvolání, byl tudíž podán včas.8. Rozsudek soud zruší v případě, že žalovaný prokáže, že první jednání ve věci zmeškal z omluvitelných důvodů. Za omluvitelný důvod lze považovat jednak událost, která žalovanému nezávisle na jeho vůli zabránila dostavit se včas k soudu (náhlá zdravotní indispozice, kolaps dopravy v důsledku nehody, zpoždění hromadné dopravy využité k cestě na jednání apod.), jednak okolnost žalovaným způsobenou či jinak zaviněnou, jestliže ji lze považovat (vzhledem ke všem okolnostem a poměrům žalovaného) za omluvitelnou. V posuzované věci nevyplývá důvod, pro který se žalovaný nedostavil k prvnímu jednání, které se ve věci konalo, z objektivních okolností, ale spočívá v nedostatečné pečlivosti žalovaného při seznamování se s obsahem předvolání k jednání. To však za omluvitelný důvod ve smyslu shora uvedeném považovat nelze (k tomu např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. 6. 2014, sp. zn. 30 Cdo 3383/2013).9. Pokud jde o výhrady žalovaného k žalobou uplatněnému směnečnému nároku, nebylo možné se jimi v tomto stadiu řízení zabývat. Podle § 212a odst. 6 o. s. ř. usnesením, jímž nebylo rozhodnuto ve věci samé, lze přezkoumat jen z důvodů, které se týkají toho, co soud prvního stupně řešil ve výroku usnesení. Předmětem přezkumu ze strany odvolacího soudu tak mohlo být jen posouzení důvodnosti návrhu na zrušení rozsudku pro zmeškání, resp. posouzení existence omluvitelného důvodu.10. Napadené usnesení shledal odvolací soud věcně správným, a proto jej podle § 219 o. s. ř. potvrdil. O náhradě nákladů tohoto odvolacího řízení bude rozhodnuto v konečném rozhodnutí ve věci.