12 Cmo 30/2023-46 — Vrchní soud v Praze

1. Napadeným usnesením soud prvního stupně nepřiznal žalobci osvobození od soudních poplatků. Uvedl, že žalobce se domáhá zaplacení směnky znějící na částku 500 000 Kč, čímž mu vznikla poplatková povinnost ve výši 25 084 Kč. Poté, co žalobce požádal o osvobození od soudních poplatků, byl vyzván k doložení poměrů. Žalobce uvedl, že žalovanému poskytl půjčku ve výši 8 000 000 Kč, kvůli čemuž si musel vzít úvěr, který stále splácí. Půjčka byla zajištěna více směnkami na dílčí částky. V Prohlášení žalobce uvedl, že žije ve společné domácnosti s přítelkyní na mateřské dovolené a nezletilou dcerou, které na žalobci nejsou finančně závislé. Jeho příjmy tvoří odměna za výkon funkce jednatele ve společnosti , právnická osoba, , IČO , IČO, , jejíž výši neuvedl. Žalobce jako podnikatel vykázal v podnikání zisk 231 564 Kč, daň zaplatil ve výši 6 885 Kč. Je vlastníkem nemovitého majetku, zčásti zatíženého zástavním právem zajišťujícím uvedený úvěr. Splátka úvěru činí 78 263 Kč měsíčně. Žalobce k žádosti připojil přiznání k dani z příjmu fyzických osob za rok 2021, v němž se podává, že příjmy žalobce ze závislé činnosti za uvedený rok činily 3 479 Kč, rozdíl mezi žalobcovými příjmy z podnikatelské činnosti (reklamní činnosti) a výdaji s nimi souvisejícími činil 228 085 Kč. Z přiznání k dani z přijmu právnických osob , právnická osoba, za rok 2021 se podává, že hlavní činností společnosti bylo pohostinství a nespecifikovaný velkoobchod a výsledek hospodaření činil minus 2 061 730 Kč, roční úhrn čistého obratu činil 3 489 273 Kč. Ze sbírky listin vedené soudem bylo zjištěno, že společnost , právnická osoba, od roku 2017 nezakládá účetní závěrky. Z vlastní činnosti soud zjistil, že žalobce je jediným jednatelem společnosti , právnická osoba, , IČO , IČO, , která od roku 2019 nezakládá do sbírky listin účetní závěrky. Soud odkázal na § 138 o. s. ř. a poukázal na předpoklady, které musí být splněny, aby mohlo být osvobození od soudních poplatků přiznáno. Zdůraznil, že je na žadateli, aby úplně tvrdil a pravdivě prokázal své poměry, což žalobce nesplnil. Žalobce zatajil svou majetkovou účast ve společnosti , právnická osoba, , a proto mu osvobození od soudních poplatků soud nepřiznal. Nesolventnost žalobce je primárně zapříčiněna splácením úvěru, který si žalobce dle vlastního vyjádření vzal, aby tyto prostředky mohl následně poskytnout žalovanému. Důsledky jeho vlastního riskantního jednání však nelze bez dalšího přenášet na stát a v důsledku též na všechny daňové poplatníky.2. Žalobce napadl usnesení včas podaným odvoláním, v němž navrhl, aby odvolací soud napadené usnesení „Obvodního soudu pro Prahu 8“ změnil tak, že se osvobození od soudního poplatku přiznává, případně přiměřeně snižuje, popř. aby je zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Zopakoval, na čem soud prvního stupně založil své rozhodnutí. Účast ve společnosti , právnická osoba, nezatajil vědomě, ovšem společnost od roku 2015 nevyvíjí hospodářskou činnost, v roce 2014 veškeré zařízení pro provozování diskotéky prodala a v roce 2017 ukončila nájem nebytových prostor. Žalobce se též odhradil proti zjištění soudu, že by neuvedl příjem z pracovního poměru u společnosti , právnická osoba, , IČO , IČO, , neboť tento příjem doložil doplňujícím podáním ze dne 7. 2. 2023. Nebude-li žalobci osvobození od soudního poplatku přiznáno, nebude se moci domáhat svého práva soudní cestou a dojde k porušení jeho práva na soudní ochranu.3. Odvolací soud přezkoumal odvoláním napadené usnesení podle ustanovení § 212 a § 212a o. s. ř., aniž za tím účelem nařizoval jednání (§ 214 odst. 2 písm. c) o. s. ř.) a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.4. Z obsahu spisu odvolací soud zjistil, že žalobce uplatnil žalobou nárok na zaplacení směnky vystavené žalovaným ve prospěch žalobce na částku 500 000 Kč, splatnou dne 31. 12. 2019. Usnesením ze dne 4. 1. 2023, č. j. 47 Cm 124/2022-7 soud žalobce vyzval k zaplacení soudního poplatku za návrh ve výši 25 084 Kč. Ve lhůtě stanovené k zaplacení soudního poplatku požádal žalobce o osvobození od soudních poplatků. Žádost odůvodnil tím, že žalovanému půjčil částku 8 000 000 Kč, přičemž aby tak mohl učinit, musel si vzít úvěr, který mu poskytla , právnická osoba, . Úvěr stále splácí. V Prohlášení uvedl, že v domácnosti žije s přítelkyní a nezletilou dcerou, které na žadateli nejsou finančně závislé. Je jednatelem společnosti , právnická osoba, , odměnu za výkon funkce žalobce doložil dodatečně podáním ze dne 7. 2. 2023, jeho odměna činí 17 626 Kč měsíčně. Podniká v oboru hostinská činnost i jako fyzická osoba s příjmem za rok 2021 ve výši 231 564 Kč a daní 6 885 Kč. Vlastní obchodní společnost , právnická osoba, , výše příjmu žalobce za poslední zdaňovací období po odečtení daně činila 0 Kč. Dále vlastní nemovitý majetek v katastrálním území , adresa, u Počátek. Přítelkyně žalobce je na mateřské dovolené, příjmy žádné nemá, dávky nepobírá. Žalobce má vyživovací povinnost k dceři. Splácí úvěr poskytnutý , právnická osoba, ve výši 8 540 000 Kč splátkou 78 263 Kč měsíčně. Existenci bankovního účtu žalobce netvrdil, výpisy z účtu nedoložil. Z přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2021 vyplynulo, že žalobce v roce 2021 vykázal základ daně 231 564 Kč, daň po uplatnění slevy činila 6 885 Kč. Dílčí základ daně z příjmu žalobce vykázal ve výši 228 085 Kč. Z přiznání k dani z příjmů právnických osob za rok 2021 společnosti , právnická osoba, vyplynulo, že výsledek hospodaření společnosti byl ztrátový, když společnost vykázala v roce 2021 ztrátu ve výši 2 061 730 Kč, celková daň činila 0 Kč. Ze smlouvy o úvěru soud zjistil, že žalobce se zavázal úvěr ve výši 8 540 000 Kč splácet měsíčně převodem z běžného účtu č. , č. účtu, . Z výpisu z obchodního rejstříku soud zjistil, že žalobce je také společníkem a jednatelem obchodní společnosti , právnická osoba5. Předpoklady pro přiznání osvobození od soudních poplatků vymezuje ustanovení § 138 o. s. ř. Podle tohoto ustanovení může předseda senátu na návrh přiznat účastníkovi zčásti osvobození od soudních poplatků, odůvodňují-li to poměry účastníka a nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva; přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně, jsou-li proto zvlášť závažné důvody. Poplatková povinnost spojená se soudním řízením vyplývá pro účastníky ze zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích. Účastníku vzniká ze zákona bez ohledu na jeho aktuální majetkovou situaci. Výjimky z této zásady jsou upraveny v ustanovení § 11 citovaného zákona, přičemž v posuzovaném případě se o žádný z případů tam uvedených nejedná. Smyslem moderačního oprávnění soudu ve smyslu § 138 o. s. ř. není řešit aktuální finanční situaci poplatníka, ale zabránit tomu, aby bylo pouze z důvodu nemajetnosti komukoli odepřeno právo na přístup k soudu zaručené Listinou základních práv a svobod. Podmínkou pro poskytnutí osvobození je naplnění obou zákonných předpokladů upravených ve shora citovaném ustanovení. Účastník, který žádá přiznání osvobození od soudních poplatků, musí doložit, že jeho majetkové poměry jsou natolik nepříznivé, že takový postup odůvodňují, a současně, že nejde o zřejmě bezúspěšné uplatnění či bránění práva.6. Pokud jde o úspěšnost žaloby, nelze ji předjímat. Žalobce je majitelem splatné směnky, jejíhož zaplacení se na žalovaném domáhá. Je možné, že žalobce v řízení uspěje, vyloučen však není ani výsledek opačný. Výlučně pro účely rozhodnutí o shora uvedeném návrhu lze tedy považovat tento předpoklad za splněný.7. Stejný závěr však již nelze přijmout ohledně druhé z výše uváděných podmínek poplatkové moderace, vymezených ustanovením § 138 odst. 1 o. s. ř. Nezbytnost verifikace majetkových poměrů účastníka řízení při rozhodování o jeho návrhu na přiznání osvobození od soudních poplatků byla Nejvyšším soudem ČR zdůrazněna v celé řadě jeho rozhodnutí (viz usnesení ze dne 19. 6. 2008, sp. zn. 21 Cdo 3676/2007, usnesení ze dne 18. září 2013, sp. zn. 30 Cdo 2643/2013, usnesení ze dne 29. 4. 2015, sp. zn. 29 Cdo 511/2015). Rovněž Ústavní soud ČR opakovaně zdůraznil povinnost žadatele poskytnout soudu úplný a přesný obraz o svých poměrech (např. usnesení ze dne 3. 2. 2016, sp. zn. I. ÚS 311/16). Tuto podmínku žalobce nesplnil, když údaje jím poskytnuté (částečně doložené) nelze považovat ani za úplné, ani věrohodné. Žalobce má příjem ze svého podnikání a z výkonu funkce jednatele. Rozdíl příjmů a výdajů za rok 2021 činil 228 085 Kč, což odpovídá částce 19 007 Kč měsíčně. Za výkon funkce jednatele je mu vyplácena odměna ve výši 17 626 Kč měsíčně. V roce 2021 tak měl k dispozici částku 36 633 Kč měsíčně. O příjmech za rok 2022 neuvedl ničeho, stejně tak ani o příjmech své přítelkyně, žijící s ním ve společné domácnosti. Pomine-li odvolací soud běžné výdaje, které žalobce jako všechny osoby musí mít (výdaje na stravu, ošacení, léky apod.), hradí žalobce splátku úvěru ve výši 78 263 Kč měsíčně. Co mu umožňuje provádět tyto pravidelné platby, není zřejmé; žalobce o zdr