12 Cmo 92/2023-63 — Vrchní soud v Praze

1. Napadeným usnesením soud prvního stupně zamítl námitku své místní nepříslušnosti vznesenou žalovaným. Své rozhodnutí odůvodnil tím, že žalovaný podal včasné námitky proti směnečnému platebnímu rozkazu, v nichž uvedl, že soudem místně příslušným k projednání žaloby má být dle § 85a o. s. ř. Krajský soud v Hradci Králové, protože na směnce je uvedeno jakožto platební údaj „v Praze“ a následně je uvedeno, že směnka je splatná „, Jméno žalobkyně, “, tedy v jakékoli pobočce žalobkyně, přičemž většina se jich nachází mimo Prahu. Vzhledem k tomu, že směnka obsahuje rozporné údaje o platebním místu, nemůže být Městský soud v Praze soudem místně příslušným podle místa plnění. Soud prvního stupně odkázal na úpravu obsaženou v ustanovení § 11 odst. 1, § 9 odst. 2 písm. j), § 84, § 85 odst. 1a 3, § 85a a 87 písm. e) o. s. ř. a uzavřel, že v daném případě z textu směnečné listiny vyplývá, že platební místo směnky je v Praze, u , Jméno žalobkyně, . Soud proto neshledal žalovaným namítaný rozpor v údaji platebního místa, ani to, že by bylo možné směnku splatit v jakékoliv pobočce žalobkyně na celém území ČR, když i nejširší možný výklad by byl omezen pouze na pobočky v rámci Prahy. Městský soud v Praze, u něhož byla žaloba podána, je tak soudem místně příslušným podle § 87 o. s. ř. Námitka žalovaného byla proto podle ust. § 105 o. s. ř. jako nedůvodná zamítnuta.2. Žalovaný podal proti usnesení včasné odvolání, v němž navrhl jeho změnu tak, aby bylo rozhodnuto o místní nepříslušnosti Městského soudu v Praze a o postoupení věci Krajskému soudu v Hradci Králové jako soudu příslušnému. Uvedl, že směnka v části, kde má být označeno platební místo, obsahuje údaj „v Praze“ a zároveň obsahuje údaj o domicilu, který uvádí, že směnka je splatná „u , Jméno žalobkyně, “. Tyto dva údaje jsou vzájemně rozporné. Směnka domicilováním u žalobkyně obsahuje zároveň místní údaj, který umožňuje prezentaci směnky u kterékoliv pobočky žalobkyně (tj. nejen v Praze). Údaj o platebním místě, který je na směnce uveden jako první v pořadí, však označuje jako platební místo pouze Prahu. Žalobkyně má přitom na území České republiky alespoň 121 poboček, většinu z nich mimo Prahu, tj. mimo platební místo vyznačené na směnce. Žalovaný odkázal na judikaturu Nejvyššího soudu vztahující se k otázce určitosti vymezení platebního místa směnky (rozhodnutí ze dne 29. 7. 2007, sp. zn. 29 Cdo 2804/2008 a ze dne 28. 6. 2006, sp. zn. 29 Odo 1645/2005) a uzavřel, že údaj o platebním místě směnky je rozporný či přinejmenším neurčitý. Nejsou tak splněny podmínky dle ustanovení § 87 písm. e) o. s. ř., které by jinak mohly založit příslušnost Městského soudu v Praze k projednání dané věci. Soudem místně příslušným je tedy krajský soud určený dle obecného soudu žalovaného ve smyslu § 85 odst. 1 o. s. ř., tedy Krajský soud v Hradci Králové.3. Odvolací soud přezkoumal napadené usnesení dle ustanovení § 212 a následujících o. s. ř., aniž za tím účelem nařídil jednání (§ 214 odst. 2 písm. c/ o. s. ř.) a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.4. Podle ust. § 84 o.s.ř. je k řízení zásadně příslušný obecný soud účastníka, proti němuž návrh směřuje (žalovaného). Podle ust. § 85 odst. 1 o. s. ř. nestanoví-li zákon jinak, je obecným soudem fyzické osoby okresní soud, v jehož obvodu má bydliště, a nemá-li bydliště, okresní soud, v jehož obvodu se zdržuje. Má-li fyzická osoba bydliště na více místech, jsou jejím obecným soudem všechny okresní soudy, v jejichž obvodu bydlí s úmyslem zdržovat se tam trvale. Jak dále vyplývá z ust. § 85a o. s. ř., je-li pro řízení v prvním stupni věcně příslušný krajský soud a místní příslušnost se řídí obecným soudem účastníka, je místně příslušným krajský soud, v jehož obvodu je obecný soud účastníka. Ustanovení § 87 písm. e) o. s. ř. pak zakládá vedle obecného soudu žalovaného, popř. vedle soudu uvedeného v ustanovení § 85a o. s. ř., také místní příslušnost soudu, v jehož obvodu je platební místo, uplatňuje-li se právo ze směnky, šeku nebo jiného cenného papíru.5. Z odkazovaných ustanovení vyplývá, že úprava tzv. obecné místní příslušnosti obsažená v ust. § 84 o. s. ř. dopadá na všechna řízení, pro něž není v ust. § 88 o. s. ř. výslovně určena výlučná místní příslušnost nebo pro která zákon v jiných ustanoveních místní příslušnost neurčuje odchylně. V některých případech je ovšem na žalobci, zda podá návrh u obecného soudu žalovaného, popř. u soudu uvedeného v § 85a o. s. ř., anebo zda v případě, že přichází v úvahu některá z možností uvedených v ust. § 87 o. s. ř., zvolí podle okolností soud daný mu tímto ustanovením na výběr.6. V posuzované věci uplatnila žalobkyně nárok ze směnky, k jehož projednání je dána věcná příslušnost krajských soudů (§ 9 odst. 2 písm. j/ o. s. ř.) proti žalovanému, který má své bydliště v , Anonymizováno, , tedy v obvodu Okresního soudu v Hradci Králové. Krajským soudem místně příslušným k projednání a rozhodnutí dané věci je tedy dle ustanovení § 85a o. s. ř. Krajský soud v Hradci Králové, v jehož obvodu se nachází Okresní soud v Hradci Králové jako obecný soud žalovaného. Vzhledem k tomu, že platební místo sporné směnky, jak vyplývá z údaje na ní vyznačeného, je v Praze, je dalším soudem k řízení místně příslušným podle ust. § 87 písm. e) o. s. ř. Městský soud v Praze jako soud daný žalobkyni na výběr. Volba mezi těmito dvěma místně příslušnými krajskými soudy náležela pouze žalobkyni a ta ji provedla tím, že žalobu podala u Městského soudu v Praze. Závěr soudu prvního stupně o nedůvodnosti námitky nedostatku jeho místní příslušnosti k projednání a rozhodnutí dané věci je proto správný.7. S odvolatelem nelze souhlasit v tom, že platební místo, které je na směnce vyznačeno údajem „Praha“, je rozporné či neurčité. Předně je třeba uvést, že podle právní teorie i soudní praxe k naplnění požadavku určitosti údaje platebního místa postačí, je-li platební místo na směnce vyznačeno alespoň s přesností obce nebo města (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. února 2009, sp. zn. 29 Cdo 3964/2007). Tomuto požadavku doložka vyznačená na předmětné směnce vyhovuje. Dále je významné, že žádný jiný místopisný údaj, který by bylo možno považovat za adresu místa, kde má být směnka předložena k placení a uhrazena, se na směnce nenachází, a to ani u označení umístěnce. Soudní praxe je ustálena v závěru, že údaj místa placení je neurčitý, jsou-li na směnce uvedena dvě místa, která se navzájem vylučují (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 6. 2006, sp. zn. 29 Odo 1645/2005), místo je uvedeno tak, že nelze dovodit určitou obec (např. údaj „v trvalém bydlišti“, srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 7. 2009, sp. zn. 29 Cdo 2804/2008), nebo jde o rozpor mezi platebním místem a domicilem (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 1. 2008, sp. zn. 29 Cdo 4644/2007, nebo z 2. 1. 2007, sp. zn. 29 Odo 996/2005). Za neurčité však již není považováno určení platebního místa v sídle prvního věřitele (remitenta), je-li takové sídlo na směnce uvedeno (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 17. 8. 2005, sp. zn. 29 Odo 1053/2004), nebo u osoby (např. banky), která má v dané obci více provozoven (rozsudek Nejvyššího soudu ze den 25. 2. 2009, sp. zn. 29 Cdo 3964/2007). V posledně odkazovaném rozhodnutí Nejvyšší soud dovodil, že z hlediska určitosti platebního místa není rozhodné, zda se v rámci směnkou vymezeného platebního místa případně nachází více provozoven osoby, v nichž by mohla být směnka k placení předložena; v takovém případě by majitel mohl předložit směnku k placení podle své volby v kterékoli z nich. To v poměrech posuzované věci znamená, že sporná směnka mohla být prezentována v kterékoli provozovně žalobkyně, nacházející se v Praze; skutečnost, že žalobkyně má provozovny (pobočky) i mimo hlavní město, pak není se zřetelem k tomu, že jde o směnku splatnou v Praze, relevantní. Předmětná směnka tedy netrpí vadou, namítanou žalovaným, v jejímž důsledku by při posouzení místní příslušnosti soudu byla vyloučena aplikace ustanovení § 87 písm. e) o. s. ř.8. Z uvedených důvodů odvolací soud usnesení soudu prvního stupně podle ustanovení § 219 o. s. ř. jako věcně správné potvrdil.9. O náhradě nákladů odvolacího řízení bude rozhodnuto podle ustanovení § 151 odst. 1 o. s. ř. soudem prvního stupně v jeho konečném rozhodnutí ve věci.