2 Cmo 103/2023-115 — Vrchní soud v Praze

Napadeným usnesením soud prvního stupně nepřiznal žalovanému osvobození od soudních poplatků v souvislosti s podaným odvoláním proti rozsudku soudu prvního stupně ze dne 27.9.2022, č. j. 53 Cm 73/2021-81 s odůvodněním, že žalovaný nepředložil soudu potřebné dokumenty, které by podaly věrný obraz jeho majetkové situace s tím, že nedoložil zejména výplatní pásky, výpisy z katastru nemovitostí ani výpisy z registru vozidel. Z tohoto důvodu měl soud za to, že žalovaný vylíčil své majetkové poměry neúplně.Proti tomuto usnesení podal žalovaný odvolání, ve kterém uvedl, že v příloze podání ze dne 3.2.2023 doložil soudu prvního stupně výpisy z katastru nemovitostí a registru vozidel s tím, že bankovní účet je zablokován exekutorem, neboť je na žalovaného vedena exekuce u Okresního soudu v Liberci. Žalovaný uvedl, že má čistý měsíční příjem ve výši 17 331 Kč, vyživovací povinnost na tři děti, přičemž u dvou dětí je soudem stanovena na 12 000 Kč.Odvolací soud přezkoumal napadené usnesení podle § 212, 212a o. s. ř., aniž k projednání odvolání nařídil jednání (§ 214 odst. 2, písm. c) o. s. ř.) a dospěl k závěru, že odvolání žalovaného není důvodné.Podle § 138 odst. 1 o. s. ř. může předseda senátu na návrh přiznat účastníkovi zčásti nebo zcela osvobození od soudních poplatků, odůvodňují-li to poměr}' účastníka a nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva. Přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze jen výjimečně, jsou-li pro to zvlášť závažné důvody a takové rozhodnutí musí být náležitě odůvodněno.Smyslem výše citovaného ustanovení § 138 odst. 1 o. s. ř. je zabránit tomu, aby v důsledku neschopnosti zaplatit soudní poplatek bylo účastníku znemožněno domáhat se ochrany jeho práv u soudu. Důkazní břemeno ohledně prokázání nedostatku prostředků k úhradě soudního poplatku tíží žadatele, který je povinen uvést rozhodné skutečnosti pro přiznání osvobození. Je třeba přihlédnout k celkovým majetkovým poměrům žadatele, k výši soudního poplatku, k nákladům, které si pravděpodobně vyžádá dokazování, k povaze uplatněného nároku a k dalším okolnostem sporu.Jednou z podmínek pro přiznání osvobození je i posouzení skutečnosti, zda se nejedná o svévolné či bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva. Zásadním předpokladem pro rozhodnutí soudu o osvobození od soudních poplatků je splnění povinnosti žadatele týkající se osvědčení jeho osobních, majetkových a výdělkových poměrů. Povinnost k doložení rozhodných skutečností tíží žadatele, nikoli soud (srovnej rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 25.1.2005, č. j. Azs 343/2004-50 publikovaný pod č. 537/2005 Sbírky rozhodnutí Nejvyššího správního soudu).Je třeba konstatovat, že základním podkladem pro rozhodnutí soudu o osvobození od soudních poplatků je vyplněné Prohlášení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech, jež by mělo objektivně zobrazit majetkové poměry žadatele včetně uvedení veškerých příjmů, finančních prostředků na bankovních účtech, movitých a nemovitých věcí a rovněž tak veškerých závazků. Z předmětného „Prohlášení^ bylo odvolacím soudem zjištěno, že žalovaný je rozvedený a má vyživovací povinnost ke třem nezletilým dětem, je v pracovním poměru ve společnosti , právnická osoba, . jako projektant, rozpočtář s průměrným měsíčním výdělkem 17 331 Kč, podnikatelskou činnost má pozastavenu s tím, že není příjemcem žádných dávek hmotného a sociálního zabezpečení a dalším ročním příjmem je pouze roční odměna zastupitele obce Vlastibořice ve výši 8 482 Kč. Žalovaný nevlastní žádný movitý majetek vyšší hodnoty a stanovená vyživovací povinnost na dvě děti představuje celkem 12 000 Kč. Z výpisu z katastru nemovitostí bylo dále zjištěno, že k datu 10.11.2022 měl žalovaný ve společném jmění manželů nemovitosti v obci Vlastibořice, které byly zatíženy zástavním právem smluvním a byl na ně vydán exekuční příkaz k prodeji. Z výpisu registru vozidel bylo zjištěno, že žalovaný není vlastníkem žádného vozidla.Odvolací soud konstatuje, že žalovaný v „Prohlášení“ neúplně vylíčil své majetkové poměry, když uvedl, že jediným jeho měsíčním příjmem je mzda v průměrné čisté výši 17 331 Kč. Za situace, kdy žalovaný plní vyživovací povinnost vůči dvěma dětem v celkové výši 12 000 Kč a má další vyživovací povinnost k třetímu dítěti (nar. 8.9.2022), nevysvětlil, z jakých dalších zdrojů hradí pravidelné měsíční výdaje na úhradu nájemného (nemovitost na adrese trvalého pobytu , adresa, je ve vlastnictví třetí osoby), elektřiny, vodného, nákladu na dopravu, stravu, ošacení, telefonní služby apod. s vědomím, že žalovaný není příjemcem dávek sociálního zabezpečení, od 27.8.2021 do 19.6.2023 byl zastoupen advokátem a nežádal ustanovení zástupce dle § 30 o. s. ř. s tím, že žalovaný je v produktivním věku s vysokoškolským vzděláním.Vzhledem k výše uvedenému i k samotné výši soudního poplatku za odvolání (53 540 Kč) nemá odvolací soud za to, že jsou splněny výjimečné předpoklady pro osvobození od soudních poplatků, a proto postupoval dle § 219 o. s. ř. a usnesení soudu prvního stupně jako věcně správné potvrdil.