2 Cmo 128/2023-46 — Vrchní soud v Praze

1. Napadeným usnesením nepřiznal soud prvního stupně žalobci osvobození od soudního poplatku ze žaloby podané v této věci, který činí 45 150 Kč. Vzal za prokázané, že žalobce žije ve společné domácnosti se svým otcem, svou matkou a s nezletilou dcerou. Žalobce uváděl, že nemá žádné příjmy. Výdaje uvádí v celkové výši 6 000 Kč měsíčně za elektrickou energii, internet, mobilní služby, školkovné a obědy, životní a důchodové pojištění a vodné a stočné . Vlastní nemovitosti, pozemky a rodinný dům, v katastrálním území Benešov u Prahy. Je také majitelem osobního automobilu ŠKODA z roku 2003. Zůstatek jeho účtu u , právnická osoba, . činí 200 942,75 Kč.2. Soud připomněl, že žaloby jsou podávány s očekáváním úspěchu ve věci, s čímž je spojena i náhrada nákladů řízení včetně náhrady zaplaceného soudního poplatku, který tak žalobce hradí jen dočasně. Poukázal na to, že nebylo nijak objasněno, proč žalobce není výdělečně aktivní, nebyla označena žádná překážka v tomto směru. Uvedl také, že z předžalobní upomínky ze dne 22.9.2022 vyplývá, že žalobce byl schopen zapůjčit 6 600 000 Kč, což také nesvědčí o nemajetnosti. Konečně uvedl, že jen zůstatek na účtu zcela dostačuje k úhradě předmětného soudního poplatku.3. Proti tomuto usnesení se včas odvolal žalobce a navrhl jeho změnu tak, že mu bude osvobození přiznáno v plném rozsahu. Uvedl, že i v případě úspěchu v řízení uplyne mezi zaplacením soudního poplatku a jeho náhradou dlouhá doba , běžně i několik let. Velmi často je nutno vést i vykonávací řízení. Žalobce ale i v tomto mezidobí musí hradit svoje životní potřeby a životní potřeby svojí dcery. Také z předmětné směnky vyplývá, že byla vystavena ve prospěch otce žalobce , tituly před jménem, , Anonymizováno, , Anonymizováno, a na žalobce byla převedena indosací. To platí i u ostatních v upomínce zmíněných směnkách. Nebyl to tedy žalobce, nýbrž jeho otec, kdo peníze zapůjčil. Vytýká také soudu, že neuvážil možnost alespoň částečného osvobození od soudních poplatků. 24. Odvolací soud přezkoumal napadené rozhodnutí včetně řízení, které mu předcházelo (§ 212 a § 212a o. s. ř.), aniž k projednání nařizoval jednání [§ 214 odst. 2 písm. c) o. s. ř.].5. Odvolací soud vyšel zcela z okolností, které považoval za osvědčené soud prvního stupně.6. Ustanovení § 138 o. s. ř. dává soudu oprávnění poskytnout účastníku řízení částečnou úlevu na soudním poplatku, jestliže nejde o zjevně bezúspěšné bránění práva a odůvodňují-li to poměry účastníka. Předmětné ustanovení neuvádí, co se těmito poměry má rozumět, ale nepochybně sem patří žalovaným uplatňované okolnosti povahy majetkové a příjmové. Zcela lze od soudních poplatků osvobodit pouze výjimečně, jsou-li proto zvlášť závažné důvody.7. Je ovšem nutno vzít také v úvahu, že význam tohoto ustanovení spočívá v tom, aby pro tyto a podobné okolnosti nebyl účastník vyloučen z výkonu svých ústavních práv a mohl chránit svá práva před soudem. Zejména má toto ustanovení vyloučit, aby výkon těchto práv byl podroben faktickému majetkovému cenzu, který je psanému právu nejen neznámý, ale byl by i v rozporu s uvedenými ústavními právy. Nelze ovšem odhlédnout ani od skutečnosti, že poplatková povinnost je dána zákonem a není ani v nejmenším závislá na jakýchkoliv poměrech kteréhokoliv z možných účastníků řízení. Potom, má-li soud povolit osvobození od soudního poplatku, musí být zcela bezpečně osvědčeno, že účastník splňuje tyto předpoklady.8. Z obsahu spisu je zřejmé, že žalobou uplatněný nárok není zjevně nesmyslný anebo nemožný. Není samozřejmě možné v tomto okamžiku s jistotou uzavřít, zda žalovaný skutečně v tomto řízení uspěje. Je to možné, ale není ani možné zcela vyloučit, že tomu tak nebude. Nicméně pro potřeby rozhodování o poplatkové moderaci lze považovat tento první předpoklad za splněný.9. Co se týká poměrů účastníka, je nutno konstatovat, že je opravdu překvapivé tvrzení, že žalobce nevyvíjí žádnou ekonomickou aktivitu. Z Prohlášení o osobních majetkových a výdělkových poměrech pak plyne, že žalobce svoje výdaje, které vedle výdajů jím uvedených nutně zahrnují i výdaje spojené s upokojováním základních životních potřeb žalobce a také jeho dcery, kryje z toho, že je podporován rodiči. Uvážíme-li, že v osobě žalobce se jedná o mladého a zdravého člověka ,je jeho žití z prostředků rodičů -seniorů, více než nečekané, a tedy je problematické z těchto tvrzení vyjít bez toho, aby byly osvědčeny, třeba i závazným prohlášením rodičů žalobce. Je také nejasné, z jakých prostředků pak žalobce shromáždil na svém účtu poměrně vysoký zůstatek.10. Žalobce není také nemajetný. Je ovšem nutno uznat, že použít jím vlastněné nemovitosti, jejichž cena vzhledem k blízkosti Prahy nepochybně není zanedbatelná, na předmětný soudní poplatek, lze jen těžko požadovat. Dvacet let starý automobil také nebude pro stejný účel významnou hodnotou. Jinak je tomu ovšem se zůstatkem na bankovním účtu, který představuje hodnotu zcela likvidní a který k úhradě předmětného soudního poplatku zcela dostačuje.11. Tedy již z této okolnosti vyplývá bez dalšího, že žalobce druhý z výše uvedených předpokladů nesplňuje ani co se částečného osvobození od soudních poplatků týká.12. Argumentace soudu prvního stupně o návratností soudního poplatku při úspěchu ve věci vskutku není případná, protože i když bude soudní řízení probíhat optimálně a žalovaná strana se soudnímu rozhodnutí podrobí, půjde o významný časový odstup, kdy peníze vydané za soudní poplatek mohou chybět. 313. Naproti tomu je případný poukaz soudu prvního stupně na směnky ve vlastnictví žalobce. Z předžalobní upomínky ze dne 22.9.2022 je patrné, že žalobce je majitelem všech zde uvedených směnek o celkové nominální hodnotě 6 600 000 Kč , a že jejich zaplacení upomíná svým jménem. Při tom celková pohledávka v současnosti v těchto směnkách vtělená představuje podle stejné upomínky částku 9 277 144,37 Kč. Je-li žalobce skutečným vlastníkem všech těchto směnek, zda je nabyl tím, že mu byly vystaveny, anebo tak, že na něho byly indosovány, není rozhodné, nabízí se zcela logicky některou ze směnek prodat a získat tak prostředky pro uplatňování práv ze směnek ostatních.14. V případě sporné směnky je skutečně z kopie líce této směnky patrné, že jejím remitentem je , tituly před jménem, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , který i podle Prohlášení je otcem žalobce. Také žaloba obsahuje tvrzení, že žalobce nabyl tuto směnku indosací. Jinak by ostatně neměl aktivní věcnou legitimaci v tomto řízení. Proto není podstatné, že obsahem spisu není kopie rubu sporné směnky , a že tedy z obsahu spisu nelze tuto okolnost ověřit. Nelze tedy ani ověřit, zda se jedná o rubopis formálně platný. Ohledně ostatních v upomínce uvedených směnek pak se jedná o pouhé tvrzení, jež nijak verifikováno není. Nicméně odvolací soud pro zjednodušení bude vycházet z toho, že všechny zmíněné směnky byly vydány ve prospěch otce žalobce a že ten je na žalobce platně indosoval.15. Pak ovšem je předně neobvyklé, že k tomuto převodu dochází v rámci jedné domácnosti. Dále je nutno uvést, že nechal-li žalobce na sebe převést směnky o značné nominální hodnotě, i když věděl, že nebude mít dostatek prostředků k jejich vymáhání a že to nebude možné bez přiznání úlevy na soudních poplatcích, pak by se jednalo o zjevné zneužití dobrodiní zákona, s tím, že náklady budou přeneseny na stát, ale případný výnos si žalovaný ponechá.16. Není rovněž zřejmý důvod indosace předmětných směnek. Indosace směnek je běžně součástí jejich prodeje. Potom ovšem není jasné, kolik za ně žalobce zaplatil a z jakých prostředků. Sice by to nebyl on, kdo poskytl směnečnému dlužníku hodnotu směnek, ale stejně by musel nějaké prostředky vydat.17. Jiným běžným důvodem indosace směnek je dohoda, že indosatář směnky obstará pro remitenta její inkaso. K tomu není nezbytný prokura indosament, postačí i běžný rubopis. V takovém případě ovšem je nutno očekávat, že obstaravatel bude příkazcem opatřen i potřebnými prostředky, které jsou k inkasu a vymáhání potřebné, a tedy včetně prostředků na náklady soudního anebo jiného řízení. Potom ani nepochybná nemajetnost zmocněnce nemůže zakládat důvod pro přiznání úlevy na soudních poplatcích. Nejsou vzácné ani případy, kdy je zmocněnec použit právě proto, že s ohledem na jeho poměry je větší pravděpodobnost, že dosáhne na poplatkovou výhodu než skutečný vlastník směnky.18. Zvážíme-li bezprostřední rodinný vztah mez indosantem a indosatářem a navíc sdílení společné domácnosti, nelze tyto úvahy zcela pominout. Odvolací soud se opírá, jak již bylo uvedeno výše, jednoznačně o efektivní finanční prostředky žalobce na jeho účtu. To je okolnost zásadní. Výše uvedené jsou jen v úvahu přicházející možnosti. Z uvedených úvah je ovšem patrné, že nejasností ohledně poměrů žalobce je značné množství , a že jeho poměry nelze považovat za zcela objasněné, i když to, co vyšlo v této věci najevo, dostačuje k závěru, že žalobce podmínky pro přiznání osvobození od soudních poplatků nesplňuje. 419. Napadené usnesení soudu prvního stupně je tedy vě