2 Cmo 13/2023-125 — Vrchní soud v Praze

1. Napadeným usnesením nepřiznal soud prvního stupně žalovanému 1. a žalovanému 2. osvobození od soudních poplatků z odvolání proti rozsudku stejného soudu ze dne 15. 6. 2022, č. j. 49 Cm 7/2022-51, který v této věci činí 23 332 Kč u každého z nich. Vzal za prokázané, že první žalovaný byl za rok 2021 ve ztrátě 45 747 Kč. Z výpisů z účtu u , Anonymizováno, vzal soud za prokázané, že za tři měsíce proběhly dvě transakce v řádu stovek korun a konečný zůstatek je 1 543,08 Kč. Ohledně druhého žalovaného bylo prokázáno, že má příjem 21 597 Kč měsíčně ze starobního důchodu. Jediný vykázaný výdaj je výživné dvěma synům rok narození 2001 po 5 000 Kč měsíčně. Soud prvního stupně poukázal na to, že žalovaní nevyhověli výzvě soudu a podali nedostatečné informace o svých poměrech, ty nedostatečně doložili a neumožnili tak soudu, aby si mohl učinit ucelený závěr o důvodnosti třeba jen částečného osvobození od soudních poplatků.2. Proti tomuto usnesení se včas odvolali žalovaní společným odvoláním a navrhli jeho zrušení a vrácení věci soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Uvedli, že soud prvního stupně nedostatečně zjistil skutkový stav, když žalovaní předloženými doklady prokázali, že není v jejich možnostech uhradit předmětné soudní poplatky za odvolání. Je jim tak znemožněno dosáhnout projednání věci před odvolacím soudem a jsou tak zkrácení na svém právu na spravedlivý proces.3. Odvolací soud přezkoumal napadené rozhodnutí včetně řízení, které mu předcházelo (§ 212 a § 212a o. s. ř.), aniž k projednání nařizoval jednání [§ 214 odst. 2 písm. c) o. s. ř.].4. Odvolací soud vyšel předně z okolností, které považoval za osvědčené již soud prvního stupně.5. Z obsahu spisu vyplývá, že soud prvního stupně usnesením ze dne 6. 10. 2022, č. j. 49 Cm 7/2022-68 vyzval žalovaného 1., aby vedle vyplněného Prohlášení právnické osoby o majetkových poměrech předložil zejména přiznání k daní z příjmů za poslední dvě zdaňovací období, výsledky účetní závěrky, seznam závazků a pohledávek, seznam nemovitostí s výpisem z evidence nemovitostí a seznam movitých věcí.6. Soudu prvního stupně bylo předloženo Prohlášení v podobě kopie nebo skenu, ze kterého nelze s jistotou určit, kdo za jeho správnost odpovídá. Některá místa jsou na hranici čitelnosti. Tiskopis Prohlášení v části II. bodě 1. požaduje uvést výši příjmů za poslední tři zdaňovací období po odečtení daně. Je uvedeno pouze „O“. Z přiznání k dani z příjmů právnických osob za rok 2021 se výše příjmů ani výdajů prvního žalovaného nepodávají. Je uvedena pouze soudem prvního stupně konstatovaná ztráta. Ze sbírky listin obchodního rejstříku vedeného Městským soudem v Praze vyplývá, že první žalovaný nikdy do sbírky listin neuložil účetní uzávěrku. Soud prvního stupně vyšel z výpisů z účtu, které předložil první žalovaný. Nezaznamenal však, že jde o účet prvního žalovaného, nýbrž společnosti , Anonymizováno, Totéž platí pro výpisy z účtu, které první žalovaný přiložil k projednávanému odvolání.7. Usnesením ze dne 6. 10. 2022, č. j. 49 Cm 7/2022-69 uložil soud prvního stupně druhému žalovanému, aby předložil vyplněné Prohlášení o osobních, výdělkových a majetkových poměrech a dále zejména výpisy ze všech účtů za posledních šest měsíců, seznam nemovitostí s výpisem z evidence nemovitostí, seznam movitých věcí s výpisy s příslušných evidencí a další doklady prokazující majetkové poměry.8. Druhým žalovaným předložené Prohlášení je ještě méně kvalitní, než v případě prvního žalovaného, nejsou zobrazeny ani celé plochy jednotlivých stránek. Kromě soudem prvního stupně zjištěného starobního důchodu neuvádí žádné jiné příjmy a ani žádný majetek. Z výdajů uvádí pouze výživné pro své zletilé syny. V odvolacím řízení k tomu předložil druhý žalovaný dvě smlouvy se syny , Anonymizováno, a , Anonymizováno, , oba narození , Anonymizováno, a oba s bydlištěm totožným s bydlištěm druhého žalovaného, obě datované 13. 1. 2021. Jako důvod se uvádí studium obou synů bez určení, o jaké studium se jedná.9. Odvolací soud z obchodního rejstříku zjistil, že druhý žalovaný je vedle účasti ve společnosti prvního žalovaného jediným společníkem a jednatelem ve společnostech , Anonymizováno, , IČO , IČO, , , Anonymizováno, ., IČO , IČO, , , právnická osoba, ., IČO , IČO, , , Anonymizováno, , , právnická osoba, ., , Anonymizováno, , , právnická osoba, ., IČO , IČO, a , právnická osoba, ., IČO , IČO, . Ve společnostech , právnická osoba, . a , právnická osoba, . se druhý žalovaný stal společníkem a jednatelem až v roce 2020.10. Druhý žalovaný je dále předsedou a jediným členem představenstva společnosti , Anonymizováno, ., IČO , IČO, . Složení akcionářů nelze z obchodního rejstříku zjistit.11. Uvedené společnosti buď nikdy neuložily účetní uzávěrku do sbírky listin anebo se tak stalo před dlouhou řadou let, potom většinou naposledy v roce 2010.12. Soud prvního stupně si povšiml, že adresa druhého žalovaného je bytovým domem. Z veřejně přístupné části katastru nemovitostí je zřejmé, že mezi vlastníky bytových jednotek jsou i výše zmínění synové druhého žalovaného, kteří oba spoluvlastní bytové jednotky č. , Anonymizováno, a č. , Anonymizováno13. Ustanovení § 138 o. s. ř. dává soudu oprávnění poskytnout účastníku řízení částečnou úlevu na soudním poplatku, jestliže nejde o zjevně bezúspěšné bránění práva a odůvodňují-li to poměry účastníka. Předmětné ustanovení neuvádí, co se těmito poměry má rozumět, ale nepochybně sem patří žalovanými uplatňované okolnosti povahy majetkové a příjmové i druhým žalovaným zmiňované okolnosti zdravotního stavu. Zcela lze od soudních poplatků osvobodit pouze výjimečně, jsou-li proto zvlášť závažné důvody.14. Je ovšem nutno vzít také v úvahu, že význam tohoto ustanovení spočívá v tom, aby pro tyto a podobné okolnosti nebyl účastník vyloučen z výkonu svých ústavních práv chránit svá práva před soudem. Zejména má toto ustanovení vyloučit, aby výkon těchto práv byl podroben faktickému majetkovému cenzu, který je psanému právu nejen neznámý, ale byl i v rozporu s uvedenými ústavními právy. Nelze ovšem odhlédnout ani od skutečnosti, že poplatková povinnost je dána zákonem a není ani nejmenším závislá na jakýchkoliv poměrech kteréhokoliv z možných účastníků řízení. Potom, má-li soud povolit osvobození od soudního poplatku, musí být zcela bezpečně osvědčeno, že účastník splňuje tyto předpoklady.15. Z obsahu spisu je zřejmé, že obrana žalovaných, jak je uplatněna již v námitkách proti směnečnému platebnímu rozkazu a jak je také obsahem odvolání proti rozsudku, kterým byl tento rozkaz ponechán v platnosti, není zjevně nesmyslná a nemožná, i když není právě nepřesvědčivější. Není přesto samozřejmě možné v tomto okamžiku jednoznačně uzavřít, zda žalovaní skutečně v odvolacím řízení uspějí. Je to možné, ale je také možné, že tomu tak nebude. Nicméně pro potřeby rozhodování o poplatkové moderaci lze považovat tento první předpoklad za splněný.16. Co se týká poměrů účastníka řízení, žalovaného 1., je nutno konstatovat, že ten o svých poměrech uváděl pouze obecné okolnosti a významného nedoložil vůbec nic. Jediným konkrétním tvrzením a jediným doloženým tvrzením je ztráta z hospodaření za rok 2021. To že žalovaná strana tuto okolnost zdůrazňuje a tuto jedinou dokládá, má nepochybně původ v běžné, ale přesto mylné představě, že hospodářská ztráta je schopna sama o sobě odůvodnit přiznání úlevy na soudních poplatcích. Tak tomu ovšem není. Náklady spojené s uplatněním práv u soudu anebo s hájením práva před soudem jsou v případě podnikajících subjektů, a tedy také v případě obchodních společností, jakou je první žalovaný, typickou výdajovou položkou, která teprve spolu s jinými výdaji spolurozhoduje o tom, zda hospodaření skončí se ziskem anebo bude ztrátové. Zdrojem pro úhradu soudních poplatků v případě podnikajících subjektů jsou jejich příjmy a nikoliv až zisk. Není proto žádnou náhodou, že tiskopis Prohlášení se u fyzických i u právnických osob dotazuje na příjmy po zdanění a nikoliv na hospodářský výsledek. Okolnosti týkající se majetku prvního žalovaného a jeho příjmů bylo by možné objasnit prostřednictvím účetních uzávěrek, Ty však navzdory výslovné výzvě soudu prvního stupně předloženy nebyly. Protože první žalovaný a jeho jednatel, to znamená druhý žalovaný, neplní své zákonné povinnosti a nezakládají účetní uzávěrky prvního žalovaného do sbírky listin obchodního rejstříku, nebylo možné zjistit tyto okolnosti ani z tohoto veřejně přístupného zdroje. Předložením výpisů z účtu jiného subjektu, než je první žalovaný, nebylo samozřejmě osvědčeno také vůbec nic.17. V případě druhého žalovaného je zcela zásadní, že, opět navzdory výzvě soudu prvního stupně, neuvedl vůbec nic o své účasti ve shora uvedených obchodních společnostech. Předně nelze nijak uzavřít, že samy obchodní podíly v těchto společnostech jsou bezcenné. Nejsou tyto společnosti ani v likvidaci a ani v insolvenci. Blíže bylo by samozřejmě možné nahlédnout do jejich hospodářské situace, kdyby bylo možné ve sbírce listin obchodního rejstříku vyhledat účetní uzáv