2 Cmo 21/2023-130 — Vrchní soud v Praze

1. Napadeným rozsudkem zrušil soud prvního stupně svůj před tím vydaný směnečný platební rozkaz ze dne 21. 12. 2021, č. j. 39 Cm 130/2021-32, kterým vyhověl žalobě, kterou se žalobkyně domáhala na žalovaném zaplacení 135 000 Kč s úrokem 6% od 5. 10. 2020 do zaplacení a s odměnou 450 Kč. Uložil žalobkyni nahradit žalovanému náhradu nákladů řízení. Uložil žalobkyni také nahradit náklady řízení státu. Nárok uplatněný v tomto řízení vychází z vlastní směnky vystavené žalovaným dne 4. 9. 2020 na řad , Anonymizováno, na žalovanou jistinu splatnou dne 5. 10. 2020 v , Anonymizováno, . Směnka byla dne 7. 12. 2020 indosována na žalobkyni.2. Žalovaný proti soudem prvního stupně vydanému směnečnému platebnímu rozkazu uplatnil včasné námitky. Namítal, že podpis výstavce sporné směnky není jeho pravým podpisem. Dále uváděl, že si není vědom žádného důvodu dané směnky, když ani , Anonymizováno, a ani společnosti , Anonymizováno, ., jejímž je , Anonymizováno, jednatelem, nikdy nic nedlužil. Mimoto jeho pracovní poměr u uvedené společnosti skončil v roce 2016. Namítal rovněž neplatnost předmětné směnky, když spatřuje rozdíl mezi označením měny v souvislosti s ciferným vyjádřením směnečného penízu, když toto označení čte jako „GT“ a slovním údajem „koruna česká“.3. Žalobkyně v průběhu námitkového řízení ohledně důvodu směnky uváděla, že žalovaný jako zaměstnanec společnosti , Anonymizováno, . v pozici řidiče mezinárodní kamionové dopravy svévolně porušil předpisy, načež mu byla při silniční kontrole udělena pokuta. Protože žalovaný neměl prostředky na úhradu pokuty, obrátil se o pomoc telefonicky na uvedenou společnost. Protože hrozilo nedodržení smluvních podmínek ve vztahu ke spediční společnosti a dalším společnostem, jednatel společnosti , Anonymizováno, pokutu uhradil pod slibem, že žalovaný uhrazenou částku navrátí. Po návrtu žalovaného z cesty byla sepsána předmětná směnka. Toho byli přítomni svědci, které navrhovala vyslechnout.4. Soud prvního stupně zadal zpracování znaleckého posudku a soudní znalec , Anonymizováno, dospěl k závěru, že podpis výstavce směnky není pravým běžně používaným podpisem žalovaného. Znalec ale nemohl rozhodnout, zda se jedná o úmyslně komolený podpis anebo jde o smyšlený padělek. Žalobkyně navrhovala doplnit dokazování k otázce pravosti podpisu žalovaného výslechy svědků, kteří měli být přítomni, když došlo k podpisu sporné směnky. Soud prvního stupně toto dokazování neprovedl s ohledem na závěry níže uvedené.5. Ohledně námitky neplatnosti směnky s ohledem na vyznačení měny, ve které má být směnka uhrazena, konstatoval, že také v souvislosti s číselným údajem směnečné sumy jde o zkratku koruny české.6. Dovodil, že žalobkyně získala směnku podindosací. Proto jsou ve vztahu k ní přípustné také námitky související s kauzou směnky. Považoval za nesporné, že žalovaný byl zaměstnancem společnosti , Anonymizováno, ., kde je první majitel směnky jednatelem. Není tedy důvodu se nedomnívat, že směnka zajišťovala nároky vzniklé v souvislosti s pracovním poměrem žalovaného a směnka zajišťovala nároky vzniklé z pracovního poměru. Zajištění takových závazků směnkou není přípustné (rozsudek Nejvyššího soudu spisové značky 21 Cdo 4659/2016).7. Proti tomuto rozsudku se včas odvolala žalobkyně a navrhuje jeho zrušení a vrácení věci soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Soudu prvního stupně vytýká, že svoje rozhodnutí opřel o domněnku, že předmětná směnka je zajištěním závazku z pracovně právního vztahu, aniž pro tuto domněnku měl jakoukoliv oporu v provedeném dokazování. Vytýká soudu také to, že zavázal žalobkyni k náhradě nákladů řízení státu přesto, že jí bylo přiznáno v této věci osvobození od soudních poplatků.8. Žalovaný ve vyjádření k odvolání navrhuje potvrzení napadeného rozsudku. Trvá na tom, že s remitentem směnky nejednal a neučinil vůči němu žádné právní jednání, kterým by zajišťoval dluhy, závazky nebo pohledávky jiných osob. Kauza směnky neexistuje. Poukazuje též na výsledky znaleckého zkoumání. Nelze předpokládat, že by , Anonymizováno, poskytl finanční prostředky žalovanému ze svého. Při tom bylo nesporné, že žalovaný byl pracovníkem společnosti , Anonymizováno, a podle tvrzení žalobkyně kauza směnky vychází z toho, že žalovaný působil u společnosti jako řidič kamionové přepravy a směnka zajišťovala nárok na náhradu škody vzniklé z pracovního poměru.9. Odvolací soud přezkoumal napadené usnesení dle § 212 a násl. o. s. ř., aniž ve věci nařizoval jednání [§ 214 odst. 2, písm. c) o. s. ř.] a dospěl k následujícím závěrům.10. Vyšel při tom z okolností, které vyšly najevo v dosavadním průběhu řízení. Z obsahu spisu odvolací soud zjistil, že směnečný platební rozkaz vydaný soudem prvního stupně v této věci zřetelně uvádí, že námitky proti němu je nutno podat ve lhůtě patnácti dnů a že musí být odůvodněné a že musí obsahovat vše, co žalovaný proti rozkazu namítá.11. Tedy námitky vymezují předmět následného námitkového řízení. Proto musí podle § 175 odst. 1 o. s. ř. obsahovat všechny skutky, na kterých žalovaná strana do budoucna hodlá stavět svoji obranu. Žalovaná strana není povinna jí v námitkách uváděné skutky nijak právně kvalifikovat, nemusí vůbec uvádět žádné právní předpisy ani žádnou judikaturu. Vždy tak samozřejmě činit může, aniž k tomu je jakkoliv povinná. Skutky, které v námitkách nezmíní, nelze v budoucnu doplňovat. Ke skutkům, které jsou v námitkách vytýčeny, je možné i po uplynutí námitkové lhůty toliko přinášet skutečnosti, které v námitkách označený skutek dotvářejí.12. Žalovaný ve včasných námitkách popíral, že by mezi ním a , Anonymizováno, anebo mezi ním a společností , Anonymizováno, byly jakékoliv vztahy, které by odůvodňovaly vydání předmětné směnky. V části V. námitek žalovaný sice zmiňuje, že byl v zaměstnaneckém poměru k uvedené společnosti, ale i v této souvislosti jednoznačně popírá, že by mu vznikl jakýkoliv dluh, který by jakkoliv odůvodňoval kauzu sporné směnky. Důvod směnky přinesla žalobkyně a to až hluboko v rámci námitkového řízení. Stalo se tak ovšem v souvislosti s jejím návrhem na výslechy svědků, když prostřednictvím popisu důvodu směnky dovozovala, jak a proč se tito svědci účastnili podpisu sporné směnky. Tedy, i kdyby bylo pravdou, že sporná směnka zajišťuje práva z pracovně právního poměru, jak uzavřel soud prvního stupně, nebyla taková okolnost součástí včas podaných námitek. Ostatně žalovaný tuto okolnost neuváděl nikdy a i v odvolání jakoukoliv kauzu sporné směnky nadále popírá. Soud prvního stupně tedy postavil svoje rozhodnutí na námitce, kterou žalovaný neuplatnil nejen včas, nýbrž vůbec nikdy.13. S ohledem na výše uvedené to sice není podstatné, přece je však nutno přisvědčit žalobkyni, že soud prvního stupně neměl svůj závěr, že sporná směnka nějakým způsobem souvisí se závazky z pracovně právních vztahů, opřené vůbec o nic. Je pravdou, že okolnost, že žalovaný byl po určitou dobu zaměstnancem společnosti , Anonymizováno, , kde byl remitent směnky jednatelem, nebyla sporná. Není ostatně sporná ani v rámci tohoto odvolacího řízení. Z toho ale neplyne, že jakékoliv právní vztahy, které mezi takovými subjekty vzniknou, budou mít povahu pracovně právních závazkových vztahů. Je přece si možné bez dalšího představit, že zaměstnavatel jen z důvodu dobrých vzájemných osobních vztahů poskytne zaměstnanci zápůjčku na uspokojení jeho potřeb, které nemají s výkonem práce vůbec nic společného. Pak je mezi nimi běžný závazkový vztah a nic nemůže bránit tomu, aby byl takový závazek zajištěn libovolným způsobem. Předpisy pracovního práva se zde vůbec nemohou uplatnit. Proto nelze jakýkoliv závazkový právní vztah, i když je mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem považovat za pracovně právní, aniž bylo zjištěno, co bylo jeho důvodem, a zda skutečně má oporu v pracovním právu. O údajné pokutě není zatím vůbec nic konkrétního ani tvrzeno a tím méně prokázáno. Není známo, kde, kdy a kým byla uložena a za jaké porušení práva. Je ovšem nutno upozornit, že jednalo-li by se obvyklý přestupek proti pravidlům provozu na pozemních komunikacích, jakým je třeba nedání přednosti v jízdě, překročení povolené rychlosti a podobně, pak tyto přestupky a sankce za ně jdou vždy za řidičem, který přestupek spáchal, a nikoliv za provozovatelem vozidla. To plně dopadá i na profesionální řidiče. Jejich pracovní povinností je uskutečnit přepravu v souladu s pravidly silničního provozu a porušování těchto pravidel je excesem, který nelze přičíst k tíži jejich zaměstnavatele. Nicméně o povaze přestupku, pro který byla pokuta žalovanému uložena, není známo vůbec nic.14. Kdyby bylo namítáno a prokázáno, že sporná směnka má být zajištěním pracovně právního závazku, byl by samozřejmě případný odkaz na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 1. 6. 2017, spisové značky 21 Cdo 4659/2016, uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod pořadovým číslem 140/2018, takto se však neuplatní. Samo o sobě je pravdivé i zjištění, že žalobkyně získala spornou směnku podindosací.15. Ve výše uvedené souvislosti je ovšem tak