2 Cmo 22/2023-82 — Vrchní soud v Praze

1. Napadeným usnesením nepřiznal soud prvního stupně žalovanému osvobození od soudních poplatků z odvolání proti rozsudku stejného soudu ze dne 16. 11. 2022, č. j. 47 Cm 68/2022-54, který v této věci činí 50 167 Kč. Vzal za prokázané, že žalovaný žije ve společné domácnosti s manželkou a dvěma nezletilými dětmi. Vedle toho platí výživné 10 000 Kč měsíčně na dceru , Anonymizováno, z předcházejícího manželství. Žalovaný uvedl roční příjem po odečtení daně 480 000 Kč ze samostatné výdělečné činnosti. Měsíční mzda manželky činí 25 000 Kč. Žalovaný uvedl výdaje na zdravotní a sociální pojištění v částce 5 994 Kč. Přes pokyn uvedený v tiskopise Prohlášení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech tyto příjmy nedoložil. Soud sám zjistil, že žalovaný je jediným jednatelem a společníkem ve společnosti , Anonymizováno, . Soud prvního stupně proto nepovažoval poměry žalovaného za úplně a pravdivě osvětlené. Poukázal na to, že je na poplatníku soudního poplatku, který se domáhá osvobození od soudních poplatků, aby tvrdil a prokázal pravdivě a komplexně okolnosti osvětlující jeho poměry. Protože žalovaný této povinnosti nedostál, nebylo možné uzavřít, že splňuje předpoklady pro přiznání navrhovaného osvobození od soudních poplatků.2. Proti tomuto usnesení se včas odvolal žalovaný a navrhl jeho změnu tak, že mu bude osvobození přiznáno v plném rozsahu. Uvedl, že soud prvního stupně nesprávně posoudil příjmovou situaci žalovaného v poměru k vyměřené výši soudního poplatku. Nepřiměřeně tak zasáhl do poměrů žalovaného.3. Odvolací soud přezkoumal napadené rozhodnutí včetně řízení, které mu předcházelo (§ 212 a § 212a o. s. ř.), aniž k projednání nařizoval jednání [§ 214 odst. 2 písm. c) o. s. ř.].4. Odvolací soud vyšel předně z okolností, které považoval za osvědčené již soud prvního stupně.5. Z obsahu spisu dále zjistil, že žalovaný v Prohlášení původně uvedl, že má měsíční příjem 140 000 Kč, a to jako osoba samostatně výdělečně činná. Uvedl to v části III. tiskopisu Prohlášení výslovně určené pro prokázání výše příjmů z pracovního anebo obdobného poměru. V části V., která je určena pro příjmy z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti, uvedl zcela nejasně částku 25 000 Kč, aniž bylo možné pochopit, o jaký příjem se má jednat. Usnesením ze dne 18. 1. 2023 jej soud prvního stupně na tuto nejasnost upozornil a žalovaný následně doplnil Prohlášení o částku 480 000 Kč v bodě 22., který je určen pro vyčíslení výše příjmů z podnikání po odečtení daně. Stejný bod tiskopisu Prohlášení poučuje, že tyto příjmy je nutno doložit příslušným daňovým dokladem. Doloženo však nic nebylo.6. Ke společnosti , Anonymizováno, . odvolací soud zjistil, že jde o stále existující společnost, která není dotčena likvidací anebo insolvencí. Žalovaný je i nadále jejím jediným společníkem a jednatelem. Soudem prvního stupně zmíněná účetní uzávěrka za rok 2020 ukazuje na aktiva ve výši 3 470 000 Kč. Tržby dosáhly celkem 15 416 000 Kč při obratu 16 167 000 Kč a při kladném hospodářském výsledku.7. Ustanovení § 138 o. s. ř. dává soudu oprávnění poskytnout účastníku řízení částečnou úlevu na soudním poplatku, jestliže nejde o zjevně bezúspěšné bránění práva a odůvodňují-li to poměry účastníka. Předmětné ustanovení neuvádí, co se těmito poměry má rozumět, ale nepochybně sem patří žalovaným uplatňované okolnosti povahy majetkové a příjmové. Zcela lze od soudních poplatků osvobodit pouze výjimečně, jsou-li proto zvlášť závažné důvody.8. Je ovšem nutno vzít také v úvahu, že význam tohoto ustanovení spočívá v tom, aby pro tyto a podobné okolnosti nebyl účastník vyloučen z výkonu svých ústavních práv chránit svá práva před soudem. Zejména má toto ustanovení vyloučit, aby výkon těchto práv byl podroben faktickému majetkovému cenzu, který je psanému právu nejen neznámý, ale byl i v rozporu s uvedenými ústavními právy. Nelze ovšem odhlédnout ani od skutečnosti, že poplatková povinnost je dána zákonem a není ani v nejmenším závislá na jakýchkoliv poměrech kteréhokoliv z možných účastníků řízení. Potom, má-li soud povolit osvobození od soudního poplatku, musí být zcela bezpečně osvědčeno, že účastník splňuje tyto předpoklady.9. Z obsahu spisu je zřejmé, že obrana žalovaného, jak byla uplatněna již před soudem prvního stupně a jak je také obsahem odvolání proti rozsudku, není zjevně nesmyslná a nemožná. Není samozřejmě možné v tomto okamžiku uzavřít, zda žalovaný skutečně v odvolacím řízení uspěje. Je to možné, ale je také možné, že tomu tak nebude. Nicméně pro potřeby rozhodování o poplatkové moderaci lze považovat tento první předpoklad za splněný.10. Co se týká poměrů účastníka, je nutno konstatovat, jak na to poukázal již soud prvního stupně, že uchazeč o přiznání úlevy na soudních poplatcích je povinen zcela pravdivě a v plném rozsahu zpřístupnit svoje poměry. To znamená je dostatečně popsat a také jednotlivé uváděné okolnosti bezpečně osvědčit. Zcela osvědčené je pouze tvrzení o výživném 10 000 Kč pro dceru žalovaného Melanii.11. Jak uvedeno výše, žalovaný o svých poměrech předestřel rozmanité a vzájemně nesouladné okolnosti. Navzdory jasnému poučení obsaženému v tiskopise Prohlášení, žádný z těchto údajů neosvědčil. Příjmy žalovaného tedy nelze považovat za osvědčené v žádné konkrétní výši.12. Ohledně majetku žalovaný uvedl, že žádný nevlastní, a ohledně manželky neprohlásil, co se majetku týká, vůbec nic. Přesto soud prvního stupně zjistil, že je vlastníkem obchodního podílu ve společnosti , Anonymizováno, V roce 2020, jak plyne z výše uvedených zjištění, se jednalo o fungující a prosperující společnost, majetkově vybavenou, se značným obratem a vydělávající. Potom hodnota obchodního podílu v této společnosti nemohla být zanedbatelná. Není nutné rozvádět obecně známou okolnost, že za dobu, která uplynula od konce roku 2020, nastala celá řada okolností, které se promítaly a promítají také do hospodářského a obchodního života. Tedy i poměry uvedené společnosti mohly se významně změnit. Zda k tomu skutečné došlo, ovšem nelze konstatovat, když pro to nejsou žádné podklady. Nelze při tom uzavřít, že se poměry uvedené společnosti musely nutně změnit k horšímu. Mohlo by to tedy vyplývat jedině z aktuálních výstupů účetní evidence. Ty však založeny ve sbírce listin obchodního rejstříku nejsou. To je nutné přičíst k tíži žalovaného, když je to on, kdo za tento právu odporující stav jako jednatel řečené obchodní společnosti odpovídá. Přejít nelze ani skutečnost, že soud prvního stupni právě na pominutí zmíněného obchodního podílu při objasňování poměrů žalovaného především postavil svoje rozhodnutí. Přesto odvolání k této okolnosti zcela mlčí.13. V rámci tohoto odvolacího řízení ve vztahu k objasnění poměrů žalovaného se oproti tomu, co vyšlo najevo již před soudem prvního stupně, nic podstatného nezměnilo. Pochyby, jak je formuloval soud prvního stupně ohledně úplnosti a pravdivosti osvětlení poměrů žalovaného, byly nejvýše dále posíleny. Pro tuto nejasnost nemohly být ani porovnány příjmy žalovaného s předmětným soudním poplatkem. Jeho výše není zanedbatelná, ale není ani zcela extrémní.14. Tedy ani s ohledem na to, co vyšlo najevo v rámci tohoto odvolacího řízení, nelze konstatovat, že žalovaný osvědčil, že splňuje druhý ze shora uvedených předpokladů, a to ani co se částečného osvobození od soudních poplatků týká. Na případnosti závěrů soudu prvního stupně se tedy ani v poměrech tohoto odvolacího řízení nic významného nezměnilo.15. Napadené usnesení soudu prvního stupně je tedy věcně správné, a proto bylo odvolacím soudem podle § 219 o. s. ř. potvrzeno.