2 Cmo 47/2023-88 — Vrchní soud v Praze

1. Napadeným usnesením nepřiznal soud prvního stupně žalovanému osvobození od soudního poplatku z odvolání proti rozsudku stejného soudu ze dne 22. 6. 2022, č. j. 37 Cm 102/2021-51, který v této věci činí 129 098 Kč. Žalovaný je svobodný a žije sám. Předložil potvrzení, že v rámci hlavního pracovního poměru má čistý příjem 19 250 Kč měsíčně u společnosti , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, . , Anonymizováno, . , Anonymizováno, . Vyčíslil své náklady částkou 10 000 Kč měsíčně za nájem bytu. Přestože k tomu byl soudem usnesením ze dne 23. 9. 2022, č. j. 37 Cm 102/2021-68 vyzván, nedoložil výpisy z účtů, výpisy z katastru nemovitostí a registru motorových vozidel či z evidence cenných papírů. Nedoložil tedy řádně a úplně svoje majetkové poměry. Také osvědčení výdajů nepovažoval soud za kompletní, když žalovaný musí uspokojovat svoje nezbytné životné potřeby. Nepovažoval proto za prokázané, že není v možnostech žalovaného, aby uhradil předmětný soudní poplatek.2. Proti tomuto usnesení se včas odvolal žalovaný a navrhl jeho změnu tak, že mu bude osvobození přiznáno v plném rozsahu. Uvedl, že soud nepřihlédl k žalovaným tvrzeným skutečnostem a jím předloženým důkazům a nezjistil proto úplně skutkový stav. Žalovaný předložil všechny jemu přístupné listiny. Že má výdaje spojené s uspokojováním životných potřeb, považuje za samozřejmé.3. Odvolací soud přezkoumal napadené rozhodnutí včetně řízení, které mu předcházelo (§ 212 a § 212a o. s. ř.), aniž k projednání nařizoval jednání [§ 214 odst. 2 písm. c) o. s. ř.].4. Odvolací soud vyšel předně z okolností, které považoval za osvědčené již soud prvního stupně.5. Vlastní činností odvolací soud zjistil, že žalovaný je jediným jednatelem a společníkem s 50% podílem ve společnosti , právnická osoba, Ze zkrácené rozvahy je patrné, že aktiva společnosti činila k 31. 12. 2021 částku 875 000 Kč. Nic jiného podstatného se ze sbírky listin obchodního rejstříku nepodařilo zjistit.6. Dále je žalovaný jediným jednatelem a společníkem s 50% podílem ve společnosti , právnická osoba, Společnost měla k 31. 12. 2021 aktiva ve výši 41 844 000 Kč. Za rok 2021 společnost měla výnosy ve výši téměř 95 000 000 Kč.7. Žalovaný je rovněž jediným jednatelem ve společnosti , právnická osoba, . Jediným společníkem této společnosti je společnost , právnická osoba, Společnost , právnická osoba, . doposud nezaložila do sbírky listin účetní uzávěrku.8. Dále je žalovaný jediným jednatelem ve společnosti , právnická osoba, . Jediným společníkem této společnosti je rovněž společnost , právnická osoba, Společnost , právnická osoba, . doposud nezaložila do sbírky listin žádnou účetní uzávěrku.9. Rovněž je žalovaný jedním ze dvou jednatelů a společníkem s 50% podílem ve společnosti , právnická osoba, , již výše zmíněné. Společnost , právnická osoba, doposud nezaložila do sbírky listin obchodního rejstříku účetní uzávěrku.10. Konečně z obchodného registru Slovenské republiky je patrné, že žalovaný je společníkem společnosti , Anonymizováno, , právnická osoba, . s podílem 1 000 EUR na základním kapitálu společnosti ve výši 36 000 EUR.11. Ustanovení § 138 o. s. ř. dává soudu oprávnění poskytnout účastníku řízení částečnou úlevu na soudním poplatku, jestliže nejde o zjevně bezúspěšné bránění práva a odůvodňují-li to poměry účastníka. Předmětné ustanovení neuvádí, co se těmito poměry má rozumět, ale nepochybně sem patří žalovaným uplatňované okolnosti povahy majetkové a příjmové. Zcela lze od soudních poplatků osvobodit pouze výjimečně, jsou-li proto zvlášť závažné důvody.12. Je ovšem nutno vzít také v úvahu, že význam tohoto ustanovení spočívá v tom, aby pro tyto a podobné okolnosti nebyl účastník vyloučen z výkonu svých ústavních práv chránit svá práva před soudem. Zejména má toto ustanovení vyloučit, aby výkon těchto práv byl podroben faktickému majetkovému cenzu, který je psanému právu nejen neznámý, ale byl i v rozporu s uvedenými ústavními právy. Nelze ovšem odhlédnout ani od skutečnosti, že poplatková povinnost je dána zákonem a není ani v nejmenším závislá na jakýchkoliv poměrech kteréhokoliv z možných účastníků řízení. Potom, má-li soud povolit osvobození od soudního poplatku, musí být zcela bezpečně osvědčeno, že účastník splňuje tyto předpoklady.13. Z obsahu spisu je zřejmé, že obrana žalovaného, jak je uplatněna již v námitkách proti směnečnému platebnímu rozkazu a jak je také obsahem odvolání proti rozsudku, kterým byl tento rozkaz ponechán v platnosti, není zjevně nesmyslná a nemožná. Není samozřejmě možné v tomto okamžiku uzavřít, zda žalovaný skutečně v odvolacím řízení uspěje. Je to možné, ale je také možné, že tomu tak nebude. Nicméně pro potřeby rozhodování o poplatkové moderaci lze považovat tento první předpoklad za splněný.14. Co se týká poměrů účastníka, je nutno konstatovat, že soud prvního stupně výše zmíněným usnesením ze dne 23. 9. 2022 vskutku vyzval žalovaného, aby doložil výpisy z katastru nemovitostí a z registru motorových vozidel. Ty předloženy nebyly. Při tom z těchto registrů je možné získat i negativní výpisy. Problematický byl požadavek soudu na předložení výpisu z evidence zaknihovaných cenných papírů. Od zrušení , právnická osoba, taková evidence neexistuje. U stávajícího , právnická osoba, . mají vlastnické účty pouze jeho členové, kterým žalobce dozajista není. Nečlenové depozitáře mohou mít zachyceny svoje zaknihované cenné papíry jen u některého ze členů depozitáře na sekundárních účtech. Jejich zůstatky se sice promítají do zákaznických účtů členů , právnická osoba, ovšem v agregované podobě tedy bez rozlišení na jednotlivé klienty. Tak zvané nezařazené účty již těžko mohou odrážet v úplnosti poměry jejich majitelů s ohledem na dobu uplynulou od zrušení , právnická osoba, . Naproti tomu je vážnou mezerou v osvědčení poměrů žalovaného, že neuvedl žádný z bankovních účtů, aniž závazně prohlásil, že žádný nemá. U osoby tak obchodně angažované, jakou žalovaný je, si lze ostatně jen stěží představit, že nemá nejméně účet pro běžné platby příjmové i výdajové. Bez účtu typu běžného účtu si lze v současné době život jen ztěžka představit. Takový účet ostatně má prakticky každý zletilý člověk. Tedy již z tohoto pohledu zůstaly majetkové poměry žalovaného zcela nezmapované.15. K tomu přistupuje, že žalovaný zcela pomlčel o své rozsáhlé angažovanosti v četných obchodních společnostech. Prakticky ve všech je jednatelem nebo jedním z jednatelů a společníkem přímo nebo prostřednictvím jiné společnosti (, právnická osoba, ). V tomto směru informace o svých poměrech zatajil, když jde o okolnost, která mu musí být velmi dobře známá.16. Zvláště markantní je to ohledně jeho účasti ve společnosti , právnická osoba, , kde tvrdil, že je jen pouhým zaměstnancem. Při tom se jedná o společnost s významným rozsahem aktiv a o společnost, která dosahuje značných výnosů. Je nepředstavitelné, aby u tak dobře fungující společnosti činil jeho měsíční příjem necelých 20 000 Kč. Není možné uvěřit, aby žalovaný vykonával u takové společnosti náročnou na síly i čas a vysoce odpovědnou funkci bez toho, aby mu z toho plynuly adekvátní, a tedy významné, majetkové výhody.17. Ohledně hospodaření ostatních obchodních společností, kde se žalovaný angažuje, jsou informace jen kusé anebo vůbec žádné. To je stav, za který je žalovaný jako jejich statutární orgán přímo zodpovědný, nelze mu to tedy přičíst ku prospěchu a je nutno vyjít z toho, že tyto jeho angažovanosti nejsou zcela bezvýznamné ani z hlediska majetkového a ani příjmového.18. Existence výdajů spojených s uspokojováním nutných životních potřeb je dána u každého člověka a i jejich běžná výše je okolností obecně známou. Jedná se tedy o notorietu, kterou není nutné osvědčovat. Ostatně převážná většina lidí si v tomto směru žádnou evidenci nevede a je schopna výši těchto svých výdajů uvádět jen přibližně právě s ohledem na zmíněnou obecnou zkušenost. Tedy není důvodu žalovanému vytýkat, že je blíže nespecifikoval. Výjimkou by byly výdaje vymykající se z běžné zkušenosti, například vícenáklady vyvolané třeba zdravotními problémy poplatníka soudního poplatku. Jenom ty by se musely tvrdit a dokládat zvláště.19. Situace, ze které vycházel soud prvního stupně, jak je případně zachycena v odůvodnění napadeného usnesení, zcela odůvodňovala závěr soudu, že žalovaný svoje osobní, majetkové a výdělkové poměry osvětlil zcela nedostatečně. Při tom soud jej velmi zevrubně poučil o tom, jaké okolností považuje za významné a jakým způsobem by měly být osvědčeny. Navzdory tomu žalovaný o svých poměrech netvrdil prakticky nic určitého. Co se pak týká osvědčení jeho poměru, pak to bylo katastrofální, když jediný předložený doklad, jak dovozeno shora, je jako základ pro posouzení poměrů žalovaného zcela nedostatečný. Poměry žalovaného toto potvrzení více zatemňuje, než objasňuje. S výjimkou otázky cenných papírů, bylo zcela v silách žalovaného potřebné doklady opatřit a soudu předložit. Okolnost, že se zčásti jedná o i