2 Cmo 64/2023-172 — Vrchní soud v Praze

1. Napadeným usnesením soud prvního stupně zamítl návrh na přibrání účastníků do řízení uvedených ve výrocích I. - XXI., ukončil účast , Jméno advokátky E, (výrok XXII.) a rozhodl tak, že ve vztahu mezi účastníkem 4. a ostatními účastníky řízení nemá nikdo právo na náhradu nákladů řízení (výrok XXIII.).2. V odůvodnění konstatoval, že k návrhu navrhovatelů z 16.6.2022 bylo zahájeno řízení o zrušení prvního účastníka s likvidací. Podáními z období od 20.10.2022 do 14.12.2022 pak 21 členů spolku navrhlo své přibrání do řízení s tím, že jsou členy spolku.3. Navrhovatelé vyslovili nesouhlas s přibráním dalších účastníků do řízení, kdy počet případně přibraných účastníků by mohl narušit plynulost a rychlost řízení. Byl by tak porušen princip hospodárnosti řízení. Dle jejich názoru mají být účastníkem řízení pouze spolek, o jehož zrušení jde a zakladatelé spolku.4. S odkazem na § 7 odst. 1 zák.č. 292/2013 Sb., dále jen ZŘS, soud návrhy na přibrání výše uvedených osob do řízení zamítl s odůvodněním, že všichni navržení účastníci jsou členy spolku, nadto jsou zastoupení toutéž právní zástupkyní, která rovněž zastupuje spolek samotný, jejich zájmy jsou proto dostatečně hájeny prostřednictvím spolku samotného a prostřednictvím zakladatelů spolku, kteří byli do řízení přibráni již dříve. Nadto nelze považovat přibrání takového množství osob do řízení za hospodárné a mohlo by vést k oddálení rozhodnutí ve věci. Pokud se v řízení vyskytne potřeba prokázat tvrzení účastníků, bude možné navržené členy spolku vyslechnout jako svědky. O návrzích na vedlejší účastenství nebylo rozhodováno, neboť v nesporném řízení je vedlejší účastenství vyloučeno. S ohledem na sdělení, že , Jméno advokátky E, již není členem spolku, byla jeho účast v řízení ukončena podle § 7 odst. 2 ZŘS.5. Proti napadenému usnesení se odvolali účastníci 1.,3.,5.,6. proti výrokům I. - XXI. a XXIII. a dále přibraní účastníci řízení vždy proti výroku, kterým bylo rozhodnuto o jejich nepřibrání za účastníka řízení. Dle názoru odvolatelů soud prvního stupně svým rozhodnutím porušil právo dotčených osob na přístup k soudu a je v rozporu se smyslem a dikcí zákona. Není možné, aby soud poté, kdy zjistí existenci osoby, jejíž práv a povinností se řízení týká, hájení jejich zájmů „delegoval“ na jiného účastníka řízení. Dotčená práva a povinnosti jsou odlišná z hlediska korporátního a z hlediska individuálních ústavních práv občana. Soud nezdůvodnil, v čem spatřuje obavu, že by přibrání dalších 21 osob do řízení vedlo k oddálení rozhodnutí ve věci. Neobstojí ani soudem sdělený důvod, že nepřibrání účastníků do řízení je vedeno jejich případným postavením svědka. Nelze také rozlišovat mezi právy zakladatelů spolku a jeho ostatními členy, pokud tito mají zájem do řízení vstoupit a jejich okruh je soudu (s ohledem na jejich návrh) znám. Takový postup se jeví jako diskriminační. K výroku XXIII. konstatovali jeho nepřezkoumatelnost, s ohledem na jeho obsah se jich rovněž týká.6. Účastník 4. v odvolání proti výroku XXIII. navrhl jeho změnu tak, že mu bude přiznána ve vztahu k navrhovatelům náhrada nákladů řízení před soudem prvního stupně i před soudem odvolacím, neboť byl nucen hájit svá práva a v souvislosti s tím vynaložil náklady spojené s právním zastoupením. Ukončení účasti ve spolku nezavinil. Nadto je třeba napadený výrok považovat za nepřezkoumatelný.7. Účastník 2. ve svém odvolání proti výrokům I. - XXI. uvedl, že napadené výroky nepovažuje za správné. Odkázal na ust. § 7 odst. 1 ZŘS, z něhož vyplývá účastenství všech osob, které již byly do řízení přibrány a dalších osob, které své přibrání do řízení navrhly. Odkaz soudu na to, že tyto osoby jsou zastoupeny touž právní zástupkyní, je nemístný. Ta je vázána stavovskými principy vztahu klient - advokát. Ne vždy musí být zájmy spolku a jejího člena identické. Nadto postup soudu, kdy přibral do řízení zakladatele spolku a jeho další členy nikoli, je třeba považovat za diskriminační, zakládající nerovnost mezi jednotlivými členy spolku. Pro zakladatele z této skutečnosti neplynou žádná zvláštní práva a povinnosti. Pokud soud argumentoval nehospodárností řízení v případě přibrání navrhovatelů do řízení, pak takový závěr žádným způsobem nezdůvodnil a rozhodnutí je v tomto směru nepřezkoumatelné. O nákladech řízení ostatních účastníků, včetně odvolacího řízení, nechť je soudem rozhodnuto spolu s rozhodnutím ve věci samé, pokud o nich nerozhodne v rozhodnutí o tomto odvolacím řízení.8. Navrhovatelé v odvolání proti výroku XXIII. napadeného usnesení navrhli potvrdit výroky I. - XXII. napadeného usnesení pro jejich věcnou správnost, výrok XXIII. zrušit a navrhovatelům přiznat náhradu nákladů řízení. Namítli, že odvolatelé nemají aktivní legitimaci k podání odvolání proti napadenému usnesení. Spolek je založen a veden v rozporu s právním řádem, jeho jednání vede k omezování práv osob, které nejsou jeho členy a současně slouží zájmům , Jméno advokátky B, , který spolek ovládá díky nastavení hlasovacích práv. Ve vztahu k navrhovatelům dochází k omezení přístupu k nemovitosti, jejíž vlastníkem žalobci jsou a k omezení práv vyplývajících z věcných břemen váznoucích na pozemku p.č. 50/17 na LV 1119 v k.ú. , adresa, . Rovněž dochází ke slovním útokům členů spolku vůči nečlenům spolku. Výrok XXIII. napadeného usnesení je třeba považovat za nepřezkoumatelný, není nijak odůvodněn, a není zřejmé, na jakém podkladě soud rozhodl. Návrhy na přibrání dalších účastníků do řízení vnímají jako obstrukční a šikanózní a nemají tedy požívat právní ochrany. O tom svědčí i další řízení, která spolek vede, případně která vede , Jméno advokátky B, osobně ve vztahu k právům souvisejících s dotčeným územím.9. Odvolací soud přezkoumal napadené usnesení podle § 212 a násl. o.s.ř., aniž za tím účelem nařizoval jednání (§ 214 odst. 2 písm. c) o.s.ř.) a odvolání shledal důvodné.10. Řízení o zrušení spolku (§ 268 a násl. obč. zák.) je řízení ve statusové věci právnické osoby podle § 85 písm. a) ZŘS a má charakter nesporného řízení. Takové řízení se pak řídí ust. § 3-30 a 85-93 téhož zákona. Účastenství v nesporném řízení se pak řídí ust. § 6-7 téhož zákona. V projednávané věci se jedná o řízení ve statusové věci, které lze zahájit i bez návrhu. V takovém případě je účastníkem řízení navrhovatel a ten, o jehož právech nebo povinnostech má být v řízení jednáno (§ 6 odst. 1 ZŘS). Dále pak platí, že jestliže někdo z těch, o jejichž právech nebo povinnostech má být v řízení jednáno, se neúčastní řízení od jeho zahájení, soud, jakmile se o něm dozví, jej přibere do řízení jako účastníka (§ 7 odst. 1 ZŘS). Podle § 7 odst. 2 ZŘS jestliže se řízení účastní ten, o jehož právech nebo povinnostech se v řízení nejedná, soud usnesením jeho účast ukončí.11. Pokud soud prvního stupně rozhodl o návrhu osob, které navrhly své přibrání za účastníka řízení tak, že jejich návrh zamítl, nelze těmto osobám upřít právo na podání odvolání proti takovému rozhodnutí. Není tak dán důvod pro odmítnutí jejich odvolání podle § 218 písm. b) o.s.ř., jak dovozují navrhovatelé.12. Jak uvedeno výše, předmětem řízení je otázka zrušení spolku s likvidací a takové řízení je řízením ve statusové věci právnické osoby. V takovém případě je účastníkem řízení navrhovatel a spolek, o jehož zrušení se jedná, a nikoliv členové spolku (srovnej např. usnesení Vrchního soudu v Praze z 14. 3. 2018, sp. zn. 14 Cmo 266/2017). Zájmy členů spolku jsou dostatečně chráněny spolkem jako takovým. Ostatně i z čl. 3.3.3 písm. e) stanov spolku vyplývá, že spolek vyvíjí činnost spočívající v hájení zájmů svých členů uvnitř i navenek. Nelze tak dospět k závěru, že by navrhovatelům bylo odepřeno právo na přístup k soudu, když takové právo je vykonáno právě prostřednictvím spolku samotného.13. Neobstojí však názor navrhovatelů, že případné přibrání navrhovatelů jako účastníků do řízení by bylo v rozporu s rozhodnutím Nejvyššího soudu sp. zn. 20 Cdo 1887/2005 z 14.3.2006, tj. v rozporu s principem hospodárnosti, když dané rozhodnutí na projednávanou věc nedopadá, neboť v něm byla řešena otázka skutkově a právně odlišná (návrh na přibrání dalších účastníků do řízení byl podán v návaznosti na závěr dovolacího soudu o nedostatku aktivní legitimace na straně žalobce po opakovaném rozhodnutí ve věci samé a návrhem se účastník pokoušel zhojit daný nedostatek).14. Lze přisvědčit účastníkům 1., 3., 5., 6., že napadeným usnesením fakticky vznikla nerovnováha mezi právy zakladatelů spolku a jeho dalšími členy, když zakladatelé za účastníka řízení o zrušení spolku soud přibral a další navrhovatele nikoliv. Úloha zakladatelů spolku byla zcela vyčerpána tím, že postupem podle § 218 obč. zák. založili spolek, jejich postavení od ostatních členů spolku není odlišné. Odvolací soud je s ohledem na výše uvedené přesvědčen, že ani zakladatelům spolku nesvědčí věcná legitimace k účasti na řízení o zrušení spolku, nicméně o jejich přibrání do řízení bylo rozhodnuto pravomocným usnesením soudu prvního stupně a toto rozhodnutí není předmětem přezkumu v rámci toho