2 Cmo 71/2023-49 — Vrchní soud v Praze

Rozsudkem soud prvního stupně rozhodl o povinnosti žalovaného k zaplacení částky 269 721,40 s 6% úrokem p. a. z této částky od 16. 4. 2022 do zaplacení, směnečné odměny ve výši 932,55 Kč a povinnosti k náhradě nákladů řízení žalobkyně ve výši 52 253 Kč, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.Proti rozsudku se žalovaný ve lhůtě stanové zákonem odvolal (§ 204 odst. 1 o. s. ř.). Podané odvolání odůvodnil citací § 205 odst. 2 písm. b), e) a g). K bližšímu odůvodnění odvolání si vymezil lhůtu 30 dnů od jeho doručení.V odvolání proti rozsudku (usnesení) musí vedle obecných náležitostí (§ 42 odst. 4 o. s. ř.) být uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se napadá, v čem je spatřována nesprávnost tohoto rozhodnutí nebo postupu soudu (odvolací důvod) a čeho se odvolatel domáhá (odvolací návrh).Vzhledem k tomu, že odvolání žalovaného neobsahovalo náležitosti podle citovaného ustanovení a nebylo žalovaným doplněno, vyzval soud prvního stupně podle § 43 o. s. ř. usnesením ze dne 10. 3. 2023, č. j. 49 Cm 71/2022-45 žalovaného, aby ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení usnesení odstranil vady odvolání tak, že uvede, v čem je spatřována nesprávnost odvoláním napadeného rozhodnutí nebo postupu soudu (odvolací důvod) a čeho se odvolatel domáhá (odvolací návrh).Usnesení obsahovalo i poučení o tom, že nebudou-li vady ve stanové lhůtě odstraněny, odvolací soud odvolání odmítne. K doručení usnesení žalovanému došlo dne 20. 3. 2023. Na výzvu nebylo reagováno.Odvolací soud proto podle § 211, § 214 odst. 2 písm. a) a § 43 odst. 2 o. s. ř., odvolání žalovaného odmítl.O náhradě nákladů odvolacího řízení rozhodl odvolací soud podle § 224 odst. 1 a § 146 odst. 3 o. s. ř. tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto usnesení, když náklady odvolacího řízení, o kterých by bylo třeba rozhodnout, nevznikly.