5 Cmo 106/2023-85 — Vrchní soud v Praze

1. Napadeným usnesením nepřiznal soud prvního stupně žalovaným osvobození od soudních poplatků v souvislosti s podaným odvoláním proti rozsudku téhož soudu ze dne 5.4.2023, č. j. 31 Cm 327/2022-58. V odůvodnění zejména uvedl, že účastník, který žádá o osvobození od soudních poplatků, musí věrohodným způsobem prokázat své poměry, které jsou rozhodné pro posouzení žádosti a předložit Prohlášení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech. V předmětné věci však žalovaní i přes výzvu soudu výše uvedené prohlášení nepředložili a neprokázali tak své majetkové poměry.2. Žalovaní proti tomuto usnesení podali v zákonné lhůtě blanketní odvolání, které odůvodnili písemným podáním ze dne 18.9.2023, ve kterém uvedli, že zájem státu na zaplacení celého soudního poplatku nemůže dosáhnout intenzity zájmu účastníka řízení na přístupu k soudu a v poskytnutí soudní ochrany. Žalovaná 1) má příjem a zotavuje se z nepříznivého vývoje ve svém oboru podnikání a momentálně nemá volné finanční prostředky na zaplacení soudního poplatku. Dále uvedli, že „žalobkyně“ (správně žalovaná 1 nebo žalovaný 2) se ocitla bez příjmů vyvolané Covidem – 19, hradí své závazky vzniklé z fixních nákladů příslušné specifikace na správu nemovitostí, proto považuje neprominutí od soudního poplatku za nepřiměřeně přísné. Soud prvního stupně nepřihlédl ke skutečnosti, že stavební průmysl byl zasažen „vyšší mocí“, která bránila v dosažení vyšších výdělků a v pokrytí mandatorních výdajů.3. Odvolací soud přezkoumal napadené usnesení včetně řízení, které předcházelo jeho vydání (§ 212 a § 212a o. s. ř.), aniž k projednání odvolání nařizoval jednání (§ 214 odst. 2 písm. c/ o. s. ř.), a dospěl k závěru, že odvolání žalovaných není důvodné.4. Podle § 138 odst.1 o. s. ř. může předseda senátu na návrh přiznat účastníkovi zčásti nebo zcela osvobození od soudních poplatků, odůvodňují-li to poměry účastníka a nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva. Přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze jen výjimečně, jsou-li pro to zvlášť závažné důvody a takové rozhodnutí musí být náležitě odůvodněno.5. Smyslem výše citovaného ustanovení § 138 odst. 1 o. s. ř. je zabránit tomu, aby v důsledku neschopnosti zaplatit soudní poplatek bylo účastníku znemožněno domáhat se ochrany jeho práv u soudu. Důkazní břemeno ohledně prokázání nedostatku prostředků k úhradě soudního poplatku tíží žadatele, který je povinen uvést rozhodné skutečnosti pro přiznání osvobození. Je třeba přihlédnout k celkovým majetkovým poměrům žadatele, k výši soudního poplatku, k nákladům, které si pravděpodobně vyžádá dokazování, k povaze uplatněného nároku a k dalším okolnostem (včetně toho, zda se jedná o fyzickou nebo právnickou osobu).6. Jedním z předpokladů pro přiznání osvobození je i posouzení skutečnosti, zda se nejedná o svévolné či bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva. Z tohoto pohledu nelze úspěšnost odvolání žalovaných předjímat a nelze ani vyloučit, že budou v odvolacím řízení úspěšní. Výlučně pro účely rozhodnutí o shora uvedeném návrhu lze však považovat tento předpoklad za splněný.7. Zásadním předpokladem pro rozhodnutí soudu o osvobození od soudních poplatků je splnění povinnosti žadatele týkající se osvědčení jeho majetkových a výdělkových poměrů. Povinnost k doložení rozhodných skutečností tíží žadatele, nikoli soud (srovnej rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 25.1.2005, č. j. Azs 343/2004-50 publikovaný pod č. 537/2005 Sbírky rozhodnutí Nejvyššího správního soudu).8. Nezbytnost verifikace majetkových poměrů účastníka řízení při rozhodování o jeho návrhu na přiznání osvobození od soudních poplatků zdůraznil Nejvyšší soud ČR např. v usneseních ze dne 17.7.2017, sp. zn. 29 Cdo 1301/2013, ze dne 19.8.2008, sp. zn. 21 Cdo 3676/2007, ze dne 18.9.2013, sp. zn. 30 Cdo 2643/2013, ale rovněž Ústavní soud opakovaně akcentoval povinnost žadatele poskytnout úplný a přesný obraz o svých majetkových poměrech (usnesení ze dne 3.2.2016, sp. zn. I.ÚS 311/16).9. Odvolací soud konstatuje, že žalovaní uplatnili návrh na osvobození od soudních poplatků, aniž by jej jakýmkoli způsobem osvědčili (výpisem z účtu, z katastru nemovitostí, z evidence vozidel apod.). Přitom zcela zásadní listinou ke zjištění majetkových poměrů účastníka sporu, který žádá o osvobození od soudních poplatků, je Prohlášení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech, ve kterém je žadatel povinen uvést a následně osvědčit konkrétní důvody, které mu objektivně znemožňují uhradit soudní poplatek. I když soud prvního stupně zaslal žalovaným příslušný formulář výše uvedeného „prohlášení“ a vyzval je, aby jej vyplnili a předložili soudu ve lhůtě 3 týdnů, žalovaní prohlášení o svých majetkových poměrech ve stanovené lhůtě nepředložili a na výzvu žádným způsobem nereagovali. Vzhledem k tomu, že žalovaní zůstali pasivní a své majetkové poměry nevylíčili, neshledal odvolací soud ve shodě se soudem prvního stupně splnění předpokladů pro osvobození od soudních poplatků, a proto postupoval dle § 219 o. s. ř. a usnesení soudu prvního stupně jako věcně správné potvrdil.10. Nad rámec odvolací soud konstatuje, že každý z žalovaných jako odvolatelů má samostatné postavení a je poplatníkem soudního poplatku za odvolání (§ 2 odst. 5 ve spojení s § 4 odst. 1 písm. b) zák. č. 549/1991 Sb.). Z tohoto důvodu je proto na místě každého z žalovaných (odvolatelů) vyzvat k zaplacení soudního poplatku za odvolání.