5 Cmo 39/2023-47 — Vrchní soud v Praze

1. Napadeným usnesením soud prvního stupně nepřiznal osvobození žalobci za návrh na zahájení řízení. V odůvodnění rozhodnutí uvedl, že žadatel požadavku poskytnout úplné a pravdivé informace o své majetkové a finanční situaci nedostál, když důsledky neuváženého poskytnutí půjčky, za jehož účelem čerpal žalobce bankovní úvěr, nelze bez dalšího přenášet na stát jako důvod pro osvobození od soudních poplatků.2. Proti tomuto usnesení podal žalobce včasné odvolání. Uvedl, že neměl a nemá dostatek finančních prostředků na úhradu soudního poplatku v této věci ve výši 25 084 Kč. Žalobce pro svou žádost o osvobození předložil dostatečné doklady. Soud prvního stupně svým rozhodnutím zvýhodnil žalovaného, tedy dlužníka žalobce. Žalobce navrhl, aby odvolací soud změnil rozhodnutí soudu prvního stupně tak, že mu bude přiznáno osvobození od soudních poplatků.3. Odvolací soud, aniž by nařizoval jednání [§ 214 odst. 2 písm. c) o. s. ř.] přezkoumal napadené usnesení a dospěl k závěru, že odvolání žalobce není důvodné.4. Podle § 138 odst. 1 o. s. ř. na návrh může předseda senátu přiznat účastníkovi zčásti osvobození od soudních poplatků, odůvodňují-li to poměry účastníka a nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva; přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně, jsou-li proto zvlášť závažné důvody, a toto rozhodnutí musí být odůvodněno. Nerozhodne-li předseda senátu jinak, vztahuje se osvobození na celé řízení a má i zpětnou účinnost; poplatky zaplacené před rozhodnutím o osvobození se však nevracejí.5. Podle usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 2. 2018 sp. zn. 29 Cdo 5652/2017 celkové zhodnocení všech okolností, které vypovídají o poměrech účastníka, se pak musí promítnout do závěru, zda účastník (vedlejší účastník) je s ohledem na své poměry schopen zaplatit soudní poplatky a nést další výdaje spojené s řízením, včetně nákladů spojených s poskytnutím právní pomoci (se zastoupením). Jestliže mu to jeho poměry nedovolují, je soud povinen mu přiznat tomu odpovídající osvobození od soudních poplatků (v plném rozsahu, zčásti, pro část řízení nebo jen pro některé úkony). Účastník je přitom povinen soudu prokázat věrohodným způsobem své poměry, které jsou rozhodné pro posouzení důvodnosti jeho žádosti. Dále dle usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 3. 2014 sp. zn. 26 Cdo 3418/2013 objektivní nedostatek finančních prostředků fyzické či právnické osoby se nesmí stát (pro účastníka řízení) překážkou přístupu k soudu. Při rozhodování o návrhu účastníka řízení (fyzické osoby) na přiznání osvobození od soudních poplatků však zůstává nezbytná verifikace jeho majetkových a osobních poměrů (z hlediska zdravotního stavu, věku či sociálního postavení).6. Odvolací soud zdůrazňuje, že přiznání osvobození od soudních poplatků je institutem výjimečným. Je zásadně věcí žadatele o osvobození od soudních poplatků, aby popsal a doložil své poměry soudu takovým způsobem, že bude namístě nepochybný závěr o splnění předpokladů dle § 138 odst. 1 o. s. ř.7. Dle obsahu spisu bylo řízení ve věci zahájeno 27. 12. 2022 k návrhu žalobce z titulu dluhu ze směnky vlastní. Městský soud v Praze usnesením ze dne 4. 1. 2023, č. j. 49 C 178/2022-6 vyzval žalobce k zaplacení soudního poplatku ve výši 25 084 Kč ve lhůtě patnácti dnů. Výzva byla žalobci doručena dne 5. 1. 2023. Žalobce si dne 17. 1. 2023 podal žádost o osvobození od soudních poplatků.8. Žádost si tedy žalobce podal ve lhůtě pro zaplacení soudního poplatku a je tedy včasná.9. Pokud jde o úspěšnost žaloby, nelze ji v tomto stadiu řízení nijak předjímat. Prvopis směnky, jejíhož zaplacení se domáhá, žalobce soudu předložil. Je možné, že žalobce v řízení uspěje, vyloučen však není ani výsledek opačný. Výlučně pro účely rozhodnutí o shora uvedeném návrhu, lze tedy považovat tento předpoklad za splněný.10. Žalobce ve své žádosti uvedl, že v roce 2021 skončil v podnikání se ztrátou v důsledku změn, které přineslo období covidu. Žalobce žije ve společné domácnosti s přítelkyní na mateřské dovolené a nezletilou dcerou. Žalobce je zaměstnán jako jednatel společnosti , Anonymizováno, . Dle daňového přiznání za rok 2021 měl jako fyzická osoba 231 564 Kč, společnost , Anonymizováno, . byla ve ztrátě. Společnost od roku 2017 nezakládá účetní závěrky. Žalobce má nemovité věci v k. ú. , adresa, pozemky , Anonymizováno, , dále v k. ú. , adresa, se stavbou č. p. , Anonymizováno, se stavbou bez č. p. a p. č. , Anonymizováno, , dále pozemky v k. ú. , adresa, . Žalobce uvedl, že má dluh u , právnická osoba, ve výši 8 540 000 Kč a platí měsíční splátku úvěru 78 263 Kč.11. Odvolací soud se ztotožňuje se závěrem soudu prvního stupně, že žalobce nesplnil předpoklady pro přiznání benefitu osvobození od soudních poplatků. Žalobce doložil poměry společnosti , Anonymizováno, . pouze okrajově a nedostatečně, když bylo předloženo pouze daňové přiznání za rok 2021. Nebylo uvedeno ani doloženo ničeho o příjmech společnosti v roce 2022, kdy již důsledky období covidu pominuly. Rovněž ohledně své osoby sám žalobce popsal poměrně rozsáhlý majetek nemovitých věcí, aniž by popsal, z jakého důvodu nemůže použít tento majetek pro získání potřebné částky soudního poplatku.12. Nezbytnost verifikace majetkových poměrů účastníka řízení při rozhodování o jeho návrhu na přiznání osvobození od soudních poplatků byla Nejvyšším soudem ČR zdůrazněna v celé řadě jeho rozhodnutí (viz usnesení ze dne 19. 6. 2008, sp. zn. 21 Cdo 3676/2007, usnesení ze dne 18. září 2013, sp. zn. 30 Cdo 2643/2013, usnesení ze dne 29. 4. 2015, sp. zn. 29 Cdo 511/2015). Rovněž Ústavní soud ČR opakovaně zdůraznil povinnost žadatele poskytnout soudu úplný a přesný obraz o svých poměrech (např. usnesení ze dne 3. 2. 2016, sp. zn. I. ÚS 311/16). Tuto podmínku žalobce nesplnil, když údaje jím poskytnuté (částečně doložené) nelze považovat ani za úplné, ani věrohodné. Žalobce má příjem ze svého podnikání a z výkonu funkce jednatele. Rozdíl příjmů a výdajů za rok 2021 činil 228 085 Kč, což odpovídá částce 19 007 Kč měsíčně. Za výkon funkce jednatele je mu vyplácena odměna ve výši 17 626 Kč měsíčně. V roce 2021 tak měl k dispozici částku 36 633 Kč měsíčně. O příjmech za rok 2022 neuvedl ničeho, stejně tak ani o příjmech své přítelkyně, žijící s ním ve společné domácnosti. Pomine-li odvolací soud běžné výdaje, které žalobce jako všechny osoby musí mít (výdaje na stravu, ošacení, léky apod.), hradí žalobce splátku úvěru ve výši 78 263 Kč měsíčně. Co mu umožňuje provádět tyto pravidelné platby, není zřejmé; žalobce o zdroji, z něhož finance čerpá, ničeho neuvedl. O účtu, ze kterého úvěr dle smlouvy splácí, se v prohlášení ani nezmínil a neuvedl tedy nic ani o pohybech na tomto účtu a o výši zůstatku.13. Z uvedeného je zřejmé, že své poměry žalobce vylíčil značně selektivně, ve snaze podpořit obraz své osoby jako osoby bez volných finančních prostředků, neschopné zaplatit soudní poplatek. Již z nesrovnalostí mezi tvrzenými a doloženými příjmy a tvrzenými výdaji je však zřejmé, že část svých příjmů či úspor musel žalobce zatajit, když jeho pravidelné měsíční výdaje (a tím odvolací soud míní výhradně splátku úvěru) převyšují vykazované příjmy o 41 630 Kč.14. Právo na soudní ochranu, kterého se žalobce dovolává, je zaručeno Listinou základních práv a svobod, nicméně za porušení tohoto práva ze strany soudní moci nelze považovat situaci, kdy soud vyvodí důsledky z toho, že žadatel úmyslně nesplní svou povinnost vylíčit své výdělkové a majetkové poměry úplně a věrohodně.15. Vzhledem k uvedenému nemá ani odvolací soud za to, že u žalobce jsou splněny výjimečné předpoklady pro přiznání benefitu osvobození od soudních poplatků.16. Odvolací soud tak rozhodl dle ustanovení § 219 o. s. ř. a potvrdil správné rozhodnutí soudu prvního stupně, a to ve znění, kdy výrok odpovídá žádosti žalobce o osvobození od soudních poplatků, neboť žalobce žádal o osvobození pro celé řízení, nikoli jen pro návrh na zahájení řízení a o celé žádosti žalobce je také třeba přijmout rozhodnutí soudu.