5 Cmo 4/2023-57 — Vrchní soud v Praze

Napadeným rozsudkem ponechal soud prvního stupně vůči žalovanému 2. v platnosti směnečný platební rozkaz č. j. 13 Cm 6/2022-13 jím vydaný dne 3. 2. 2022 (výrok I.) a žalovanému 2. uložil povinnost nahradit žalobkyni náklady námitkového řízení ve výši 600 Kč (výrok II.). Soud prvního stupně takto rozhodl o námitkách žalovaného 2. proti směnečnému platebnímu rozkazu, jímž bylo vyhověno žalobě na zaplacení pohledávky ze směnky vystavené podle tvrzení v žalobě žalovanou 1. na řad žalobkyně dne 6. 10. 2004 v Praze se splatností dne 5. 5. 2021 na částku 317 332 Kč a žalovaným 2. avalované.Žalovaný 2. podal v zákonem stanovené lhůtě proti rozsudku odvolání, ve kterém vyjádřil přesvědčení, že soud prvního stupně nedostatečně zjistil skutkový stav věci a věc nesprávně právně posoudil. Podle jeho názoru se soud prvního stupně s jeho námitkami nevypořádal řádně a k věci přistoupil formalisticky, aniž se zabýval jeho tvrzeními.Podle ustanovení § 205 odst. 1 o. s. ř. v odvolání musí být vedle obecných náležitostí (§ 42 odst. 4 o. s. ř.) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se napadá, v čem je spatřována nesprávnost tohoto rozhodnutí nebo postupu soudu (odvolací důvod) a čeho se odvolatel domáhá (odvolací návrh). Podle ustanovení § 209, věta první o. s. ř. se předseda senátu soudu prvního stupně postará o odstranění případných vad ve včas podaném odvolání (§ 43 o. s. ř.).Jak vyplývá ze shora citovaného ustanovení § 205 odst. 1 o. s. ř., zákonnou náležitostí odvolání je i označení odvolacího důvodu, tedy údaj o tom, v čem odvolatel spatřuje nesprávnost rozhodnutí nebo postupu soudu, který vydání rozhodnutí předcházel. Odvolací důvod musí být přitom specifikován věcně, tedy musí být vylíčen tak, aby bylo zřejmé, v čem konkrétně soud prvního stupně podle názoru odvolatele pochybil.V daném případě podané odvolání konkrétní odvolací důvod neobsahuje, neboť žalovaný 2. se v něm omezil na citaci ustanovení § 205 odst. 2 písm. d/ a g/, aniž by však uvedl, které navržené důkazy potřebné k prokázání rozhodných skutečností nebyly soudem prvního stupně provedeny, ke kterým jím tvrzeným skutečnostem a k jím označeným důkazům soud prvního stupně nepřihlédl, v čem podle něj spočívají nesprávná skutková zjištění soudu prvního stupně na základě jím provedených důkazů a v čem konkrétně žalovaný 2. spatřuje nesprávné právní posouzení věci. Správně proto soud prvního stupně vyzval žalovaného 2. usnesením ze dne 23. 11. 2022, č. j. 13 Cm 6/2022-54, k odstranění této vady odvolání. Lhůta ke splnění výzvy byla žalovanému 2. stanovena v délce deseti dnů ode dne doručení usnesení. Žalovaný 2. byl současně poučen o tom, že odvolání bude v případě neodstranění jeho vad odmítnuto. Na toto usnesení, které bylo zástupkyni žalovaného 2. doručeno dne 28. 11. 2022, nebylo do data rozhodnutí odvolacího soudu žádným způsobem reagováno.Na základě shora uvedeného odvolací soud konstatuje, že z odvolání žalovaného 2. není žádným způsobem seznatelné, v čem spatřuje nesprávnost rozsudku soudu prvního stupně po skutkové nebo právní stránce, popřípadě v čem podle něj spočívá nesprávný postup soudu prvního stupně, který rozsudku předcházel. Odvolání žalovaného 2. tak neobsahuje zákonné náležitosti řádného odvolání, v důsledku čehož ho nelze považovat za podklad způsobilý pro přezkoumání napadeného rozsudku.Z vyložených důvodů odvolací soud odvolání žalovaného 2. odmítl postupem podle ustanovení § 211 a § 43 odst. 2 o. s. ř.Výrok o nákladech odvolacího řízení ve vztahu mezi žalobkyní a žalovaným 2. je odůvodněn ustanoveními § 146 odst. 3 o. s. ř. a § 224 odst. 1 o. s. ř., podle kterých by právo na jejich náhradu měla žalobkyně, neboť odvolání žalovaného 2. bylo odmítnuto. Vzhledem k tomu, že podle obsahu spisu žalobkyni žádné náklady v odvolacím řízení nevznikly, rozhodl odvolací soud tak, že žalobkyně a žalovaný 2. nemají vůči sobě navzájem na jejich náhradu právo.