5 Cmo 73/2023-190 — Vrchní soud v Praze

1. Napadeným usnesením soud prvního stupně nepřiznal žalovanému osvobození od soudních poplatků v souvislosti s podaným odvoláním proti rozsudku soudu prvního stupně ze dne 27.1.2023, č. j. 47 Cm 96/2020-134 s odůvodněním, že žalovaný nepředložil soudu úplné a pravdivé Prohlášení o jeho osobních, majetkových a výdělkových poměrech (dále jen Prohlášení), neboť neuvedl, že je vlastníkem motorového vozidla, a že je veden u šesti společností jako člen statutárního orgánu, a zda za tuto funkci pobírá odměnu či nikoliv.2. Proti tomuto usnesení podal žalovaný odvolání, ve kterém uvedl, že motorové vozidlo, které v Prohlášení neuvedl, je roku výroby , Anonymizováno, a žalovaný jej kolem roku , Anonymizováno, odhlásil v , Anonymizováno, , a pokud je stále evidováno, tak v důsledku pochybení Policie ČR. Pokud je žalovaný veden jako člen statutárního orgánu v šesti společnostech, tak nebylo záměrem žalovaného cokoli zatajovat s tím, že pět společností jsou dceřinnými společnostmi , právnická osoba, . a byly zakládány za konkrétním účelem, který nebyl vůbec realizován, případně pouze částečně a nepřinesl žádný zisk. Odměnu ve společnosti , právnická osoba, . pobíral naposledy v roce 2019 a od roku 2020 tuto funkci fakticky nevykonává, neboť společnost nevyvíjí žádnou činnost a je plánována její likvidace podobně jako u ostatních dceřinných společností. Uvedl, že společnost , právnická osoba, je zatížena půjčkou a akcie společnosti , právnická osoba, . jsou zatíženy dluhy z obchodních vztahů v celkové výši 15 600 000 Kč. Nad rámec uvedl, že má osobní půjčky, ze kterých vyplácel dluhy této společnosti a v létě 2023 má vrátit 10 000 000 Kč. Následkem této skutečnosti dal do zástavy rodinný majetek.3. Odvolací soud přezkoumal napadené usnesení podle § 212, 212a o. s. ř., aniž k projednání odvolání nařídil jednání (§ 214 odst. 2, písm. c) o. s. ř.) a dospěl k závěru, že odvolání žalovaného není důvodné.4. Podle § 138 odst. 1 o. s. ř. může předseda senátu na návrh přiznat účastníkovi zčásti nebo zcela osvobození od soudních poplatků, odůvodňují-li to poměry účastníka a nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva. Přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze jen výjimečně, jsou-li pro to zvlášť závažné důvody a takové rozhodnutí musí být náležitě odůvodněno.5. Smyslem výše citovaného ustanovení § 138 odst.1 o. s. ř. je zabránit tomu, aby v důsledku neschopnosti zaplatit soudní poplatek bylo účastníku znemožněno domáhat se ochrany jeho práv u soudu. Důkazní břemeno ohledně prokázání nedostatku prostředků k úhradě soudního poplatku tíží žadatele, který je povinen uvést rozhodné skutečnosti pro přiznání osvobození. Je třeba přihlédnout k celkovým majetkovým poměrům žadatele, k výši soudního poplatku, k nákladům, které si pravděpodobně vyžádá dokazování, k povaze uplatněného nároku a k dalším okolnostem sporu.6. Jednou z podmínek pro přiznání osvobození je i posouzení skutečnosti, zda se nejedná o svévolné či bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva. Zásadním předpokladem pro rozhodnutí soudu o osvobození od soudních poplatků je splnění povinnosti žadatele týkající se osvědčení jeho osobních, majetkových a výdělkových poměrů. Povinnost k doložení rozhodných skutečností tíží žadatele, nikoli soud (srovnej rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 25.1.2005, č. j. Azs 343/2004-50 publikovaný pod č. 537/2005 Sbírky rozhodnutí Nejvyššího správního soudu).7. Je třeba konstatovat, že základním podkladem pro rozhodnutí soudu o osvobození od soudních poplatků je vyplněné Prohlášení, jež by mělo objektivně zobrazit majetkové poměry žadatele včetně uvedení veškerých příjmů, finančních prostředků na bankovních účtech, movitých a nemovitých věcí a rovněž tak veškerých závazků. Z předmětného Prohlášení bylo odvolacím soudem zjištěno, že žalovaný je ženatý a má vyživovací povinnost ke třem osobám, tj. k manželce a dvěma nezletilým dětem, vykonává podnikatelskou činnost jako „kurýr“ v silniční dopravě s čistým ročním výdělkem 193 382 Kč s tím, že není příjemcem žádných dávek hmotného a sociálního zabezpečení. Žalovaný nevlastní žádný nemovitý nebo movitý majetek vyšší hodnoty. Roční čistý výdělek z podnikatelské činnosti manželky představuje částku 199 160 Kč. Výdaje žalovaného představují měsíční platby hypotéky ve výši 11 500 Kč., výdaje na el. energii, plyn a vodné ve výši 8 000 Kč, výdaje na sociálním pojištění ve výši 2 900 Kč a výdaje na zdravotním pojištění ve výši 2 800 Kč, tj. celkem 25 200 Kč.8. Z bankovního výpisu žalovaného u , právnická osoba, . za období od 1.2.2023 do 30.4.2023 bylo odvolacím soudem zjištěno, že měsíční platby za telefonní služby u , Anonymizováno, představují cca 3 200 Kč, měsíční platby za kartu , Anonymizováno, pak částku 740 Kč, měsíční výdaje obou nezletilých dětí za obědy činí cca 1 100 Kč. Lze proto konstatovat, že žalovaný osvědčil pravidelné měsíční výdaje v souhrnné výši min. 30 000 Kč.9. 9.Z výpisu katastru nemovitostí bylo odvolacím soudem zjištěno, že rodinný dům čp., Anonymizováno, na adrese , adresa, , jež je trvalým pobytem žalovaného, je ve výlučném vlastnictví , Anonymizováno, , manželky žalovaného.10. Odvolací soud konstatuje, že žalovaný ve svém Prohlášení neúplně a ne zcela pravdivě vylíčil své majetkové poměry, když uvedl, že jediným jeho ročním příjmem z podnikatelské činnosti je částka ve výši 193 382 Kč, což měsíčně představuje finanční zdroj ve výši cca 16 100 Kč. Pokud manželka žalovaného se zcela podílí na finančním zabezpečení domácnosti, pak její roční příjem z podnikatelské činnosti představuje 199 160 Kč, což měsíčně činí finanční zdroj ve výši cca 16 600 Kč, u obou manželů pak 32 600 Kč.11. Ohledně účasti žalovaného v šesti společnostech v pozici člena statutárního orgánu lze přisvědčit soudu prvního stupně, že žalovaný v tomto směru v Prohlášení ničeho neuvedl, zejména ničeho netvrdil, zda tento výkon funkce je za úplatu, a zda v souvislosti s výkonem funkce získal od společností příslušná plnění.12. Lze proto uzavřít, že tvrzené příjmy obou manželů téměř pokrývají celkové tvrzené výdaje domácnosti žalovaného. Žalovaný však nesdělil, z jakých finančních zdrojů hradí výdaje na stravu celé rodiny (4 osoby), z jakých zdrojů hradí celkové výdaje na ošacení (zejména dětí), výdaje na dopravu, výdaje na školní potřeby a školní kroužky dětí, výdaje na trávení volného času rodiny, výdaje na poskytování advokátních služeb od 4.12.2020, aniž žalovaný žádal ustanovení zástupce pro řízení za podmínek § 30 o. s. ř. a to vše s vědomím, že žalovaný není příjemcem dávek sociálního zabezpečení. V neposlední řadě je žalovaný v produktivním věku schopen se finančně zabezpečit.13. Vzhledem k výše uvedenému nemá odvolací soud za to, že jsou splněny výjimečné předpoklady pro osvobození od soudních poplatků, a proto postupoval dle § 219 o. s. ř. a usnesení soudu prvního stupně jako věcně správné potvrdil.14. O náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů rozhodne soud prvního stupně za podmínek § 151 odst. 1 o. s. ř.