6 Cmo 114/2023-138 — Vrchní soud v Praze

1. Navrhovatelka podala osobně dne 23. 9. 2021 návrh u Městského soudu v Praze na vyloučení , Jméno navrhovatelky A, , nar. , Datum narození navrhovatelky A, , bytem , adresa, (dále jen „účastník 1)“ nebo „, Jméno navrhovatelky A, “) z výkonu funkce člena statutárního orgánu podle § 63 zákona č. 90/2012 Sb. (dále jen „z. o. k.“).2. Usnesením ze dne 23. února 2023, č. j. 158 Cm 2/2021-109 soud prvního stupně ustanovil účastníkovi 2): , Jméno navrhovatelky B, ., IČ , IČO navrhovatelky B, , sídlem , Adresa navrhovatelky B, (dále jen „účastník 2)“) procesního opatrovníka , jméno FO, , advokáta, sídlem , adresa, . V odůvodnění uvedl, že z návrhu navrhovatele vyplývá rozpor, na základě něhož nemůže účastníka 2) v předmětném sporu zastupovat jediný člen představenstva , Jméno navrhovatelky A, , a proto je nutno ustanovit účastníkovi 2) procesního opatrovníka.3. Proti výše uvedenému usnesení podal , Jméno navrhovatelky A, (účastník 1/) odvolání. Domnívá se, že není v daném případě prostor pro ustanovení procesního opatrovníka a soud prvního stupně tím předjímá výsledek řízení. Je toho názoru, že účastník 2) má oprávněnou osobu za něj jednat, a to , Jméno navrhovatelky A, . Navíc o neplatnosti valné hromady konané dne 1. 7. 2021, na níž měl být , Jméno navrhovatelky A, odvolán z funkce člena představenstva, není stále rozhodnuto a nadále probíhá řízení vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 79 Cm 156/2021. Taktéž poukazuje na usnesení Městského soudu v Praze ze dne 25. 11. 2021, č. j. 74 Cm 155/2021-27, jímž byl návrh na ustanovení opatrovníka 2) zamítnut. Ze stejného důvodu by ani neměl být ustanoven v tomto řízení účastníkovi 2) procesní opatrovník, jelikož dokud není vyslovena neplatnost usnesení valné hromady, je usnesení platné. Dále tvrdí, že nelze v dané věci ustanovit tzv. kolizního opatrovníka, jelikož je řízení ve věci samé řízením nesporným. Navrhuje, aby odvolací soud napadané usnesení změnil tak, že se účastníkovi 2) procesní opatrovník neustanovuje.4. Proti výše uvedenému usnesení podal odvolání taktéž účastník 2), účastník 3), účastník 8) a účastník 11). Všechna tato odvolání obsahují stejná tvrzení, jako uvedl účastník 1) ve svém odvolání.5. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací se předně musel zabývat otázkou, zda odvolání byla podána osobami, jež k tomu byly oprávněny či nikoliv.6. Aby odvolací soud posoudil, zda odvolání bylo podáno osobou, jež k tomu byla oprávněna či nikoliv, tak přezkoumal subjektivní legitimaci účastníka 1), účastníka 2), účastníka 3), účastníka 8) a účastníka 11) k podání odvolání. Účastník je subjektivně legitimován k podání odvolání v případě, že mu rozhodnutím soudu první instance nebylo vyhověno nebo mu byla rozhodnutím způsobena jiná určitá újma na jeho právech. Újmu lze však posuzovat pouze z procesního hlediska a rozhodujícím je přitom výrok rozhodnutí soudu prvního stupně. „Při tomto posuzování také nelze brát v úvahu subjektivní přesvědčení účastníka řízení, ale jen objektivní skutečnost, že rozhodnutím soudu mu byla způsobena určitá, třeba i nepříliš významná újma, kterou lze odstranit zrušením napadeného rozhodnutí.“ (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 6. 2000, sp. zn. 21 Cdo 2323/99) Odvolací soud je toho názoru, že účastník 3), účastník 8) a účastník 11) nejsou oprávněni se odvolat proti napadanému usnesení, jelikož jim nevznikla žádná určitá újma na jejich právech.7. Na základě výše uvedeného Vrchní soud v Praze jako soud odvolací odvolání účastníka 3), účastníka 8) a účastníka 11) proti usnesení Městského soudu z Praze ze dne 23. února. 2023, č. j. 158 Cm 2/2021-109 podle § 218 písm. b) zák. č. 99/1963 Sb. (dále jen „o. s. ř.“) odmítl.8. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací po zjištění, že odvolání účastníka 1), účastníka 2) byla podána včas osobami k tomu oprávněnými, přezkoumal napadené usnesení a dospěl k závěru, že odvolání nejsou důvodná.9. Podle § 21 zák. č. 99/1963 Sb. (dále jen „o. s. ř.) za právnickou osobu jedná (a) člen statutárního orgánu; tvoří-li statutární orgán více osob, jedná za právnickou osobu předseda statutárního orgánu, popřípadě jeho člen, který tím byl pověřen; je-li předsedou nebo pověřeným členem právnická osoba, jedná vždy fyzická osoba, která je k tomu touto právnickou osobou zmocněna nebo jinak oprávněna, nebo (b) její zaměstnanec (člen), který tím byl statutárním orgánem pověřen, nebo (c) vedoucí jejího odštěpného závodu, jde-li o věci týkající se tohoto závodu, nebo (d) její prokurista, může-li podle udělené prokury jednat samostatně (odstavec 1). Za právnickou osobu nemůže jednat ten, jehož zájmy jsou v rozporu se zájmy právnické osoby (odstavec 4).10. Podle § 29 o. s. ř. opatrovníka ustanoví předseda senátu též právnické osobě, která jako účastník řízení nemůže před soudem vystupovat proto, že tu není osoba oprávněná za ni jednat nebo že je sporné, kdo je osobou oprávněnou za ni jednat (§ 21), je-li tu nebezpečí z prodlení (odstavec 1). Opatrovníkem podle odstavců 1 až 3 soud jmenuje zpravidla osobu blízkou, případně jinou vhodnou osobu, nebrání-li tomu zvláštní důvody. Advokáta lze jmenovat opatrovníkem, jen jestliže jím nemůže být jmenován někdo jiný. Jinou osobu než advokáta lze jmenovat opatrovníkem, jen jestliže s tím souhlasí. Nerozhodl-li soud jinak, opatrovník ustanovený podle odstavců 1 až 3 vystupuje v řízení před soudem prvního stupně, v odvolacím a v dovolacím řízení (odstavec 4).11. K otázce střetu zájmů mezi obchodní korporací a jejím statutárním orgánem podle § 21 odst. 4 o. s. ř. z rozhodovací praxe vyplývá, že člen statutárního orgánu nemůže jednat za obchodní korporaci ve sporu, který s ní vede. V případě, kdy účastníci nevystupují v kontradiktorním postavení (v nesporných řízeních), nelze střet zájmů dovozovat jen z procesního postavení účastníků, nýbrž je třeba určit, zda jsou zájmy obchodní korporace skutečně v rozporu se zájmy člena jejího statutárního orgánu. V řízení o vyloučení člena statutárního orgánu z výkonu funkce, dochází ke střetu zájmů ve vztahu mezi osobou, která má být vyloučena z výkonu funkce člena statutárního orgánu a obchodní korporací, které se týkají tvrzené důvody, pro které má být dotčená osoba vyloučena. Za tuto obchodní korporaci nesmí v řízení o vyloučení člena statutárního orgánu z výkonu funkce jednat ten, kdo má být z výkonu funkce člena statutárního orgánu vyloučen (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 9. 2. 2022, sp. zn. 27 Cdo 2286/2021).12. Navrhovatelka v návrhu ze dne 23. 9. 2021 tvrdí, že , Jméno navrhovatelky A, soustavně znemožňuje výkon akcionářských práv akcionářů účastníka 2) (včetně navrhovatelky) a porušuje péči řádného hospodáře při výkonu funkce jediného člena statutárního orgánu účastníka 2). Dále je v návrhu uvedeno, že dne 1. 7. 2021 se konala náhradní valná hromada účastníka 2), která odvolala , Jméno navrhovatelky A, z funkce jediného člena představenstva, avšak , Jméno navrhovatelky A, odmítl započítat hlasy akcionářů a toto jeho odvolání bojkotuje.13. Nebezpečí z prodlení je podle ustálené judikatury (srov. např. shora citované usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 27 Cdo 2286/2021) dáno tehdy, jestliže nic nenasvědčuje tomu, že stav, kdy právnická osoba nemůže před soudem vystupovat, je pouze přechodný a bude v dohledné době odstraněn. Tak tomu je i v projednávané věci.14. Odvolací soud souhlasí s názorem soudu prvního stupně a uzavírá, že účastníkovi 2) je třeba ustanovit procesního opatrovníka. Vzhledem k předmětu řízení, nelze účastníkovi 2) ustanovit opatrovníkem blízkou osobu. Správně byl tady opatrovníkem společnosti ustanoven advokát.15. Odvolací soud proto usnesení soudu prvního stupně podle § 219 o. s. ř. jako věcně správné potvrdil.