6 Cmo 121/2023-36 — Vrchní soud v Praze

1. Usnesením ze dne 31. 5. 2017, č. j. 85 Cm 1012/2017-3, zahájil Městský soud v Praze řízení o zrušení obchodní společnost , jméno FO, (dále jen „společnost“ - výrok I.), společnost zrušil a nařídil její likvidaci (výrok II.), likvidátorem jmenoval účastníka 2) (výrok III.), uložil společnosti, aby zaplatila soudní poplatek (výroku IV.) a rozhodl o nákladech řízení (výrok V.). Důvodem zrušení společnosti bylo, že pozbyla právní důvod k užívání prostor, ve kterých má sídlo. Usnesení bylo soudem doručeno do datové schránky společnosti dne 5. 6. 2017. Protože se do této datové schránky se po 10 dnů nikdo nepřihlásil, byla zpráva označena jako doručená fikcí (§ 17 odst. 4 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech, v tehdy platném znění).2. Proti tomuto usnesení podala společnost odvolání prostřednictvím datové schránky dne 27. 3. 2023. Společnost si je vědoma opožděnosti odvolání, avšak její jednatel uvádí, že se o likvidaci stejně dozvěděl až po uvedené lhůtě a z jeho pohledu bylo lepší nechat věci kráčet svou cestou v očekávání, že zjistí zločin, kterým mu znemožnil podnikat a který byl jediným důvodem přerušení aktivit společnosti, což později vedlo k její likvidaci.3. Soud prvního stupně napadeným usnesením návrh odmítl pro jeho opožděnost s tím, že 15denní lhůta k podání odvolání uplynula 30. 6. 2017. Konstatoval, že odvolání neobsahuje nic, co by se dalo považovat za žádost o prominutí zmeškání odvolací lhůty.4. Proti usnesení o odmítnutí odvolání podala společnost odvolání, ve kterém její jednatel popisuje důvody, pro které neodstranil vadný stav, tj. nezměnil sídlo společnosti. Uvádí, že byl v situaci útisku, kdy se stal obětí organizovaného zločinu a byl šikanován policií. Dne 7. 12. 2016 byl eskortován k soudu a vzat do vazby, což mu zničilo pověst. Za anomálii považuje, že se vůbec někdo zabýval otázkou, kde společnost sídlí, a zjišťoval, zda má platnou nájemní smlouvu. O likvidaci bylo rozhodnuto bez řádného šetření a zvážení újmy, ke které může takovým rozhodnutím dojít. Navrhuje, aby odvolací soud zrušil rozhodnutí o likvidaci společnosti s tím, aby nerozhodl dříve, než bude jasné, zda se věci opravdu mají tak, jak uvedl ve svém podání.5. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací po zjištění, že odvolání bylo podáno včas osobou k tomu oprávněnou, přezkoumal napadené usnesení a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.6. Odvolací soud předesílá, že v tomto stadiu řízení řeší jedině otázku, zda bylo odvolání podáno včas. Nebylo-li odvolání včasné, nabylo usnesení o zrušení společnosti právní moci a nelze jej již na základě podaného odvolání zrušit ani změnit, byť by i bylo věcně nesprávné.7. Odvolací soud se ztotožňuje se závěrem soudu prvního stupně, že odvolání bylo podáno opožděně, tj. po uplynutí odvolací lhůty 15 dnů stanovené § 204 odst. 1 občanského soudního řádu.8. Odvolací soud navíc prověřil i tvrzení společnosti, že její jednatel byl vzat do vazby. Toto tvrzení je pravdivé, nicméně z vazby byl propuštěn již 27. 12. 2016, a vazba mu tedy nebránila v přihlášení se do datové schránky společnosti v době, kdy do ní bylo doručeno usnesení o zrušení společnosti (tj. v červnu 2017). Z žádné ze skutečností, které společnost uvádí, se nepodává nic, co by objektivně bránilo jednateli společnosti přihlásit se do datové schránky a odvolat se proti usnesení o zrušení společnosti. Skutečnost, že na kontrolu datové schránky společnosti rezignoval, neboť se věnoval jiným prioritám, rozhodná není.9. Se soudem prvního stupně lze souhlasit i v tom, že v odvoláním samém není uvedeno nic, co by bylo možné posoudit jako žádost o prominutí zmeškání lhůty podle § 58 o. s. ř. Takovou žádost by společnost musela spojit s odvoláním samotným.10. Odvolací soud proto usnesení soudu prvního stupně potvrdil, neboť je věcně správné (§ 219 o. s. ř.).11. Výrok o nákladech řízení se zakládá na § 23 zákona č. 292/2013 Sb., neboť řízení v projednávané věci lze zahájit i bez návrhu.