6 Cmo 130/2022-291 — Vrchní soud v Praze

1. Shora uvedeným usnesením Krajský soud v Praze jako soud I. stupně rozhodl ve shora uvedeném řízení podle § 111 odst. 2 občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) tak, že bude pokračovat v řízení vedeném u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. 56 Cm 179/2014, přerušeném podle § 109 odst. 2 písm. c) o. s. ř. z důvodu, že probíhalo řízení o odstranění stavby, a to až do doby pravomocného skončení řízení o odstranění stavby, vedeného u Městského úřadu ve Slaném, u stavebního úřadu pod sp. zn. 14530/2016/SU/Bř.2. Shora uvedené usnesení soudu I. stupně o pokračování v řízení právní moci nenabylo z důvodu včas podaného odvolání žalovaného (dále též odvolatel), jenž se domáhal změny napadeného usnesení tak, aby pokračoval klid řízení, když řízení u Městského úřadu ve Slaném u stavebního úřadu pod sp. zn. 14530/2016/SU/Bř. Nadále probíhá a je doplňována dokumentace rozhodná pro vydání stavebního povolení. Správní orgán by měl aktuálně rozhodnout. Podle odvolatele stavba se uskutečnila na ohlášení, což podle odvolatele potvrdil MÚ ve Slaném. Podle odvolatele se očekává vydání stavebního povolení a do té doby by mělo řízení zůstat přerušeno. Podle odvolatele v daném případě není žalobce ve sporu ani aktivně legitimovaným subjektem, protože se domáhá zrušení rozhodnutí, o kterém nesouhlasně nehlasoval, což bylo před přerušením řízení žalovaným prokázáno a v současné době žalobce již ani není členem SVJ. Rovněž žalobce neprokázal, že by zastupoval ostatní spoluvlastníky. Jestliže by mělo být podle odvolatele řízení přerušeno z jiných důvodů, potom není důvod v něm pokračovat, když se očekává pravomocné ukončení správního řízení. Podle odvolatele se očekává ukončení správního řízení vydáním rozhodnutí, a zájmem všech vlastníků je dosažení právní moci tohoto rozhodnutí. Navíc v současné době již žalobce není členem SVJ.3. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal dle § 212 a § 212a o. s. ř. v systému úplné apelace napadené rozhodnutí soudu I. stupně, a to včetně řízení, jež jeho vydání předcházelo a dospěl k následujícím zjištěním a závěrům:4. Z obsahu spisu a především z usnesení soudu I. stupně č. j. 56 Cm 179/2014-258 ze dne 18. 12. 2019 je zřejmé, že soud I. stupně přerušil řízení v projednávané věci podle § 109 odst. 2 písm. c) zákona č. 99/1963 Sb. - občanský soudní řád (dále jen o. s. ř.) z důvodu probíhajícího řízení o odstranění stavby, vedeného u Městského úřadu ve Slaném u stavebního úřadu pod sp. zn. 14530/2016/SU/Bř.5. Podle obsahu spisu a ve shodě s odvolatelem stavební úřad ve věci doposud nerozhodl a správní orgán dlouhodobě od roku 2017 řeší doplňování listin do svého spisu a za tím účelem prodlužuje stavebníkovi lhůty k dodání potřebné dokumentace.6. Odvolací soud po právní stránce vychází z § 109 odst. 2 písm. c) o. s. ř., z něhož je zřejmé, že pokud soud neučiní jiná vhodná opatření, může řízení přerušit, jestliže probíhá řízení, v němž je řešena otázka, která může mít význam pro rozhodnutí soudu, nebo jestliže soud dal k takovému řízení podnět.7. Z tohoto ustanovení zákona je tak zřejmé, že v případě fakultativního přerušení řízení podle odst. 2 uvedeného ustanovení zákona se ponechává na úvaze soudu, zda v konkrétním případě přeruší řízení pro překážku uvedenou v § 109 odst. 2 nebo zda soud učiní jiná vhodná opatření, která mu umožní pokračovat v řízení.8. V případě probíhajícího řízení, v němž je řešena otázka, jež může mít význam pro rozhodnutí soudu je zřejmé, že existence takovéhoto řízení může vést k přerušení soudního řízení podle § 109 odst. 2 písm. c) o. s. ř. pouze za předpokladu, že ukončení takového souběžně probíhajícího řízení (v daném případě správního řízení) lze očekávat v přiměřené lhůtě tak, aby vlastní soudní řízení netrpělo průtahy a mohlo být ukončeno v časovém horizontu neporušujícím práva účastníků řízení na přiměřenou délku soudního řízení.9. Podle právního názoru odvolacího soudu v případě, že souběžně se soudním řízením probíhající správní řízení vykazuje délku neakceptovatelnou z hlediska soudního řízení, jak tomu je v projednávaném případě, kdy se po řadu let správní úřad nedopracoval k rozhodnutí, potom je povinností soudu neučiní takové vhodná opatření, aby soudní řízení bylo možno ukončit bez dalšího vyčkávání výsledků souběžně vedeného správního řízení, byť by výsledky tohoto souběžně vedeného řízení mohly mít význam i na soudem projednávanou věc.10. V daném konkrétním projednávaném případě soud I. stupně rozhodl zcela správně o pokračování ve fakultativně přerušeném řízení, byť si soud I. stupně bude muset sám předběžně posoudit některé otázky významné rovněž pro správní úřad. Soud I. stupně byl zcela správně veden právem účastníků soudního řízení na skončení soudního řízení v přiměřené lhůtě a bez průtahů.11. Podle právního názoru odvolacího soudu v rozporu s pokračováním řízení není ani to, jestliže by v mezidobí do skončení soudního řízení bylo konečně vydáno mnoho let očekávané správní rozhodnutí, neboť soud I. stupně by takovéto správní rozhodnutí dle svého uvážení mohl až do vydání soudního rozhodnutí zohlednit ve svém rozhodnutí o věci samé.12. Postup soudu I. stupně podle § 100 odst. 1 o. s. ř. je správný o z tohoto důvodu odvolací soud napadené rozhodnutí soudu I. stupně jako věcně správné podle § 219 o. s. ř. potvrdil.13. O nákladech tohoto odvolacího řízení rozhodne soud, u něhož bude řízení ve věci samé skončeno.