6 Cmo 3/2023-324 — Vrchní soud v Praze

1. Shora uvedeným rozsudkem Městský soud v Praze jako soud I. stupně ve výroku I., z důvodu promlčení nároku, zamítl žalobu na zaplacení částky 2 818 047,07 Kč s přísl. a ve výrocích II. a III. žalobci uložil povinnost nahradit žalovaným náklady řízení.2. Z hlediska skutkového bylo pro soud I. stupně podstatné to, že žalobce , Jméno žalobce, nabyl od žalovaného 2. na základě smlouvy o převodu obchodního podílu ze dne 25. 2. 2010 100% podíl ve společnosti , právnická osoba, za částku 14 600 000 Kč. s tím, že žalobce byl seznámen se stavem společnosti. Prodávající potvrdil pravdivost informací, že ke dni uzavření smlouvy mj. společnost řádně a včas plní své závazky má ke dni podpisu smlouvy pouze závazky vyplývající z běžného obchodního styku, přičemž závazky vzniklé do 31. 3. 2010 budou vypořádány dle smlouvy. Dále bylo podstatné pro soud I. stupně to, že prodávající potvrdil pravdivosti všech skutečností týkajících se stavu hotelu a jeho provozování společností , právnická osoba, Zároveň bylo ve smlouvě ujednáno, že pokud vznikne „újma“ definovaná jako nárok z vad prodávané věci, vztahuje se na tento nárok garance dle bodu 6.4. uvedené smlouvy, kterou nabyvatel (žalobce) je oprávněn požadovat po převádějícím. Zároveň bylo ke smlouvě vyhotoveno a podepsáno , Jméno žalovaného, jako ručitelem i ručitelské prohlášení ze dne 25. 2. 2020 dle § 303 a násl. obchodního zákoníku (obchod. zák.) s časovým omezením ručení do 1. 4. 2015. Podstatné pro soud I. stupně bylo rovněž to, že dle tohoto prohlášení se jmenovaný zavázal k úhradě závazků a nedoplatků, které vzniknou společnosti , právnická osoba, v souvislosti s činností společnosti nebo převádějícího do dne předání společnosti provozující hotel , Anonymizováno, , tj. do 1. 4. 2010. Převádějící byl přitom povinen dle smlouvy o převodu uhradit tyto závazky a současně se i ručitel zavazoval, že uspokojí pohledávku nabyvatele v případě, že jej neuspokojí převádějící ani po písemné výzvě společnosti , Jméno žalobce, nejpozději do 14 dnů od doručení písemné výzvy.3. Dále soud I. stupně vyšel ze skutečnosti, že nemovitost, ve které byl provozován hotel společností , právnická osoba, byla pronajata od , adresa, (dále zkráceně pouze MČ , adresa, ) na základě smlouvy o nájmu části nemovitosti ze dne 15. 3. 1995 a dále smlouvou o nájmu nemovitosti ze dne 14. 7. 1998 ve znění dodatků, podle které bylo sjednáno nájemné v období do 31. 12. 2009 částkou 752 000 Kč ročně, od 1. 1. 2009 je potom nájemné ujednané částkou 907 200 Kč. Součástí nájemní smlouvy byla také doložka o započtení se vzorcem, podle kterého k započtení dochází. Následně se strany smlouvou ze dne 14. 7. 1998 dohodly na financování a úpravách pronajaté stavby, když bylo sjednáno, že financování bude rozlišováno na dvorní trakt a na trakt do ulice a také fakturace na oba trakty bude provedena odděleně, přičemž dne 23. 2. 2009 došlo k jednání ohledně vyúčtování rekonstrukce. U tohoto jednání bylo podle zjištění soudu I. stupně (s odkazem na posudek zpracovaný znalcem , Anonymizováno, ) vzato pronajímatelem v úvahu, že náklady na uliční část činily 5 699 528 Kč a dvorní část 12 686 046 Kč. Rozdělení na uliční část a dvorní část proběhlo dle výše uvedeného ujednání, když pro posuzovanou věc má být významný pouze trakt dvorní.4. Podle soudu I. stupně vztahy mezi vlastníkem nemovitostí a nájemcem společností , právnická osoba, byly od roku 1995 dlouhodobě při dvacetiletém nájmu uspořádané.5. Dále soud I. stupně vyšel ze skutečnosti, že dne 7. 5. 2014 MČ , adresa, společnosti , právnická osoba, vyčíslila několika fakturami dlužné nájemné k 31. 3. 2010 částkou 1 300 944,28 Kč, a to již po započtením investic vynaložených nájemcem na předmět nájmu. MČ , adresa, podle soudu I. stupně následně měla zaslat zástupci společnost , právnická osoba, dne 26. 6. 2014 přípis neakceptující námitku promlčení s poukazem na započítávání nejstarších pohledávek.6. Konečně soud I. stupně považoval za významné i to, že žalovaný 1. byl žalobcem přípisem ze dne 27. 1. 2014 vyzván k úhradě dlužné částky 2 323 047,07 Kč a k uvedenému plnění byl vyzván také žalovaný č. 2, přičemž žalovaný 1. byl zástupcem žalobce vzýván přípisem ze dne 26. 3. 2015 též k úhradě smluvní pokuty 500 000 Kč podle smlouvy o převodu obchodního podílu ze dne 25. 2. 2010.7. Soud I. stupně věc posuzoval podle obchodního zákoníku č. 513/1991 Sb. (dále jen obchod. zák.) a zejména podle jeho § 115 a násl. obchod. zák., podle § 306 a násl. obchod. zák. a podle § 387 a násl. obchod. zák. a uzavřel, že nárok žalobci nelze přiznat z důvodu účinně vznesené námitky promlčení. Podle soudu I. stupně se odpovědnost za vady ze smlouvy o převodu obchodního podílu ze dne 25. 2. 2010 řídí ustanoveními o vadách zboží, což lze vztáhnout i na případy, kdy prodávající kupujícímu nesdělil podstatné skutečnosti týkající se převáděného podílu. Podle soudu I. stupně v takovém případě začíná promlčecí doba běžet dnem doručení výzvy k odstranění vady, resp. k nahrazení újmy vzniklé nabyvateli podílu.8. Jestliže podle soudu I. stupně žalobce vyzval dne 27. 1. 2014 k úhradě újmy podle smlouvy a žalobu podal dne 27. 3. 2015, učinil tak ve čtyřleté promlčecí lhůtě dle § 397 obchod. zák. a ve vztahu k nároku žalobce vůči žalovaným k uplynutí promlčecí doby nedošlo.9. Podstatné pro soud I. stupně bylo to, že podle soudu I. stupně nárok žalobce na úhradu újmy podle smlouvy o převodu obchodního podílu ze dne 25. 2. 2010 je založen na žalobcem tvrzené újmě vzniklé tím, že žalobce v pozici nabyvatele podílu uhradil za prodávajícího závazek, o němž mu prodávající ničeho nesdělil, přičemž tento závazek měl podle uvedené smlouvy tížit právě jen převádějícího.10. Podle soudu I. stupně byla námitka promlčení přesto úspěšná, když ručitel ve smyslu § 306 odst. 2 obchod. zák. je shodně jako dlužník oprávněn uplatnit všechny námitky, které by mohl uplatnit dlužník, přičemž dlužník společnost , právnická osoba, podle soudu I. stupně mohl v květnu 2014 (výzva k doplatkům nájemného byla pronajímatelem učiněna dne 29. 5. 2014) úspěšně vznést námitku promlčení vůči věřiteli MČ , adresa, , když mu v uvedené době byly doručeny faktury požadující zaplacení promlčených závazků. Z důvodu oslabení promlčením vymáhaného nároku soud I. stupně žalobu zamítl.11. Proti tomuto usnesení se v zákonem stanovené lhůtě odvolal žalobce (odvolatel) a domáhal se jeho změny a vyhovění žalobě.12. Odvolatel zopakoval důvody své žaloby a soudu I. stupně vytkl, že:1) Nepřihlédl k odvolatelem tvrzeným skutečnostem a k jím označeným důkazům.2) Neúplné zjistil skutkový stav věci, neboť neprovedl navržené důkazy.3) Na základě provedených důkazů k nesprávným skutkovým zjištěním.4) Rozhodnutí soudu I. stupně spočívá na nesprávném právním posouzení věci.5) Soud zcela mylně vyšel z názoru, že základem pro újmu jsou pouze nároky na dlužné nájemné do dne 31. 3. 2010, když je újma tvořena dlužným nájemným z Investice a vztahuje se k nájemnému placenému po celou dobu nájmu, tedy i k období po 31. 3. 2010, resp. po 1. 4. 2010, když po celou dobu nájmu podle nájemní smlouvy mělo být placené nájemné v penězích dopočteno dle Investice (pohledávky na zhodnocení), což platilo i pro nájemné v období po 1. 4. 2010 do konce nájmu. Neoprávněným zápočtem podle odvolatele vznikal nesprávně společnosti , právnická osoba, dluh.Při jednání odvolacího soudu se odvolatel dále vyjádřil v tom smyslu, že při koupi podílu počítal v rámci ekonomických parametrů obchodu s tím, že pronajímatel umožňuje v rámci smluvních podmínek započítávat proti nájemnému společností , právnická osoba, v plné a doložené výši investice společnosti , právnická osoba, v částce 14 821 911,79 Kč a místo toho pronajímatel umožňoval započítávat investice toliko v částce 12 686 046 Kč, představující podle odvolatele toliko znalcem stanovené zhodnocení pronajatých nemovitostí, o čemž žalovaní věděli, avšak tuto skutečnost žalobci před koupí podílu nesdělili.6) Ke dni 29. 5. 2014 nebyl promlčen dluh na nájemném za období po 29. 5. 2010 do 31. 12. 2020.7) Soud se nezabýval skutečností, že za období před 29. 5. 2010 nemohlo dojít k promlčení nároku, když podle § 358 obchod. zák. započteni nebráni, jestliže pohledávka je promlčena, avšak promlčeni nastalo teprve po době, kdy se pohledávky staly způsobilými k napočtení. V této souvislosti odvolatel poukázal na skutečnost, že , Anonymizováno, mohla použít jednostranně svou pohledávku na dlužné nájemné, i když by byla promlčena, a to vůči pohledávce na zhodnocení a z tohoto důvodu také společnost , právnická osoba, ovládaná žalobcem přistoupila k dobrovolné úhradě závazku.8) Soud I. stupně nesprávně rozhodl o náhradě nákladů řízení uplatňovaných žalovanými a je na místě snížení nákladů, když žalovaný 1. je 100% vlastníkem a ovládající osobou žalovaného 2. a odlišné právní zastoupení obou žalovaných je pouze formální, kdy oba zastupují otec a syn působící v rámci jedné advokátní kanceláře a pracují ve shodě.13. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal napa