6 Cmo 8/2023-100 — Vrchní soud v Praze

1. V záhlaví označeným usnesením soud prvního stupně rozhodl o tom, že zpětvzetí návrhu ze dne 15. 12. 2022 není účinné. V odůvodnění soud prvního stupně uvedl, že dne 9. 12. 2022 obdržel návrh na zápis změny do rejstříku společenství vlastníků jednotek, spočívající ve změně zápisu statutárního orgánu předmětného společenství vlastníků jednotek. Usnesením ze dne 12. 12. 2022, Fj 72452/2022/KSUL, S 1425/RD68/KSUL, byl navrhovatel (SVJ jednající nově zvoleným statutárním orgánem) vyzván k doplnění návrhu. Mezitím dne 12. 12. 2022 došel soudu další návrh na zápis změny statutárního orgánu, kde bylo rovněž za navrhovatele označeno SVJ (jednající již odvolaným statutárním orgánem, resp. jeho právním zástupcem, jenž byl zplnomocněn až po datu odvolání tohoto statutárního orgánu). Dne 13. 12. 2022 bylo vydáno usnesení Fj 72629/2022/KSUL, S 1425/RD71/KSUL, jímž soud zastavil řízení o v pořadí druhém návrhu ze dne 12. 12. 2022 z důvodu již zahájeného řízení (litispendence). Dále soud prvního stupně vyšel ze skutečnosti, že mu dne 15. 12. 2022 bylo doručeno zpětvzetí návrhu ze dne 9. 12. 2022 (mylně označeno pod Fj 72629/2022/KSUL, byť dle obsahu podání soud dovodil zpětvzetí návrhu ze dne 9. 12. 2022, Fj 72452/2022/KSUL). Zpětvzetí podal , tituly před jménem, , advokát zmocněný dne 9. 12. 2022, tedy zmocněný již odvolaným statutárním orgánem. V rámci tohoto zpětvzetí bylo argumentováno vadami volby a odvolání statutárního orgánu, nicméně vytýkané vady by mohly způsobit toliko neplatnost rozhodnutí valné hromady, jež však není rejstříkový soud oprávněn přezkoumávat ve smyslu rozhodnutí Nejvyššího soudu pod sp. zn. 29 Cdo 1104/2016 - ve Sbírce pod č. 62/2018, dále rozhodnutí pod sp. zn. 29 Cdo 4525/2016. Dále rejstříkový soud citoval § 78 odst. 2 z. v. r. s tím, že v tomto případě jde o deklaratorní zápis, kdy účinnost zapisované skutečnosti nastává již samotným právním jednáním a nikoliv zápisem do veřejného rejstříku. Vedle toho soud dospěl k závěru, že doručené zpětvzetí návrhu na zápis změn do rejstříku společenství vlastníků jednotek podal zástupce již odvolaného statutárního orgánu, jenž nebyl osobou oprávněnou jednat za navrhovatele (SVJ). Z uvedených důvodů proto podle soudu prvního stupně uvedené podání není účinné a soud prvního stupně k němu v souladu s § 78 odst. 2 z. v. r. nepřihlédl.2. Proti usnesení soudu prvního stupně podal odvolání , tituly před jménem, , advokát, jenž se označil za zástupce navrhovatele.3. Vrchní soud v Praze jako odvolací soud se musel primárně zabývat otázkou, zda odvolání podala osoba oprávněná za navrhovatele jednat před soudem. Dospěl k závěru, že nikoliv.4. Z hlediska posuzované věci je třeba vyjít z následujícího:1) V rejstříkovém řízení ovládaném registračním principem nelze řešit sporné skutečnosti, jak je to běžné v občanskoprávním řízení v rámci dokazování, které se provádí při soudním jednání.2) Rejstříkovému soudu v rejstříkovém řízení nepřísluší posuzovat platnost rozhodnutí shromáždění SVJ o volbě statutárního orgánu, a to ani v řízení o povolení zápisu skutečnosti založené tímto usnesením (bez ohledu na to, zda bylo přijato na zasedání či mimo zasedání tohoto orgánu), jelikož platí, že nevyslovil-li soud neplatnost takového rozhodnutí, je třeba hledět na něj (i kdyby případně bylo napadeno návrhem na vyslovení jeho neplatnosti) jako na rozhodnutí platné.3) Naopak k vadám, pro které se na takové rozhodnutí hledí, jako by nebylo přijato - tzv. fikce nepřijetí rozhodnutí (obecně nazývané též jako „nicotné“ rozhodnutí), rejstříkový soud přihlédnout musí, jsou-li mu tyto vady z jemu předložených listin známy.5. Výše uvedená východiska odvolacího soudu jsou ostatně potvrzena konstantní judikaturou Nejvyššího soudu, na níž odvolací soud poukazuje. V usnesení ze dne 24. 5. 2017 sp. zn. 29 Cdo 1104/2016 publikovaném ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod číslem 62/2018 Nejvyšší soud dovodil, že „…rejstříkovému soudu nepřísluší v rejstříkovém řízení posuzovat platnost usnesení valné hromady společnosti s ručením omezeným, a to ani v řízení o povolení zápisu skutečnosti založené usnesením valné hromady do obchodního rejstříku. Naopak k vadám, pro které se na usnesení valné hromady hledí, jako by nebylo přijato (srov. zejména § 45 odst. 1 a 2 z. o. k. a § 245 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku), rejstříkový soud přihlédnout musí.“ V následném usnesení ze dne 23. 8. 2018 sp. zn. 29 Cdo 4525/2016 Nejvyšší soud uvedl, že „Na rozdíl od právní úpravy účinné do 31. 12. 2013 rejstříkovému soudu v rejstříkovém řízení nepřísluší posuzovat platnost usnesení valné hromady společnosti s ručením omezeným, a to ani v řízení o povolení zápisu skutečnosti založené usnesením valné hromady do obchodního rejstříku. Naopak k vadám, pro které se na usnesení valné hromady hledí, jako by nebylo přijato, rejstříkový soud přihlédnout musí, podávají-li se tyto vady z jemu předložených listin, jak je zřejmé i z usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. 2. 2017, sp. zn. 29 Cdo 1104/2016, uveřejněné pod číslem 62/2018 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek. Jinými slovy řečeno, vady, které způsobují toliko neplatnost usnesení valné hromady, zásadně nejsou důvodem pro zamítnutí návrhu na zápis skutečnosti založených usnesením valné hromady do obchodního rejstříku, ani kdyby byly zjevné z listin připojených k návrhu. Má-li některá z aktivně věcně legitimovaných osob za to, že zde takové vady jsou a že odůvodňují vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady, nezbývá jí než domoci se vyslovení neplatnosti tohoto usnesení valné hromady soudem postupem podle § 191 z. o. k. Nebude-li neplatnost usnesení valné hromady vyslovena, bude toto usnesení považováno za platné, byť by bylo stiženo vadami odůvodňujícími vyslovení jeho neplatnosti. Naopak bude-li se z listin předložených rejstříkovému soudu podávat, že usnesení valné hromady je stiženo vadami způsobujícími, že se na ně hledí, jako by nebylo přijato (srov. zejména § 45 odst. 1 a 2 z. o. k. a § 245 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku), či bude-li z nich plynout, že zde vůbec takové usnesení není, popř. bude-li obsah rejstříkového spisu nasvědčovat tomu, že zde takové vady jsou, rejstříkový soud návrh na zápis do obchodního rejstříku zamítne.“ V usnesení ze dne 10. 9. 2019 sp. zn. 27 Cdo 5544/2017 Nejvyšší soud dovodil, že „…nevyslovil-li soud (dosud) neplatnost rozhodnutí orgánu spolku, je napadené rozhodnutí platné, a to i tehdy, jde-li o rozhodnutí o volbě člena statutárního orgánu.“ Uvedené závěry odvolacího soudu potvrzené výše citovanou konstantní judikaturou Nejvyššího soudu se plně uplatní i na rozhodnutí shromáždění společenství vlastníků jednotek.6. V daném případě byl předmětným společenstvím vlastníků jednotek dne 9. 12. 2022 podán návrh na zápis změn do rejstříku společenství vlastníků jednotek, konkrétně změn v personálním složení statutárního orgánu navrhovatele na základě rozhodnutí shromáždění SVJ přijatého mimo zasedání tohoto orgánu (per rollam) ve dnech 2. - 22. 11. 2022. Ve smyslu výše odůvodněných závěrů je třeba na předmětné rozhodnutí hledět jako na platně přijaté a rejstříkový soud jej není ani oprávněn přezkoumávat z hlediska důvodů, jež by mohly vést v případně zahájeném občanskoprávním řízení k vyslovení neplatnosti takového rozhodnutí. To promítnuto do posuzované věci dále znamená, že k doložené plné moci pro advokáta , tituly před jménem, udělené mu předmětným společenstvím dne 8. 12. 2022 (na č.l. 72) či z 9.12.2022 (na č.l. 92) již odvolaným statutárním orgánem nelze přihlížet.7. Podle ustanovení § 103 o. s. ř. kdykoli za řízení přihlíží soud k tomu, zda jsou splněny podmínky, za nichž může rozhodnout ve věci samé (podmínky řízení). Dle ustanovení § 104 odst. 1 věta prvá o. s. ř. jde-li o takový nedostatek podmínky řízení, který nelze odstranit, soud řízení zastaví a podle ust. § 104 odst. 2 o. s. ř. jde-li o takový nedostatek podmínky řízení, který lze odstranit, učiní soud k tomu vhodná opatření. Přitom zpravidla může pokračovat v řízení, ale nesmí rozhodnout o věci samé. Nezdaří-li se nedostatek podmínky řízení odstranit, řízení zastaví.8. V daném případě za společenství učinila procesní úkon - odvolání - osoba, která k tomu nebyla oprávněna. Odvolací soud ani nevyzýval k odstranění popsaného procesního nedostatku, pročež by byl takový postup v rozporu se zásadou hospodárnosti řízení, neboť z obsahu spisu je zřejmé, že navrhovatel (SVJ), za nějž jedná v případě návrhu ve věci samé došlého rejstříkovému soudu dne 9. 12. 2022 osoba odvozující svoji legitimitu z předmětného rozhodnutí shromáždění přijatého mimo zasedání (na nějž se hledí jako na platné), prosazuje, resp. zastává zcela opačné postoje, než odvolatel jednající advokátem , tituly před jménem, zmocněným odvolaným statutárním orgánem. Odvolací soud proto na odvolání společenství jednajícího jmenovaným advokátem nahlížel jako na podané někým, kdo nebyl oprávněn za společenství před soudem jednat a podávat odvolání.9. Za této procesní situace odvolací soud odvolací řízení