7 Cmo 111/2022-940 — Vrchní soud v Praze

1. Krajský soud v Ústí nad Labem - pobočka v Liberci v záhlaví uvedeným usnesením rozhodl, že účastnici řízení, společnosti , Jméno advokáta B, ., IČO , IČO advokáta B, (dále též jen „Společnost“), se osvobození od soudního poplatku za podanou žalobu na obnovu řízení nepřiznává. Usnesením ze dne 13. 4. 2022, č. j. 38 Cm 79/2015-924, soud rozhodl o opravě usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci ze dne 10. března 2022, č. j. 38 Cm 79/2015-900 tak, že v bodě 4. odůvodnění opravuje datum podání žadatelky na den 4. 2. 2022.2. V odůvodnění soud uvedl, že Společnost podala dne 3. 12. 2021 u soudu prvního stupně žalobu na obnovu řízení. S ohledem na to, že Společnost současně s podáním žaloby nesplnila svojí poplatkovou povinnost podle § 4 odst. 1. písm. a) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích (dále jen „ZoSP“), soud prvního stupně ji vyzval k úhradě soudního poplatku ve výši 5 000 Kč. Společnost podáním ze dne 4. 2. 2022 požádala o osvobození od soudního poplatku za žalobu na obnovu řízení z důvodu nedostatku finančních prostředků. Dne 1. 3. 2022 předložila soudu Prohlášení právnické osoby o majetkových poměrech a dalších rozhodných skutečnostech žadatele pro osvobození od soudních poplatků anebo ustanovení zástupce (dále jen „Prohlášení“), dle kterého Společnost nemá v katastru nemovitostí zapsanou žádnou nemovitost. Účet Společnosti je blokován protiprávními exekucemi již od r. 2018, Společnost nemá žádné pohledávky. Žadatelka přiložila blokaci na účtu do 17. 2. 2022 vedeného u ČSOB, č. účtu , č. účtu, ; zpětvzetí žaloby na určení vlastnictví z důvodu absolutně neplatného právního úkonu adresované Krajskému soudu v Českých Budějovicích ze dne 19. 6. 2021; přiznání k dani z přidané hodnoty za 1.-3. čtvrtletí roku 2021; přiznání k dani z příjmů právnických osob od 1. 1.-31. 12. 2019 a 1. 1.-31. 12. 2020 s vyčíslením daňové ztráty. Dotazem na Městský úřad v Říčanech, odbor správ. agend a dopravy, soud zjistil, že žadatelka není v současné době v registru silničních vozidel evidována jako vlastník ani jako provozovatel žádného silničního vozidla. Z katastru nemovitostí soud zjistil, že byla podána žaloba na určení vlastnictví pro žadatelku k parcele č. , Anonymizováno, , kdy součástí je stavba s č. p. , Anonymizováno, , rodinný dům v , adresa, , vlastnické právo má , tituly před jménem, , Jméno, . Výpisem z veřejného rejstříku bylo zjištěno, že Společnost má vlastní kapitál ve výši 610 000 Kč. Předmětem činnosti žadatelky je činnost účetních poradců, vedení účetnictví, vedení daňové evidence, výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona; pronájem nemovitostí, bytů a nebytových prostor. Jednatelka žadatelky, , tituly před jménem, , Jméno, je jednatelkou i ve společnosti , právnická osoba, ., IČO , IČO, , s vlastním kapitálem ve výši 6 716 000 Kč a dále je jednatelkou ve společnosti , právnická osoba, ., IČO , IČO, s vlastním kapitálem ve výši 20 000 Kč. Proti žadatelce není zahájeno insolvenční řízení, je tedy schopná dostávat svým závazkům, nemá žádné věřitele s pohledávkami po lhůtě splatnosti. Poté soud za použití § 138 odst. 1 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) uzavřel, že u žadatelky žádné zvlášť závažné důvody neshledal. Pokud jde o poměry žadatelky, dospěl soud k závěru, že osvobození od soudního poplatku, který není nikterak vysoký, neodůvodňují, a to ani zčásti. Jistě existuje nějaká reálná možnost, jak si jednatelka Společnosti, účastna i v jiných právnických osobách, může obstarat tento finanční prostředek a nezatěžovat tak stát, který by měl nést následek jejího sporu. Smyslem moderačního oprávnění soudu ve smyslu § 138 o. s. ř. není řešit aktuální finanční situaci poplatníka, ale zabránit tomu, aby bylo pouze z důvodu nemajetnosti komukoli odepřeno právo na přístup k soudu zaručené Listinou základních práv a svobod. Podmínkou pro poskytnutí osvobození je naplnění obou zákonných předpokladů upravených ve shora citovaném ustanovení. Účastník, který žádá přiznání osvobození od soudních poplatků, musí doložit, že jeho majetkové poměry jsou natolik nepříznivé, že takový postup odůvodňují. Soudní poplatek není tak vysoký, aby žadatelka nebyla a nemohla být schopná opatřit si finanční prostředky na jeho úhradu. Žadatelka je podnikatelem, tedy osobou vědomě podstupující riziko případného obchodního neúspěchu a rozhodně tato skutečnost nemůže jít k tíži státu, který by měl za ni hradit soudní poplatek za podaný mimořádný opravný prostředek. Žadatelka podniká ve velmi poptávaných oborech, kdy není žádný důvod, proč by Společnost (žadatelka) neměla finančně prosperovat a dostát tak povinnosti úhrady soudních poplatků, kdy tuto povinnost nelze přenášet na stát. Osvobozením od placení soudních poplatků by byla jedna strana zvýhodněna. Vzhledem k tomu, že soudní poplatek je příjmem státního rozpočtu, není možné, aby náklady sporu nesl bez náležitého důvodu stát. Institut osvobození od soudních poplatků dopadá na případy, kdy poplatník nemá žádnou dostupnou možnost, jak si prostředky na úhradu soudního poplatku obstarat. Osvobození od soudních poplatků soud přizná účastníkovi zcela výjimečně. Soud z důvodu, že neshledal podmínky pro osvobození od soudního poplatku podle § 138 o. s. ř., rozhodl, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí.3. Proti tomuto usnesení se účastnice včasně odvolala, namítajíc, že zaslala řádné doklady ke zjištění současné situace Společnosti. Z napadeného usnesení vyplývá, že soud řádně nepřezkoumal zaslané doklady a vysvětlení k nepříznivému majetkovému stavu. Společnost zaslala existující výpisy z účtu, který je již od roku 2018 zablokován neoprávněnými exekucemi. Ze zaslaných daňových přiznání vyplývá hospodaření Společnosti a ucelený obraz o výnosech a nákladech. Jelikož se Společnost nachází ve ztrátě, nelze hovořit o výnosech. Jednatelka Společnosti se nyní především snaží Společnost udržet a vymoci navrácení ukradeného majetku bývalou jednatelkou. Společnost proto nemá jinou možnost než žádat o osvobození od soudních poplatků, když její nepříznivou finanční situaci zavinil soud a exekutor záměrně špatným doručováním a průtahy. Celkové zhodnocení všech okolností by měl soud promítnout do závěru, zda je účastník schopen zaplatit soudní poplatky a nést další výdaje spojené s řízením, a pokud to poměry nedovolují, je soud povinen mu přiznat tomu odpovídající osvobození od soudních poplatků zcela či zčásti. Z uvedených důvodů žádá o osvobození od soudního poplatku.4. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal napadené usnesení a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.5. Podle § 2 odst. 1 ZoSP je poplatníkem soudního poplatku navrhovatel.6. Podle § 4 odst. 1 písm. a) ZoSP jde-li o poplatek za řízení, vzniká poplatková povinnost podáním žaloby nebo jiného návrhu na zahájení řízení (dále návrh na zahájení řízení).7. Podle § 7 odst. 1 věta první ZoSP poplatek, s výjimkou poplatku za zápis skutečnosti do veřejného rejstříku provedený notářem, je splatný vznikem poplatkové povinnosti.8. Podle § 9 odst. 1 ZoSP nebyl-li poplatek za řízení splatný podáním návrhu na zahájení řízení, odvolání, dovolání nebo kasační stížnosti zaplacen, soud vyzve poplatníka k jeho zaplacení ve lhůtě, kterou mu určí v délce alespoň 15 dnů; výjimečně může soud určit lhůtu kratší. Po marném uplynutí této lhůty soud řízení zastaví. K zaplacení poplatku po marném uplynutí lhůty se nepřihlíží. Podle odst. 3 uvedeného ustanovení soud poplatníka ve výzvě poučí o tom, že řízení zastaví, jestliže poplatek nebude ve stanovené lhůtě zaplacen.9. Podle § 138 odst. 1 o. s. ř. na návrh může předseda senátu přiznat účastníkovi zčásti osvobození od soudních poplatků, odůvodňují-li to poměry účastníka a nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva; přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně, jsou-li proto zvlášť závažné důvody, a toto rozhodnutí musí být odůvodněno. Nerozhodne-li předseda senátu jinak, vztahuje se osvobození na celé řízení a má i zpětnou účinnost; poplatky zaplacené před rozhodnutím o osvobození se však nevracejí.10. „Často soud rozhoduje o návrhu podnikatele (fyzické či právnické osoby), který dokládá své nepříznivé poměry daňovým přiznáním, konkrétně tím, že základ daně (rozdíl mezi příjmy a výdaji v daňovém období) je v jeho případě nízký. V této souvislosti však platí přibližně totéž, co ve vztahu k vyživovací povinnosti: zásada potencionality, nikoliv fakticity. Není podstatné, jaký je základ daně (ten je důležitý pro finanční úřad, který vyměřuje daň, zpravidla je nízký a málo vypovídající o faktickém příjmu podnikatele a jeho majetkových poměrech), ale ve vztahu k osvobození je důležitý především obrat firmy. Je-li podnikatel schopen vynaložit na výdajích během daňového období vysoké částky (bez ohledu na to, k jakému účelu), svědčí to a priori o jeho dobrých poměrech, nikoliv o tom, že jsou u něj podmínky pro osvobození. …. Jinak vždy platí zásada, že účastník žádající o osvobození musí