7 Cmo 111/2023-68 — Vrchní soud v Praze

1. Městský soud v Praze jako soud prvního stupně (dále též soud) v záhlaví uvedeným usnesením rozhodl, že návrh, aby soud vyslovil neplatnost usnesení valné hromady účastnice konané dne 24. 4. 2021, kterým bylo rozhodnuto o změně stanov účastnice, konkrétně o změně usnášeníschopnosti valné hromady, se zamítá a že navrhovatel je povinen zaplatit účastnici náhradu nákladů řízení ve výši 16 456 Kč.2. V odůvodnění usnesení soud uvedl, že se navrhovatel domáhal vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady účastnice ze dne 24. 4. 2021, kterým bylo rozhodnuto o změně stanov účastnice, konkrétně o změně usnášeníschopnosti valné hromady. Účastnice neuznala uplatněný nárok. Soud z provedených důkazů zjistil skutkový stav věci a dospěl k závěru, že napadené usnesení není v rozporu s dobrými mravy a nelze shledat, že by napadeným usnesením, kterým byla usnášeníschopnost valné hromady zvýšena z 30 % na 45 %, došlo ke způsobení újmy navrhovatele, a proto návrh zamítl. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř.3. Proti unesení soudu podal navrhovatel odvolání, ve kterém navrhl, aby usnesení soudu bylo změněno tak, že bude návrhu vyhověno.4. Podle ustanovení § 103 o. s. ř. kdykoli za řízení přihlíží soud k tomu, zda jsou splněny podmínky, za nichž může rozhodnout ve věci samé (podmínky řízení).5. Podle ustanovení § 104 o. s. ř. jde-li o takový nedostatek podmínky řízení, který nelze odstranit, soud řízení zastaví. Nespadá-li věc do pravomoci soudů nebo má-li předcházet jiné řízení, soud postoupí věc po právní moci usnesení o zastavení řízení příslušnému orgánu; právní účinky spojené s podáním žaloby (návrhu na zahájení řízení) zůstávají přitom zachovány (odstavec 1). Jde-li o nedostatek podmínky řízení, který lze odstranit, učiní soud k tomu vhodná opatření. Přitom zpravidla může pokračovat v řízení, ale nesmí rozhodnout o věci samé. Nezdaří-li se nedostatek podmínky řízení odstranit, řízení zastaví (odstavec 2).6. Podle ustanovení § 19 o. s. ř. způsobilost být účastníkem řízení má ten, kdo má způsobilost mít práva a povinnosti; jinak jen ten, komu ji zákon přiznává.7. Způsobilostí být účastníkem řízení se rozumí způsobilost mít procesní práva a povinnosti, která zákon přiznává účastníkům. Způsobilost být účastníkem řízení má zásadně ten, kdo má podle hmotného práva způsobilost mít práva a povinnosti (tzv. právní subjektivitu). Způsobilost být účastníkem řízení tedy mají fyzické osoby, právnické osoby a stát (Česká republika). Ten, kdo nemá podle hmotného práva způsobilost mít práva a povinnosti (tzv. právní subjektivitu), je způsobilým účastníkem řízení, jen jestliže mu zákon tuto způsobilost přiznává.8. Vrchní soud v Praze jako odvolací soud konstatoval, že v daném případě je navrhovatelem svěřenecký fond.9. Svěřenský fond lze s odkazem na příslušnou právní úpravu (srov. § 1448 a násl. občanského zákoníku) vymezit jako entitu bez právní subjektivity, která vzniká tím, že zakladatel (nebo zakladatelé) vyčlení majetek ze svého výlučného vlastnictví, ke správě vyčleněného majetku je na základě smlouvy či pořízení pro případ smrti povolán svěřenský správce, který se zavazuje ke správě majetku, přičemž je vázán předem stanoveným účelem svěřenského fondu.10. Svěřenský fond není právnickou osobou, jedná se o entitu bez právní subjektivity, tedy bez způsobilosti mít v mezích právního řádu práva a povinnosti. Právní subjektivita pak není svěřenskému fondu přiznána ani pro účely civilního práva procesního.11. Lze doplnit, že uvedené dává svěřenským fondům v České republice poměrně specifické postavení a jedná se o jeden ze základních rozlišovacích znaků svěřenských fondů od nadace či nadačního fondu, jež právní subjektivitu mají.12. V posuzovaném případě byl v návrhu za navrhovatele označen , Jméno navrhovatele, , IČO , IČO navrhovatele, , , Anonymizováno, vedený u Městského soudu v Praze, přičemž z obsahu návrhu neplyne, že by měl být navrhovatelem jiný subjekt a že tedy došlo v označení navrhovatele v návrhu k chybě v psaní nebo jiné zřejmé nesprávnosti a že jde o vadné podání ve smyslu § 43 odst.13. Vzhledem k tomu, že je mimo jakoukoliv pochybnost, že za navrhovatele je již v návrhu na zahájení řízení označen ten, kdo nemá způsobilost být účastníkem řízení, jde o neodstranitelný nedostatek podmínky řízení a je třeba řízení podle ustanovení § 104 odst. 1 věty první o. s. ř. zastavit.14. Odvolací soud postupoval v souladu s uvedeným ustanovením a rozhodnutí soudu prvního stupně zrušil a řízení zastavil.15. Tím bylo též rozhodnuto o podaném odvolání.16. O nákladech řízení před soudy obou stupňů rozhodl odvolací soud podle ustanovení § 146 odst. 1 písm. b) o. s. ř. (ve spojení s § 224 odst. 1 o. s. ř.), neboť v daném případě nelze postupovat podle § 146 odst. 2 o. s. ř. Z procesního hlediska sice účastník nezavinil zastavení řízení, avšak pokud navrhovatel nemá způsobilosti mít v mezích právního řádu práva a povinnosti, nelze mu ani uložit povinnost platit náklady řízení.