7 Cmo 127/2023-127 — Vrchní soud v Praze

1. Žalobkyně se žalobou ze dne 4. 4. 2020 domáhá po žalobci zaplacení 2 005 000 Kč s příslušenstvím.2. V záhlaví označeným usnesením soud prvního stupně rozhodl tak, že návrh žalobkyně, aby soud připustil, aby namísto žalobkyně vstoupil do řízení , tituly před jménem, , právnická osoba, , advokát, sídlem , adresa, , se zamítá.3. V odůvodnění soud prvního stupně uvedl, že žalobkyně se svým návrhem domáhala, aby do řízení na její místo vstoupil správce pozůstalosti , tituly před jménem, , právnická osoba, , advokát, sídlem , adresa, , jmenovaný usnesením Obvodního soudu pro Prahu 6, ze dne 30. 6. 2020, č.j. 26 D 1544/2017-1569, neboť k jeho jmenování došlo po podání žaloby a v souladu judikaturou je aktivně legitimován v řízení na straně žalobce. Žalobkyně navrhla, aby soud rozhodl dle ust. § 107a zákona č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), k čemuž doložila souhlas správce pozůstalosti se vstupem do řízení. Soud prvního stupně k tomu citoval ust. § 107a o. s. ř. a konstatoval, že v daném případě nelze dovodit existenci právní skutečnosti, s níž právní předpisy spojují převod nebo přechod práva nebo povinnosti účastníka řízení, o něž v řízení jde, kdy jmenování správce pozůstalosti takovou skutečností není, proto nezbývalo než návrh žalobkyně zamítnout.4. Do tohoto usnesení podala včasné odvolání žalobkyně, ve kterém namítá, že soud prvního stupně dospěl k nesprávným právním závěrům ohledně neexistence skutečnosti, s níž by byl spojen převod nebo přechod práva, neboť tato právní skutečnost, se kterou právní předpisy spojují převod nebo přechod jejích práv a povinností, nastala právě okamžikem jmenování správce dědictví. K čemuž cituje zákonná ustanovení § 107a o.s.ř. a občanského zákoníku (§ 1677) a též z komentářové literatury a judikatury Nejvyššího soudu (sp. zn. 22 Cdo 5356/2014, sp. zn. 24 Cdo 2335/2021). Má za to, že jmenováním správce došlo k přechodu práv a povinností spojených se správou pozůstalosti na osobu správce, pročež je tak, v souladu s judikaturou Nejvyššího soudu, správce aktivně legitimován k vymáhání pohledávky, jež je předmětem tohoto řízení. Uvádí též, že spolu s návrhem na vstup správce pozůstalosti do řízení na její místo, vstoupila ve smyslu § 93 odst. 2 o.s.ř. z důvodu svého právního zájmu na výsledku řízení do tohoto řízení jako vedlejší účastnice k podpoře žalobce (správce). Navrhuje tak, aby odvolací soud změnil odvoláním napadené usnesení tak, že návrhu žalobkyně zcela vyhoví.5. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal usnesení soudu prvního stupně podle § 212 a § 212a odst. 1, 6 o. s. ř, aniž by nařizoval jednání [§ 214 odst. 2 písm. c) o. s. ř.], a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.6. Podle ustanovení § 107a o. s. ř. má-li žalobce za to, že po zahájení řízení nastala právní skutečnost, s níž právní předpisy spojují převod nebo přechod práva nebo povinnosti účastníka řízení, o něž v řízení jde, může dříve, než soud o věci rozhodne, navrhnout, aby nabyvatel práva nebo povinnosti, popřípadě ten, kdo převzal výkon vlastnického práva k majetku, o nějž v řízení jde, vstoupil do řízení na místo dosavadního účastníka; to neplatí v případech uvedených v § 107 (odstavec 1). Soud návrhu usnesením vyhoví, jestliže se prokáže, že po zahájení řízení nastala právní skutečnost uvedená v odstavci 1, a jestliže s tím souhlasí ten, kdo má vstoupit na místo žalobce; souhlas žalovaného nebo toho, kdo má vstoupit na jeho místo, se nevyžaduje. Právní účinky spojené s podáním žaloby zůstávají zachovány (odstavec 2).7. Podle ustanovení § 1677 zákona č. 89/2012Sb. občanský zákoník (dále jen „o.z.“) povolal-li zůstavitel správce pozůstalosti nebo vykonavatele závěti, spravuje pozůstalost až do potvrzení nabytí dědictví správce pozůstalosti, jinak vykonavatel závěti. Nepovolal-li zůstavitel žádného z nich, spravuje pozůstalost dědic; je-li dědiců více a neujednají-li si nic jiného, spravují pozůstalost všichni dědicové (odstavec 1). Je-li pro to vážný důvod, nařídí soud jiné opatření (odstavec 2).8. Dle ust. § 1678 o. z. kdo spravuje pozůstalost, vykonává její prostou správu (odstavec 1).9. Dle ust. § 1045 o. z. kdo vykonává prostou správu cizího majetku, činí vše, co je nutné k jeho zachování.10. Dle ust. § 1045 o. z. správce uplatňuje při prosté správě všechna práva týkající se spravovaného majetku a řádně s ním hospodaří. Správce nesmí bez souhlasu beneficienta změnit účel spravovaného majetku.11. Odborná literatura v PŘIDAL, Ondřej. § 107a [Procesní nástupnictví při přechodu práva nebo povinnosti po zahájení řízení]. In: SVOBODA, Karel, SMOLÍK, Petr, LEVÝ, Jiří, DOLEŽÍLEK, Jiří a kol. Občanský soudní řád. 3. vydání (1. aktualizace). Praha: C. H. Beck, 2022, marg. č. 4., uvádí, že „Soud zkoumá, zda vůbec došlo k rozhodné právní skutečnosti a zda je schopná mít za následek přechod práva nebo povinností, o něž v řízení jde, například zda vůbec byla uzavřena smlouva o postoupení pohledávky a zda se tato týká právě žalované částky.“12. Komentářová literatura dále v § 107-111 Překážky postupu řízení. In: JIRSA, Jaromír, Vladimír BERAN, Karel HAVLÍČEK, Kryštof JANEK, František KORBEL, Tomáš MOTTL, Daniel PAĽKO, Bohuslav PETR, Peter TREBATICKÝ, Monika VACKOVÁ, Kateřina VANČUROVÁ, Petr VOJTEK, Marek DOLEŽAL, Tomáš LICHOVNÍK a Viktor SEDLÁK. Občanský soudní řád, 2. část: Soudcovský komentář [Systém ASPI]. Wolters Kluwer. Dostupné v Systému ASPI, uvádí, že:„Při singulární sukcesi vstupuje právní nástupce do právního postavení právního předchůdce v jednom či více konkrétních právních vztazích, ve kterých právní předchůdce vystupoval jako právní subjekt. V praxi jsou nejčastějšími právními důvody smlouva o postoupení pohledávky podle § 1879 a násl. obč. zák. a smlouva o převzetí dluhu podle § 1888 a násl. obč. zák. "Právní skutečností, se kterou právní předpisy spojují převod nebo přechod práva nebo povinnosti účastníka řízení ve smyslu § 107a, je i smlouva o postoupení pohledávky podle ustanovení § 524 a násl. obč. zák. (pozn. aut.: nyní § 1879 a násl. obč. zák.)" (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28.4.2010, sp. zn. 23 Cdo 1445/2010);“13. Dále odborná literatura v SVOBODA, Jiří, KLIČKA, Ondřej. 2. Správce pozůstalosti jmenovaný soudem. In: SVOBODA, Jiří, KLIČKA, Ondřej. Dědické právo v praxi. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2023, s. 207, marg. č. 187, uvádí, že „Pozůstalost jsou oprávněni spravovat vedle správce pozůstalosti, popřípadě vykonavatele závěti, především všichni dědici, pokud si neujednají něco jiného, například že výkonem správy bude pověřen jeden z nich (nikoli však někdo třetí). Některé úkony správy pozůstalosti však zákon svěřuje pouze správci pozůstalosti, popřípadě vykonavateli závěti povolaného veřejnou listinou, a nikdo jiný není oprávněn je vykonat, respektive pokud by tak učinil, šlo by o neplatné právní jednání (§ 580 odst. 1 ObčZ). Jde o vyhotovení seznamu pozůstalostního majetku (§ 1687 odst. 1 ObčZ) a splnění zůstavitelovy poslední vůle (§ 1632 ObčZ).“14. Z obsahu spisu odvolací soud shledal, že se žalobkyně domáhá po žalovaném zaplacení žalované částky s tvrzením, že žalobkyně je jednou z dědiček po zemřelém (dne , Anonymizováno, ) , Anonymizováno, (dále jen „zůstavitel“), kdy pozůstalostní řízení je Obvodním soudem pro Prahu 6 sp. zn. 26 D 1544/2017 projednáváno (od 28. 11. 2017) a není dosud skončeno. Žalobkyně ve svém žalobní návrhu uvádí, že zůstavitel jako převodce uzavřel s žalovaným jako nabyvatelem dne 4. 4. 2017 smlouvu o převodu obchodního podílu o velikosti 5 % ve společnosti , právnická osoba, . za kupní cenu ve výši 2 005 000 Kč a že žalovaný dosud kupní cenu neuhradil. Obsahem spisu je též usnesení vydané , tituly před jménem, , Anonymizováno, notářkou se sídlem v Praze pověřenou Obvodním soudem pro Prahu 6 k provedení úkonů soudu prvního stupně v řízení o pozůstalosti jako soudní komisař po zůstaviteli (dále jen „soudní komisař“), č. j. 26 D 1544/2017-1569 ze dne 30. 6. 2020 v němž, mimo jiné, jmenuje , tituly před jménem, , právnická osoba, , advokáta se sídlem , adresa, , správcem celé pozůstalosti nalézající se v České republice.15. Z uvedeného shora se odvolacímu soudu podává, že správce pozůstalosti vykovává prostou správu pozůstalosti, a nelze jej tak v tomto případě považovat za procesního nástupce žalobkyně, jako jedné z dědiců zůstavitele.16. Odvolací soud dospěl k závěru, že v této věci nelze mít jmenování správce pozůstalosti za skutečnost, se kterou je spojen převod nebo přechod práv ve smyslu ustanovení § 107a o.s.ř. z žalobkyně (dědičky) na správce pozůstalosti. Ani žalobkyní citovaná judikatura Nejvyššího soudu nedokládá, že tomu tak je, neb z nich se toliko podává, že správce pozůstalosti může nastoupit na místo zemřelého žalobce či žalobkyně, eventuálně sám v rámci správy pozůstalosti žalovat dlužníky zůstavitele (k tomu srovnej právě žalobkyní uváděné usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 8. 2021 sp. zn. 24 Cdo 2335/2021). Avšak v tomto řízení je situace odlišná, žalobkyní je sama dědička zůstavitele, a to jedna z dědiců, nikoliv zůsta