7 Cmo 173/2022-1019 — Vrchní soud v Praze

1. Usnesením uvedeným v záhlaví soud prvního stupně zamítl návrh žalobce na vrácení jím zaplacené zálohy na vypracování znaleckého posudku ve výši 50 000 Kč (výrok I.) a rozhodl, že žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení (výrok II.). V odůvodnění uvedl, že usnesením ze dne 30. 6. 2022, č. j. 39 Cm 180/2020-925, ustanovil ve výroku I. znalce z oboru ekonomika – společnost , právnická osoba, Ve výroku III. uložil žalobci zaplatit zálohu na náklady uvedeného důkazu ve výši 50 000 Kč. Dne 11. 7. 2022 žalobce zálohu zaplatil. Dne 12. 7. 2022 požádal o vrácení zálohy s odkazem na usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 29. 12. 2021, č. j. 7 Cmo 208/2019-683, ve věci přezkoumání přiměřenosti protiplnění, ve kterém odvolací soud došel k závěru, že zaplacení zálohy na náklady důkazu není třeba s ohledem na § 200e odst. 1 o. s. ř. a § 120 odst. 2 o. s. ř. Dle názoru soudu prvního stupně toto usnesení na danou věc nedopadá, neboť od 1. 1. 2014 je řízení o dorovnání přiměřeného protiplnění řízením sporným podle § 9 odst. 2 písm. e) o. s. ř., což vyplývá i z rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdo 2551/2016. V posuzované věci jsou tak podmínky pro použití § 141 odst. 1 o. s. ř. splněny a soud proto návrh žalobce na vrácení jím složené zálohy zamítl. V poučení soud připustil možnost podání odvolání.2. Proti tomuto usnesení podal žalobce odvolání, ve kterém argumentačně brojí proti usnesení soudu prvního stupně, kterým mu uložil složení zálohy ve výši 50 000 Kč na náklady důkazu. Navrhl, aby odvolací soud napadené usnesení buď změnil tak, že se žalobci vrací zaplacená záloha na vypracování znaleckého posudku ve výši 50 000 Kč, nebo aby věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.3. Vrchní soud v Praze se nejprve zabýval otázkou přípustnosti podaného odvolání.4. Podle § 141 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) lze-li očekávat náklady důkazu, který účastník navrhl nebo který nařídil soud o skutečnostech jím uvedených anebo v jeho zájmu, uloží předseda senátu tomuto účastníku, není-li osvobozen od soudních poplatků, aby před jeho provedením složil zálohu podle předpokládané výše nákladů, jinak nelze důkaz navrhovaný účastníkem provést, o tom musí být účastník poučen.5. Podle § 201 o. s. ř. účastník může napadnout rozhodnutí okresního soudu nebo rozhodnutí krajského soudu vydané v řízení v prvním stupni odvoláním, pokud to zákon nevylučuje.6. Podle § 202 odst. 1 písm. a) o. s. ř. odvolání není přípustné proti usnesení, jímž se upravuje vedení řízení.7. Podle § 202 odst. 1 písm. k) o. s. ř. odvolání není přípustné proti usnesení, jímž byla uložena povinnost složit zálohu na náklady důkazu.8. Podle § 218 písm. c) o. s. ř. odvolací soud odmítne odvolání, které směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není odvolání přípustné.9. Dle komentářové literatury „… Z logiky věci vyplývá, že usnesením, kterým se upravuje průběh řízení, nemůže být řešena otázka mající vliv na meritorní rozhodnutí. Ze zákona plyne (§ 170 odst. 2), že usnesením, kterým se upravuje vedení řízení, není soud vázán. To znamená, že je může soud sám změnit, ačkoliv osoba k tomu oprávněná nepodala odvolání. Charakteristickým znakem těchto usnesení je jejich malá důležitost z hlediska konečného rozhodnutí ve věci samé. Dá se dokonce říci, že na rozhodnutí ve věci samé nemají vliv žádný, a pokud ano, pak pouze zprostředkovaný v tom smyslu, že napomáhají, jsou-li správně využívána, efektivnímu směřování procesu k meritornímu rozhodnutí (typicky usnesení o nařízení jednání podle § 115 odst. 1, odročení jednání podle § 119, provedení důkazu podle § 125, ustanovení znalce podle § 127, osvobození od soudních poplatků podle § 138, prominutí pořádkové pokuty podle § 53 odst. 2, prodloužení lhůty podle § 55 a podobně). JIRSA, Jaromír aj. § 201-204 Podání odvolání. In: Jirsa, Jaromír Občanský soudní řád, 3. část: Soudcovský komentář [Systém ASPI]. Wolters Kluwer. Dostupné v Systému ASPI. ISSN: 2336-517X.10. Napadené usnesení je rozhodnutím, jímž není řešena otázka mající vliv na meritorní rozhodnutí soudu a soud je může sám změnit i bez podání odvolání. Jedná se tedy o usnesení svou povahou upravující vedení řízení, do něhož není dle citovaného ustanovení § 202 odst. 1 písm. a) o. s. ř. odvolání přípustné. Nesprávné poučení soudu prvního stupně o možnosti odvolání přípustnost odvolání nezakládá.11. Nepřípustnosti odvolání svědčí i skutečnost, že odvolání není přípustné do usnesení, kterým soud prvního stupně uložil žalobci povinnost složit zálohu ve výši 50 000 Kč na náklady důkazu znaleckým posudkem (výrok III. usnesení ze dne 30. 6. 2022, č. j. 39 Cm 180/2020-925). Připuštění odvolání do napadeného usnesení by umožnilo přezkum usnesení o povinnosti žalobce složit zálohu ve výši 50 000 Kč na náklady důkazu, do kterého však odvolání dle citovaného ustanovení § 202 odst. 1 písm. k) o. s. ř. přípustné není. Přezkum rozhodnutí podle § 141 odst. 1 o. s. ř. je možný pouze v případě, že soud prvního stupně z důvodu nezaplacení zálohy neprovedl účastníkem navržený důkaz a že účastník proto (zejména z důvodu neunesení důkazního břemene) nebyl ve věci úspěšný. V odvolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci samé může tento účastník úspěšně namítat, že mu povinnost složit zálohu byla uložena v rozporu s § 141 odst. 1 a že tedy svou procesní povinnost důkazní řádně splnil (srov. Drápal, L., Bureš, J. a kol. Občanský soudní řád I, II Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009, 1604 s.).12. Vzhledem k výše uvedenému odvolací soud odvolání jako nepřípustné podle § 218 písm. c) o. s. ř. odmítl.13. O náhradě nákladů tohoto odvolacího řízení rozhodne soud prvního stupně v konečném rozhodnutí (§ 151 odst. 1 o. s. ř.).