7 Cmo 242/2022-41 — Vrchní soud v Praze

1. Návrhem doručeným soudu prvního stupně dne 28. 1. 2022 se navrhovatel domáhá toho, aby soud 1) zrušil rozhodnutí o výmazu Parcely z veřejného rejstříku, 2) zapsal Společnost do obchodního rejstříku, 3) ustanovil Společnosti opatrovníka , tituly před jménem, , Jméno, , nar. , dat. nar., , bytem , adresa, , 4) rozhodl o náhradě nákladů řízení. V odůvodnění uvedl, že návrh na zahájení řízení podává podle ustanovení § 209 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Návrhem se domáhá zrušení výmazu Společnosti pro parcelování a zpeněžení pozemku s. r. o. (dále též jen „Společnost“), a to z důvodu právního zájmu na její obnově. Přesná adresa sídla Společnosti není navrhovateli známa, nicméně z dostupných důkazů vyplývá, že sídlo Společnosti je v Praze. Jelikož Společnost existovala ve formě s.r.o., navrhovatel se domnívá, že by měla být po obnově zapsána do obchodního rejstříku. Podle výpisu z katastru nemovitostí je Společnost vlastníkem pozemků, které navrhovatel v návrhu na zahájení řízení blíže specifikuje. Ve výpisu z katastru nemovitostí č. , Anonymizováno, , katastrální území , adresa, , obec , adresa, , je jako vlastník uvedena společnost „, právnická osoba, , adresa neznámá“. Je zjevné, že se jedná o Společnost, byť její jméno není uvedeno správně. Navrhovatel činí právní jednání s cílem dosáhnout shody mezi skutečným stavem a zápisem v katastru nemovitostí. Navrhovatel za tímto účelem potřebuje podat proti Parcele žalobu o určení vlastnického práva k předmětným pozemkům, aby získal vkladovou listinu pro katastr nemovitostí. Za tímto účelem je nezbytné, aby navrhovatel zahájil soudní řízení proti Společnosti, tedy, aby Společnost měla procesní způsobilost a byly splněny podmínky řízení. , právnická osoba, (dále jen „ÚZSVM“) je podle § 64 odst. 2 ve spojení s § 65 zákona č. 256/2013 Sb., katastrální zákon, povinen vést evidenci o nemovitostech s nejednoznačným vlastníkem. V evidenci ÚZSVM o nemovitostech s nejednoznačným vlastníkem pro hlavní město Prahu jsou v řádcích 3624 až 3627 a dále 3654 a 3655 mezi těmito nemovitostmi identifikovány předmětné pozemky, včetně uvedení společnosti , právnická osoba, jako oprávněného subjektu. Navrhovatel dále popisuje skutečnosti, ze kterých dovozuje, že je vlastníkem předmětných pozemků. Na závěr uvádí, že dle jeho názoru je s ohledem na výše uvedené zřejmé, že podle § 209 odst. 1 o. z. byl zjištěn dosud neznámý majetek navrhovatele. Navrhovatel dostatečně určitě prokázal řetězec převodů a přechodů vlastnictví nemovitostí zapsaných na listu vlastnictví č. , Anonymizováno, , katastrální území , adresa, , obec , adresa, , tedy pozemků parc. č. , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, a , Anonymizováno, , jejichž vlastníkem je podle záznamů v katastru nemovitostí Společnost, ovšem jejich skutečným vlastníkem je státní podnik Barvy a Laky. Navrhovatel je přesvědčen, že jeho právní zájem na obnově Parcely je dán potřebu obstarat soudní rozhodnutí potvrzujícího vlastnictví k pozemkům, přičemž bez obnovy existence Parcely není možné zahájit soudní řízení, v němž by byl takový rozsudek vydán. Z konstantní judikatury vyplývá, že v případě nesouladu zápisu v katastru nemovitostí se skutečným stavem má skutečný vlastník naléhavý právní zájem na určení svého vlastnictví a je oprávněn za tímto účelem zahájit soudní řízení.2. Usnesením uvedeným v záhlaví soud prvního stupně ve výroku I. návrh zamítl a ve výroku II. rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Návrh soud zamítl pro nedostatek právního zájmu navrhovatele.3. Do tohoto usnesení podal navrhovatel včasné odvolání, ve kterém brojí proti odůvodnění napadeného usnesení a navrhuje, aby odvolací soud napadené usnesení změnil tak, že návrhu vyhoví.4. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal napadené usnesení i řízení, které předcházelo jeho vydání, a dospěl k závěru, že zatím nejsou dány důvody pro jeho potvrzení ani změnu.5. Podle § 209 o. z. (1) Zjistí-li se neznámý majetek právnické osoby po jejím výmazu z veřejného rejstříku nebo objeví-li se jiný zájem hodný právní ochrany, soud na návrh toho, kdo osvědčí právní zájem, zruší výmaz právnické osoby, rozhodne o její likvidaci a jmenuje likvidátora. Kdo vede veřejný rejstřík, do něho podle tohoto rozhodnutí zapíše obnovení právnické osoby, skutečnost, že je v likvidaci a údaje o likvidátorovi. Od obnovení se na právnickou osobu hledí, jako by nikdy nezanikla. (2) Byla-li právnická osoba obnovena vzhledem k zjištění neznámého majetku, obnoví se neuspokojené pohledávky jejích věřitelů.6. Podle § 42 odst. 4 o. s. ř. pokud zákon pro podání určitého druhu nevyžaduje další náležitosti, musí být z podání patrno, kterému soudu je určeno, kdo je činí, které věci se týká a co sleduje, a musí být podepsáno a datováno. Povinnost podpisu a datování se nevztahuje na podání v elektronické podobě podle zvláštního právního předpisu58a). Je-li účastník zastoupen advokátem, může být podpis advokáta nahrazen otiskem podpisového razítka, jehož vzor byl uložen u soudu, kterému je podání určeno. Podání v listinné podobě je třeba předložit s potřebným počtem stejnopisů a s přílohami tak, aby jeden stejnopis zůstal u soudu a aby každý účastník dostal jeden stejnopis, jestliže je to třeba. Podání v jiných formách se činí pouze jedním stejnopisem. K podání učiněnému elektronicky lze připojit také všechny jeho přílohy v elektronické podobě.7. Podle § 43 o. s. ř. (1) Předseda senátu usnesením vyzve účastníka, aby bylo opraveno nebo doplněno podání, které neobsahuje všechny stanovené náležitosti nebo které je nesrozumitelné nebo neurčité. K opravě nebo doplnění podání určí lhůtu a účastníka poučí, jak je třeba opravu nebo doplnění provést. (2) Není-li přes výzvu předsedy senátu podání řádně opraveno nebo doplněno a v řízení nelze pro tento nedostatek pokračovat, soud usnesením podání, kterým se zahajuje řízení, odmítne. K ostatním podáním soud nepřihlíží, dokud nebudou řádně opravena nebo doplněna. O těchto následcích musí být účastník poučen.8. Podle § 79 odst. 1 o. s. ř. řízení se zahajuje na návrh. Návrh musí kromě obecných náležitostí (§ 42 odst. 4) obsahovat jméno, příjmení, bydliště účastníků, popřípadě rodná čísla nebo identifikační čísla účastníků (obchodní firmu nebo název a sídlo právnické osoby, identifikační číslo, označení státu a příslušné organizační složky státu, která za stát před soudem vystupuje), popřípadě též jejich zástupců, vylíčení rozhodujících skutečností, označení důkazů, jichž se navrhovatel dovolává, a musí být z něj patrno, čeho se navrhovatel domáhá. Ve věcech, v nichž je účastníkem řízení svěřenský správce, musí návrh dále obsahovat i označení, že se jedná o svěřenského správce, a označení svěřenského fondu. Tento návrh, týká-li se dvoustranných právních poměrů mezi žalobcem a žalovaným (§ 90), se nazývá žalobou.9. Podle § 29 odst. 1 písm. h) zákona č. 111/2009 Sb., o základních registrech, v tomto zákoně se rozumí adresou kombinace názvu okresu, názvu obce nebo vojenského újezdu, názvu části obce nebo v případě hlavního města Prahy názvu katastrálního území a názvu obvodu, čísla popisného nebo evidenčního, názvu ulice a čísla orientačního a dále zvláštních údajů pro doručování prostřednictvím poštovních služeb, která jednoznačně určuje adresní místo.10. Odvolací soud zjistil, že návrh na zahájení řízení trpí následujícími vadami, jež ho činí neprojednatelným.11. Společnost coby další účastnice řízení není označena v souladu s ustanovením § 79 odst. 1 o. s. ř. Dle tohoto ustanovení je nutno právnickou osobu označit obchodní firmou nebo názvem, sídlem právnické osoby a identifikačním číslem. , právnická osoba, se též zapisuje do obchodního rejstříku podle § 25 odst. 1 písm. a) zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a o evidenci svěřenských fondů (dále jen „z. v. r.“). Sídlem se rozumí adresa, kde právnická osoba sídlí. Adresu definuje citované ustanovení § 29 odst. 1 písm. h) zákona o základních registrech. „Účastníci řízení, jakož i jejich zástupci (ze zákona nebo na základě rozhodnutí soudu) či zmocněnci (zástupci podle plné moci), musí být v návrhu – obecně vzato – označeni tak, aby bylo nepochybné, kdo se má řízení účastnit, aby nebylo možné je zaměnit s někým jiným (s jinými osobami nebo orgány) a aby s nimi soud mohl jednat (zejména jim řádně doručovat).“ (srov. Drápal, L., Bureš, J. a kol. Občanský soudní řád I. § 1 až 200za. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009, 500 s). V návrhu na zahájení řízení navrhovatel označil Společnost pouze její obchodní firmou a sídlem Praha. Toto označení nesplňuje požadavek nezaměnitelnosti Společnosti s jinou právnickou osobou shodné obchodní firmy se sídlem v Praze. Ze skutkových tvrzení navrhovatele uvedených v návrhu na zahájení řízení vyplývá, že Společnost zřejmě existovala již v roce 1927. Odvolací soud si je vědom obtíží při identifikaci takto „starých“ společností s ručením omezeným. Přesto