7 Cmo 27/2023-142 — Vrchní soud v Praze

1. Městský soud v Praze jako soud prvního stupně (dále též soud) výše uvedeným usnesením rozhodl, že žalobce je povinen zaplatit žalovanému 1) na náhradu nákladů řízení 13.600,- Kč (výrok I.), že žalobce je povinen zaplatit žalovanému 2) na náhradu nákladů řízení 20.378,06 Kč, (výrok II.), že žalobce je povinen zaplatit vedlejšímu účastníkovi na náhradu nákladů řízení 10.200,- Kč.2. V odůvodnění usnesení soud uvedl, že žalovaný 1), žalovaný 2) a vedlejší účastník podali včasné odvolání proti výroku II. usnesení zdejšího soudu ze dne 30. 3. 2021, č.j. 73 Cm 130/2019-71, o nákladech řízení, Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 17. 2. 2022, č. j. 7 Cmo 241/2021-92, usnesení zrušil v napadeném výroku a vrátil věc soudu prvního stupně k dalšímu řízení.3. Soud konstatoval, že vzhledem k tomu, že řízení bylo pravomocně zastaveno, postupoval podle § 151 obč. soud. řádu a rozhodl o povinnosti k náhradě nákladů soudního řízení podle § 146 odst. 2 věty první obč. soud. řádu, ve spojení s § 137 obč. soud. řádu a přiznal žalovaným a vedlejšímu účastníkovi právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalobce svým chováním způsobil, že řízení muselo být zastaveno.4. Soud přiznal žalovanému 1) na náhradu nákladů 13.600,- Kč, sestávající z odměny právnímu zástupci žalovaného 1), advokátovi, za 4 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení podle § 11 odst. 1 písm. a) adv. tarifu, písemné podání nebo návrh ve věci samé podle § 11 odst. 1 písm. d) adv. tarifu, porada s klientem přesahující jednu hodinu podle § 11 odst. 1 písm. c) adv. tarifu, podání odvolání podle § 11 odst. 1 písm. k) adv. tarifu) v celkové výši 12.400,- Kč a náhrady hotových výdajů za 4 úkony právní služby (tj. 4x režijní paušál podle §13 odst. 4 adv. tarifu) v celkové výši 1.200,- Kč.5. Dále přiznal žalovanému 2) na náhradu nákladů 20.378,06 Kč, sestávající z odměny právnímu zástupci žalovaného 2, advokátovi, za 4 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení podle § 11 odst. 1 písm. a) adv. tarifu, porada s klientem přesahující jednu hodinu podle § 11 odst. 1 písm. c) adv. tarifu, písemné podání nebo návrh ve věci samé podle § 11 odst. 1 písm. d) adv. tarifu, podání odvolání podle § 11 odst. 1 písm. k) adv. tarifu) a za 1 úkon právní služby ve výši jedné poloviny tarifní hodnoty podle § 11 odst. 2 písm. f) ve spojení s § 11 odst. 3 adv. tarifu (odvolané jednání) v celkové výši 13.950,- Kč, náhrady hotových výdajů za 5 úkonů právní služby (tj. 5x režijní paušál) ve výši 1.500,- Kč a náhrady daně z přidané hodnoty ve výši 21% z částky 15.450,- Kč, tj. 3.244,50 Kč. Dále žalovanému 2 náleží náhrada cestovného ve výši 1083,56 Kč podle vyhlášky č. 589/2020 Sb. a náhrada za promeškaný čas podle § 14 adv. tarifu ve výši 600,- Kč.6. Dále přiznal vedlejšímu účastníkovi na náhradu nákladů 10.200,- Kč, sestávající z odměny právnímu zástupci vedlejšího účastníka, advokátovi, za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení podle § 11 odst. 1 písm. a) adv. tarifu, porada s klientem přesahující jednu hodinu podle § 11 odst. 1 písm. c) adv. tarifu, podání odvolání podle § 11 odst. 1 písm. k) adv. tarifu) v celkové výši 9.300,- Kč, náhrady hotových výdajů za 3 úkony právní služby (tj. 3x režijní paušál) ve výši 900,- Kč.7. Proti uvedenému usnesení se odvolal žalobce. Uvedl, že odůvodnění nového rozhodnutí opět chybí, soud zcela vyhověl žalovaným 1), 2) a vedlejšímu účastníku řízení, když do rozhodnutí pojal jejich vyúčtování náhrady nákladů řízení. V odůvodnění chybí vysvětlení a důvod přiznání náhrady nákladů řízení vedlejšímu účastníku řízení, přičemž soud vedlejší účastenství vyřešil tím, že , adresa, označil jako vedlejšího účastníka řízení. Soud nezohlednil skutečnost upravenou v § 12 odst. 4 AT, že žalovaný 1) a vedlejší účastník byli v řízení zastoupeni jedním právním zástupcem, nehodnotil ani dopad § 8 odst. 1 AT, podle nějž se za tarifní hodnotu považuje výše peněžitého plnění nebo cena věci anebo práva v době započetí úkonu právní služby, jichž se právní služba týká. Když odvolání směřuje jen do výroku o nákladech řízení, pak tarifní hodnotou právní služby není hodnota věci samé, ale výše nákladů, která je předmětem odvolacího řízení, protože jen nákladů se úkony v odvolacím řízení týkají. Soud nezohlednil a neposoudil, zda jsou žalovanými požadované náklady řízení účelně vynaloženými náklady, to vše za situace, kdy k zastavení řízení došlo před prvním jednáním ve věci. Nezohlednil ani to, že tvrzený vedlejší účastník vstoupil do řízení oznámením dne 1. 3. 2021, když zpětvzetí žaloby žalobcem bylo soudu dodáno dne 2. 3. 2022, vyúčtování nákladů řízení vedlejším účastníkem je datováno 15. 3. 2021 a rozhodnutí soudu o zastavení řízení bylo vydáno dne 30. 3. 2021. Žalobce má za to, že jediným důvodem vstupu vedlejšího účastníka do řízení není právní zájem na výsledku sporu ale navýšení nákladů řízení. Pro nedostatek odůvodnění je rozhodnutí nepřezkoumatelné. Navrhl, aby odvolací soud rozhodnutí zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k novému posouzení a rozhodnutí.8. Žalovaný 1), 2) a vedlejší účastník ve vyjádření k odvolání zejména uvedli, že rozhodnutí je dostatečně odůvodněno a že je správné. Navrhli jeho potvrzení.9. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal napadené usnesení podle § 212 a násl. občanského soudního řádu (dále o. s. ř) a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.10. V daném případě soud usnesením zastavil řízení na základě zpětvzetí žaloby a o nákladech řízení rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, přičemž v části napadené odvoláním, tj. o nákladech řízení, toto rozhodnutí odvolací soud zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Poté soud napadeným rozhodnutím rozhodl o nákladech řízení, jak výše uvedeno s výše uvedeným odůvodněním.11. Soud sice dospěl ke správnému závěru, že o povinnosti k náhradě nákladů řízení je třeba v daném případě rozhodnout podle § 146 odst. 2 věty první o. s. ř. a přiznat žalovaným a vedlejšímu účastníkovi právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalobce zavinil, že řízení muselo být zastaveno, avšak výše přiznaných nákladů řízení není v souladu s vyhl. č. 177/1996 Sb.12. Odvolací soud dospěl k závěru, že žalovaný 1) učinil v daném řízení před soudem prvního stupně 2 úkony právní služby, které byly účelně vynaložené, a to převzetí věci, vyjádření k žalobě. Odvolací soud neshledal účelně vynaloženým nákladem úkon právní služby - další poradu s klientem, když z ničeho se nepodává, že by bylo třeba takové porady, a to za situace, kdy žaloba byla vzata zpět před prvním jednáním. Dále odvolací soud shledal účelně vynaloženým nákladem úkon právní služby - odvolání do výroku II. o nákladech řízení. Výši odměny za převzetí věci a vyjádření k žalobě žaloby je třeba posoudit podle ustanovení § 11 odst. 1 písm. a) a d) a § 9 odst. 4 písm. c) vyhl. č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif), přičemž odměna za převzetí věci činí 3100 Kč, sníženo o 20%, tedy 2 480 Kč, když žalovaný 1) a vedlejší účastník byli při převzetí věci zastoupeni jedním zástupcem, odměna za vyjádření k žalobě činí 3 100 Kč, když nešlo o vyjádření k žalobě za vedlejšího účastníka a paušální náhrada je ve výši 2 x 300 Kč, celkem tedy jde o 6 180 Kč. Výši odměny za odvolání do rozhodnutí o nákladech řízení je třeba posoudit podle ustanovení § 11 odst. 2 písm. c) a § 7 odst. 4 písm. c) advokátního tarifu, přičemž tarifní hodnotou je částka 6 180 Kč, odměna tak činí ½ z 1 500 Kč, sníženo o 20%, tedy 1 200 Kč, když žalovaný 1) a vedlejší účastník byli při odvolání zastoupeni jedním zástupcem, paušální náhrada je ve výši 300 Kč. Celkem žalovanému 1) náleží náhrada nákladů ve výši 7 680 Kč. Zástupce žalovaného 1) není plátcem DPH.13. Odvolací soud dospěl k závěru, že žalovaný 2) učinil v daném řízení před soudem prvního stupně 2 úkony právní služby, které byly účelně vynaložené, a to převzetí věci, vyjádření k žalobě. Odvolací soud neshledal účelně vynaloženým nákladem úkon právní služby - další poradu s klientem, když z ničeho se nepodává, že by bylo třeba takové porady, a to za situace, kdy žaloba byla vzata zpět před prvním jednáním. Dále odvolací soud shledal účelně vynaloženým nákladem úkon právní služby - odvolání do výroku II. o nákladech řízení. Výši odměny za převzetí věci a vyjádření k žalobě žaloby je třeba posoudit podle ustanovení § 11 odst. 1 písm. a) a d) a § 9 odst. 4 písm. c) advokátního tarifu, přičemž odměna za převzetí věci a za vyjádření k žalobě činí 2 x 3100 Kč a paušální náhrada je ve výši 2 x 300 Kč, celkem jde tedy o 6 800 Kč. Výši odměny za odvolání do rozhodnutí o nákladech řízení je třeba posoudit podle ustanovení § 11 odst. 2 písm. c) a § 7 odst. 4 písm. c) advokátního tarifu, přičemž tarifní hodnotou je částka 6 800 Kč, odměna tak činí ½ z 1 500 Kč a paušální náhrada je ve výši 300 Kč. Žalovanému 2) náleží i DPH ve výši 1 420 Kč. Odvolací soud konstatoval, že z obsahu spisu se nepodává, že by se zástupce žalovaného dostavil dne 21.1. 2020 k jednání soudu, které se nekonalo. Ze spisu se pak podává