9 Cmo 104/2023-59 — Vrchní soud v Praze

1. Návrhem doručeným soudu prvního stupně dne 7. 7. 2022 se navrhovatelé vůči , Jméno advokáta B, (dále jen „společenství“) domáhají, aby soud rozhodl, že neplatná jsou usnesení shromáždění společenství ze dne 11. 4. 2022a. pod bodem 5, kterým byla prodloužena promlčecí lhůta u práv členů společenství na zaplacení pokuty podle § 13 zákona č. 67/2013 Sb. z důvodu porušení povinnosti společenství řádně a včas doručit vlastníkům vyúčtování služeb za léta 2018, 2019 a 2020 na 8 let ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé,b. a pod bodem 6, kterým shromáždění uložilo statutárnímu orgánu uzavřít s každým členem společenství, který vyjádří zájem, dohodu o prodloužení promlčecí lhůty podle vzoru, který byl přiložen k pozvánce.2. Navrhovatelé uvedli, že jsou členy společenství, ve kterém vlastní ve společném jmění bytovou jednotku č. 8. Navrhovatelé hlasovali proti sporným usnesením, která zasahují do jejich majetkové sféry, neboť v případě podání žaloby a přiznání nároku po tolika letech půjde k tíži společenství, resp. jednotlivých vlastníků, úrok z prodlení za uvedenou dobu. Namítali, že shromáždění schválilo jiný text usnesení, než který byl přiložen k pozvánce, a před hlasováním nebyla kontrolována usnášeníschopnost, přestože se počet přítomných vlastníků v průběhu jednání měnil. Vedle toho je podle navrhovatelů prodloužení promlčecí lhůty v režimu společenství vlastníků v rozporu s hmotným právem, neboť § 630 o. z. takové prodloužení připouští mezi stranami, rozuměno obligačních závazků podle části čtvrté občanského zákoníku. V případě společenství vlastníků však žádné strany nejsou, jsou zde vlastníci jednotek a společenství jako servisní organizace. Zákon č. 67/2013 Sb. je předpisem veřejného práva, ve kterém neplatí autonomie vůle a které nelze měnit vůlí shromáždění.3. Společenství ve svém vyjádření uvedlo, že se neztotožňuje s argumentací navrhovatelů, považuje však vedení sporu za neekonomické a neúčelné. Z hlediska šetření dalších nákladů navrhlo, aby soud rozhodl ve prospěch návrhu, resp. se mu nebrání, a navrhuje, aby soud rozhodl o nákladech řízení tak, aby si je nesla každá strana samostatně.4. Soud prvního stupně usnesením ze dne 23. 3. 2023, č. j. 68 Cm 5/2022-32, návrh zamítl (výrok I. a II.) a společenství přiznal náhradu nákladů řízení (výrok III.). Se souhlasem účastníků rozhodl bez nařízení jednání. Po skutkové stránce zjistil, že navrhovatelé jsou vlastníky jednotky v domě spravovaném společenstvím, že společenství v letech 2015 až 2019 neprovedlo řádné vyúčtování služeb spojených s užíváním bytů a vyúčtování za rok 2020 nebylo v době svolání shromáždění vlastníkům doručeno. Vlastníkům tak podle pozvánky na shromáždění vznikl nárok na pokutu podle § 13 zákona č. 67/2013 Sb. Aby společenství předešlo podání velkého počtu žalob na zaplacení pokut v nejbližší době, tj. před uplynutím tříleté promlčecí lhůty, navrhlo prodloužení této lhůty na 8 let. Ze zápisu ze sporného shromáždění podle soudu prvního stupně vyplývá, že usnášeníschopnost byla kontrolována při každé změně počtu přítomných členů. Usnesení navržené pod bodem 5 bylo přijato s dodatkem, že se vztahuje pouze na vyúčtování služeb za roky 2018, 2019 a 2020. Totéž se týkalo usnesení pod bodem 6, kde bylo předsedovi společenství uloženo, aby přijaté časové omezení doplnil do schváleného vzoru dohody o prodloužení promlčecí lhůty.5. Po právní stránce soud prvního stupně konstatoval, že návrh je podán včas a navrhovatelé jsou jako vlastníci jednotky k jeho podání aktivně legitimováni. Konstatoval, že navrhovatelé navrhli vyslovit neplatnost sporných usnesení, a proto se návrh posuzuje podle § 1221 ve spojení s § 258 o. z. Vysvětlil, že pouhá změna formulace navrženého usnesení není zařazením nové záležitosti do programu jednání. Přijetí usnesení o téže záležitosti ve znění upraveném na základě diskuse na shromáždění není v rozporu se zákonem. Právo uživatele bytu na smluvní pokutu za nedodání řádného a včasného vyúčtování služeb je soukromoprávním závazkem, u něhož zákon prodloužení promlčecí lhůty nevylučuje. Z obezřetnosti posoudil soud prvního stupně také podle § 1209 o. z. I v tomto případě jsou navrhovatelé aktivně legitimování k podání návrhu jako přehlasovaní vlastníci. Sporná usnesení však nepříznivě nezasahují do jejich majetkové sféry, nýbrž naopak rozšiřují jejich oprávnění vůči společenství. Prodloužení se vztahuje na všechny vlastníky, a proto nezakládá jejich nerovnost. Případná vhodnější řešení nastalé situace potom soudu nepřísluší přezkoumávat.6. Proti tomuto usnesení podali odvolání navrhovatelé. Napadené usnesení považují za absolutně nepředvídatelné, neboť před jeho vydání obdrželi vyjádření společenství, které se návrhu nebránilo, a žádost soudu o souhlas s rozhodnutím bez jednání, o vyjádření k případné aplikaci § 150 o. s. ř. a o vyčíslení nákladů řízení. Dále rozvíjeli svou argumentaci o tom, že prodloužení promlčecí doby zasahuje do jejich majetkové sféry, neboť při současném 15% úroku z prodlení se za 5 let bavíme o zvýšení žalované částky o 75 %. Možnost prodloužit promlčecí lhůtu podle § 630 o. z. se podle navrhovatelů vztahuje výlučně na obligační závazky podle části čtvrté občanského zákoníku. Společenství není vůči vlastníkům obligační stranou, nýbrž servisní organizací. Právo na zákonnou pokutu podle § 13 zákona č. 67/2013 Sb. vyplývá z veřejného práva, kde neplatí autonomie vůle. Analogicky není podle navrhovatelů možné, aby shromáždění schválilo pouhou většinou, že se pro výpočet započitatelné podlahové plochy nebudou používat koeficienty podle vyhlášky č. 269/2015 Sb. Navrhovatelé upozorňují, že společenství je založeno výhradě za účelem správy domu. U jednání doplnili, že shromáždění podle nich rozhodlo ve věci, která nespadá mezi jeho pravomoci. Navrhli, aby odvolací soud změnil napadené usnesení tak, že návrhu vyhoví.7. Společenství ve svém vyjádření upozornilo, že řízení v projednávané věci je nesporné a řídí se vyšetřovací zásadou, rozsudek pro uznání vydat nelze. Vyjádření účastníka tedy nezbavuje soud povinnosti se věcí řádně zabývat a rozhodnout. Soudu prvního stupně tedy nelze vyčítat, že navrhovatelé měli za to, že s návrhem musí uspět. Společenství je toho názoru, že úprava bytového spoluvlastnictví má soukromoprávní charakter, výše pokuty může být moderována. Jedná-li společenství v mezích svého účelu s vlastníky, je stranou závazkového právního vztahu. Společenství tedy může s vlastníky ujednat prodloužení promlčecí doby zákonného nároku na pokutu za chybné či opožděné vyúčtování služeb. Společenství navrhlo, aby odvolací soud napadené usnesení potvrdil.8. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací po zjištění, že odvolání bylo podáno včas osobou k tomu oprávněnou, přezkoumal napadené usnesení a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.9. Protože sporné usnesení shromáždění bylo přijato v dubnu 2022, je pro projednávanou věc rozhodné znění občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. po novele č. 163/2020 Sb. (dále jen „o. z.“).10. Podle § 1209 o. z., je-li pro to důležitý důvod, může přehlasovaný vlastník jednotky navrhnout soudu, aby o záležitosti týkající se správy domu a pozemku rozhodl; v rámci toho může též navrhnout, aby soud dočasně zakázal jednat podle napadeného rozhodnutí. Není-li návrh podán do tří měsíců ode dne, kdy se vlastník jednotky o rozhodnutí dozvěděl nebo dozvědět mohl, jeho právo zaniká (odstavec 1). Soud uspořádá právní poměry vlastníků jednotek podle slušného uvážení. Soud může zejména rozhodnout, zda se má rozhodnutí uskutečnit bez výhrad, s výhradami či proti zajištění, anebo zda se uskutečnit vůbec nemá (odstavec 2).11. Podle § 1221 o. z. nevyplývá-li z ustanovení o společenství vlastníků něco jiného, použijí se přiměřeně ustanovení o spolku, zejména ustanovení o svolání, zasedání a rozhodování kolektivních orgánů, o neplatnosti rozhodnutí nebo o následcích jeho rozporu s dobrými mravy. Nepoužijí se však ustanovení o shromáždění delegátů ani o dílčích členských schůzích (odstavec 1). Stanoví-li zákon ve věcech bytového spoluvlastnictví působnost vlastníkům jednotek, lze ji vykonat i jejich rozhodnutím přijatým na shromáždění (odstavec 2).12. Podle § 258 o. z. každý člen spolku nebo ten, kdo na tom má zájem hodný právní ochrany, může navrhnout soudu, aby rozhodl o neplatnosti rozhodnutí orgánu spolku pro jeho rozpor se zákonem nebo se stanovami, pokud se neplatnosti nelze dovolat u orgánů spolku. Podle § 259 o. z. právo dovolat se neplatnosti rozhodnutí zaniká do tří měsíců ode dne, kdy se navrhovatel o rozhodnutí dozvěděl nebo mohl dozvědět, nejpozději však do jednoho roku od přijetí rozhodnutí.13. Citovaná ustanovení vyložil Nejvyšší soud v usnesení ze dne 7. 2. 2023, sp. zn. 26 Cdo 3196/2022, následovně: „Z novelizovaného znění ustanovení § 1209 o. z. vyplývá, že nesouhlasí-li přehlasovaný vlastník jednotky s usnesením shromáždění společenství vlastníků jednotek přijatým v záležitosti týkající se správy domu a pozemku, může se - stejně jako v poměrech předchozí právní úpravy - domáhat zejmén